Celý Londýn byl na nohou. I lidé, kteří se nezajímali o mezinárodní finanční dění, si denně pospíchali koupit ranní noviny a na prvním místě nehledali sport, ale zprávy o zlatě. A hned po obědě běželi si koupit svůj večerník, poněvadž mohl přinést podstatně jiné zprávy než noviny ranní. Tak rychle se situace vyvíjela.
Měla však svoji předehru. Cena zlata několik let kolísala mezi 100 až 200 dolary za jednu trojskou unci. Cena 200 dolarů byla považována za psychologickou a nepřekročitelnou hranici. Až 31. července 1978 svět mezinárodních finančníků užasl, protože cena zlata tuto hranici překročila a i když se zase několikrát pod tuto hranici vrátila, byl to jen krátkodobý návrat. Na sklonku léta 1979 padla hranice 300 dolarů, o měsíc později 400 dolarů a vstup do roku 1980 přinesl s sebou cenu 500 dolarů za unci zlata.
V lednu 1980 „trh zlata chytil plamenem,“ jak psaly noviny. Růst ceny byl dramatický. Během tří dnů vzrostlo zlato o 350 dolarů. Zlaté šílenství dosáhlo vrcholu dne 21. ledna 1980, kdy se cena zlata vyšplhala na neuvěřitelných 850 dolarů. Trh zlata přestal být ovládán ekonomickými zákonitostmi a ke slovu se dostala politická hysterie a spekulace.
Celou zeměkouli zachvátila skutečná zlatá horečka, která pohltila každého, kdo vlastnil aspoň kousek zlata či měl dostatek peněz na jeho koupi. V londýnské ulici Hatton Garden, kde se nalézaly firmy obchodující se drahými kovy, stojí celé dny zástupy lidí, kteří chtějí prodat své zlato. Fronty v Hatton Garden jsou také cílem spontánně se vyrojivších bankéřů. Mladíci s taškami obcházejí čekající zákazníky a na místě jim nabízejí lepší cenu, jen aby získali kov pro sebe. Peněžní trh tak opět získává svoji archaickou středověkou podobu.
Rodinné šperky, stříbrné nádobí, zlaté příbory, snubní prsteny – to všechno se během několika málo minut ocitá v tavicích pecích a mění se v úhledné ingoty drahého kovu. V touze po okamžitém zisku berou za své i předměty historické a umělecké ceny. „Na sentimentalitu nemám peníze,“ odpovídá na výtku pán. Negativní stránky živelnosti trhu se projevují v plné nahotě. Muzea a umělecké instituce protestují, avšak marně. Aukční síně pohotově zvyšují cenu za vybrané umělecké skvosty, ale ani to nestačí k zastavení zničující vlny. A tak byla z této krásy zachráněna jen nepatrná část.
Ti, co prodali včera, se dnes cítí ošizeni, avšak je zřejmé, že celá spekulační bublina musí brzy prasknout. A stalo se! Londýn, dne 22. ledna 1980 – zlato prudce kleslo o 135 dolarů. O den později hlásí New York pokles ještě prudší – o 200 dolarů! Trh se pomalu stabilizuje. Během února se cena zlata dostává pod hranici 700 dolarů, 10. března klesá na 600 dolarů a 17. března je již pod úrovní 500 dolarů za unci. Zlatá horečka utichla a cena zlata se ustálila na nové, relativně stabilizované hranici. Kdy asi vypukne nová zlatá horečka?
Proto je třeba dbát rad newyorského finančního experta Franze Picka: „Nikdy nedržte zlato v sejfech bank. Banky se uzavírají v pátek v 17 hodin a otevírají až v pondělí v devět. Mezitím ke svému zlatu nemáte přístup a přes víkend se může stát cokoliv – loupeže, převraty, živelné katastrofy anebo vznikne náhlá potřeba emigrovat“. Franz Pick věděl, o čem mluví – jako český Žid emigroval před nacisty do USA. Zde se stal mezi finančníky žijící legendou a dokonce posloužil jako vzor pro postavu investičního poradce Lewise d'Orsay ve slavném románu Arthura Haileye „Penězoměnci“.
Vývoj ceny zlata za posledních 30 let
1973: Ruší se oficiální vazba amerického dolaru na zlato za cenu 35 dolarů za trojskou unci. Cena zlata roste a brzy dosáhne hranice 100 dolarů za trojskou unci.
1980, leden: Cena zlata dosahuje historicky nejvyšší úrovně 850 dolarů za trojskou unci.
1980, červen: Americký dolar posiluje a tlačí cenu zlata dolů.
1987, konec roku: Nastává prudký pád akciových trhů a cena zlata se blíží k hranici 500 dolarů za trojskou unci.
1990: Irácká invaze do Kuvajtu má za následek růst ceny zlata. Trojská unce se prodává za 415 dolarů.
1997, listopad: Investoři realizují své zisky z kvalitních investic na akciových trzích, cena zlata se propadá na svou nejnižší úroveň od roku 1985, tj. na 300 dolarů za jednu unci.
1999, květen: Bank of England oznamuje plán rozprodat své zlaté rezervy. Cena zlata klesá ještě hlouběji, a to až na hranici 250 dolarů za trojskou unci.
1999, září: Poté, co Evropská centrální banka oznámila, že že po dobu 5 let nebude aktivně vystupovat na trhu zlata, pád ceny zlata pokračuje.
2000–2003: Teroristické útoky a boje na Blízkém východě způsobují pád dolaru a vzestup ceny zlata.
2004: Cena zlata překračuje hranici 450 dolarů za trojskou unci.
|
Ukázky z knihy | |
|
1. díl: Drahé kovy: ideální podoba peněz 3. díl: Zlato přineslo světu stabilitu |
Úryvek je z knihy "ZLATO - Příběh neobyčejného kovu" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat
Investování pro začátečníky
Finanční matematika pro každého
