Kdy je výhodné nakupovat dluhopisové fondy?

  • 3
S tím, jak se snižují úrokové sazby, klesá nejen výnos termínovaných vkladů, ale i výkonnost fondů peněžního trhu. Proto čím dál více českých střadatelů obrací svůj zrak směrem k dluhopisovým fondům. U těchto fondů již neplatí jednoduchá závislost výnosu na výši úrokových sazeb a proto tyto fondy mohou vykazovat vysokou výkonnost i v období nízkých úrokových sazeb a naopak.

Zatímco u fondů peněžního trhu je takřka jedno, kdy peníze do fondu vložíte, u dluhopisových fondů je důležité načasování investice. Denní výkyvy hodnoty podílového listu jsou mnohdy výrazné a v obdobích neočekávaných a razantních změn úrokových sazeb mohou dosahovat až jednoho procenta. Pokud budeme investovat do dluhopisových fondů v nevhodnou dobu, může být výkonnost dluhopisového fondu na nebo dokonce pod úrovní fondu peněžního trhu. Pak, vzhledem k výrazně vyšším poplatkům, je investice do dluhopisového fondu značně nevýhodná. Kdy je tedy nejvýhodnější doba pro nákup dluhopisového fondu? K nalezení odpovědi na tuto otázku je dobré znát trochu teorie.

Jak již bylo uvedeno v úvodu, u fondů peněžního trhu platí jednoduchá přímá úměra – čím vyšší jsou úroky, tím vyšší je výkonnost těchto fondů. U dluhopisových fondů je situace přesně opačná. Pokud klesají úroky, získávají dluhopisy nesoucí určitý fixní úrok (a je jedno, zda je vyšší či nižší než aktuální úrok) na ceně. Při poklesu úroků tedy výkonnost dluhopisových fondů roste a naopak.  Tento pohled je ale zjednodušený z několika hledisek:

1.      Ceny dluhopisů jsou takřka necitlivé na samotnou změnu krátkých úrokových sazeb (repo sazba ČNB je 14-ti denní sazba). Krátké úrokové sazby tvoří pouze zanedbatelnou část výnosové křivky. Průměrná durace dluhopisů v portfoliu fondů je obvykle okolo jednoho roku, takže největší vliv na výkonnost fondu má roční úroková sazba. Pokud cena dluhopisů reaguje na změnu repo sazby, je to proto, že se změnou repo sazby se mění i sazby s delší dobou splatností.

2.      Nezáleží na změně samotné, ale na tom, zda byla očekávaná či nikoliv. Pokud byla změna plně očekávaná, nedochází k posunu výnosové křivky (k němu došlo již v minulosti) a tudíž se nemění ani ceny dluhopisů. Pouze v tom případě, že je změna sazeb neočekávaná se mění tvar a pozice výnosové křivky. Z toho plyne, že může paradoxně dojít i k situaci, kdy cena dluhopisů po snížení repo saby poklesne. Tato situace nastane tehdy, když trh předpokládá větší pokles úrokových sazeb (například o 0,5p.b) než ČNB vyhlásí (např. o 0,25 p.b.).

3.      Ceny dluhopisů odráží i jiné informace, než jsou pouze úrokové sazby. Důležitý je například rating státu, vývoj celkového zadlužení státu a vývoj reálné ekonomiky. Příchod nových informací tohoto rázu může zmírnit nebo plně kompenzovat vliv změny úrokových sazeb. Pokud se například sníží úrokové sazby z důvodu, že hospodářství hrozí recese a z ní plynoucí možné neplnění závazků státu, může se stát, že ceny dluhopisů klesnou.

O tom, že neexistuje jednoznačný vztah mezi výkonností dluhopisových fondů a změnou úrokových sazeb, svědčí i následující graf. Přestože v roce 1999 došlo k poklesu úrokových sazeb o více jak 4 procenta, byla výkonnost dluhopisových fondů v  tomto roce stejná jako v následujících dvou letech, kdy nedošlo k výrazné změně sazeb. Důvodem tohoto paradoxu bylo, že pokles sazeb v roce 1999 byl  již předem očekáván a projevil se ve vysokém zhodnocení dluhopisových fondů již v roce 1998.

Výkonnost dluhopisových fondů a změna úrokových sazeb

Zdroj: ČNB, UNIS
Poznámka: v roce 2002 dosavadní vývoj

Z výše uvedeného platí, že je pro laika (jakožto i odborníka) velmi obtížné přesně načasovat nákup dluhopisového fondu. Při něm nejde ani tak o správné časování změn úrokových sazeb jako o správné časování změn očekávání o budoucích změnách sazeb. Přesto je zřejmé, že pokud jsou úroky (očekávání) nízké, je pravděpodobnější, že úroky (resp. očekávání) v budoucnu vzrostou než naopak. Proto je obvykle výhodnější nakupovat dluhopisové fondy v obdobích, kdy je výnosová křivka vysoko položená a pokud má výrazně kladný sklon. Naopak je obvykle nevýhodné nakupovat dluhopisy v situaci, kdy je výnosová křivka nízko položená a má záporný sklon (neboli je inverzní).

Sklon výnosové křivky státních dluhopisů

Zdroj: Bloomberg

Současná výnosová křivka státních dluhopisů je sice nízko položená, má však 

Zajímají-li vás další informace o  téměř 500 fondech, naleznete je v naší specializované sekci ZDE

Speciálně na české fondy je zaměřena stránka: fondy.idnes.cz

výrazně kladný sklon. To znamená, že trh očekává v budoucnu růst úrokových sazeb. Pokud k tomuto zvýšení nedojde nebo bude menšího rozsahu, ceny dluhopisů vzrostou. Na druhou stranu, pokud dojde k většímu růstu úrokových sazeb než indikuje výnosová křivka, ceny dluhopisů poklesnou. Pokud se dnes rozhodnete nakoupit dluhopisový fond, neočekávejte dvouciferný roční výnos, výnos okolo pěti procent ale není vyloučený.

Na závěr je nutno dodat, že tvar české výnosové křivky je do značné míry určován vývojem v zahraničí. Vzhledem k budoucímu vstupu ČR do Hospodářské a měnové unie (EMU) je česká výnosová křivka od expirace tří let takřka totožná s výnosovou křivkou zemí EMU. S blížícím se vstupem ČR do EMU bude výkonnost dluhopisových fondů stále méně citlivá na kroky ČNB a naopak více citlivá na kroky Evropské centrální banky.

Myslíte si, že lze nákup dluhopisových fondů úspěšně časovat? Přistoupí ČNB ke zvýšení sazeb, jak očekává trh? Napište nám svůj názor!