Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdy nás dostihnou evropské ceny?

aktualizováno  12. června
Po vstupu do Evropské unie bude zubní péče mnohem dražší, nebudeme mít peníze na vlastní bydlení, inflace nám znehodnotí úspory,... Katastrofický scénář však vůbec nemusí odpovídat skutečnosti. Jaká je pravda o cenách po vstupu do unie? Dovedete si vůbec představit, že i v ČR se platí eurem? Co by to znamenalo?

My a „evropské“ ceny

 

Významný český deník otiskl začátkem roku 2002 rozhovor s předsedou České stomatologické komory pod zlověstným nadpisem „Po vstupu do unie bude zubní péče mnohem dražší". Realitní makléři přesvědčují klienty ke koupi pozemků a domů argumentem, že po vstupu do EU ceny nemovitostí prudce vylétnou. „Bojím se, že po vstupu do EU nikdy nebudu mít peníze na vlastní bydlení," píše jedna čtenářka. „Jestliže členství v EU bude znamenat růst cen, co se stane s hodnotou našich úspor?" ptá se jiný čtenář. Veřejnost je znepokojena.

 

Pravda je taková, že úroveň cen v ekonomicky vyspělých zemích bývá skutečně mnohem vyšší, než je obvyklé v chudších zemích. Proč? Vysoká produktivita průmyslu a služeb například v Německu, ve Švýcarsku (které není členem EU) nebo ve Švédsku

O kolik stoupnou ceny po vstupu do Evropské unie? Čtěte v aktuálním článku ZDE

znamená vysoké platy zaměstnanců a vysoké daňové příjmy státních rozpočtů. Švýcarský bankéř, německý strojař nebo švédský programátor si vydělají více než jejich kolegové v českých bankách, strojírnách nebo softwarových firmách. Proto si mohou dovolit vyšší výdaje na bydlení a na osobní služby. Proto jsou ceny nemovitostí v EU v průměru vyšší než v České republice, proto si evropští realitní makléři, zubaři, advokáti, kadeřníci, zahradníci, majitelé restaurací a podobné profese vydělají mnohem více, než je obvyklé v postkomunistických zemích.

 

Povšimněme si, co mají realitní makléři, zubaři a ostatní společného: jejich služby jsou vázány na určitou lokalitu, nelze je vyvážet. Těžko bude obyvatel Londýna, Kodaně nebo Stuttgartu jezdit k zubaři nebo k holiči třeba do Hradce Králové. Příjmy hradeckého zubaře, kadeřníka nebo realitního makléře jsou určeny kupní silou obyvatel jeho kraje. Nemůže si dovolit účtovat „evropské“ ceny, protože by zkrátka nesehnal klienty. Členství nebo nečlenství naší země v Evropské unii na tom nic nemění. Rozhodující je ekonomická výkonnost země a regionu a s ní související objem peněz v ekonomice.

Co by se dělo, kdybychom již měli euro?

Pokusme se na základě ekonomické fikce odhadnout, co by se dělo, kdyby Česká republika přijala euro již začátkem roku 2002

…korunové bankovky a mince patří minulosti. Místo nich používáme stejné evropské bankovky jako obyvatelé většiny zemí EU a euromince s různými národními motivy na rubové straně, včetně portrétu největšího českého génia – J. Cimrmana.

 

…Čeští turisté mohou cestovat do většiny západních zemí, aniž by se museli obtěžovat s výměnou peněz a přepočítáváním cen. Exportéři se nemusejí starat o možné posilování koruny, importérům naopak nedělá vrásky možnost jejího poklesu. Výhody plynoucí z přijetí eura jsou natolik zřejmé, že není třeba je příliš zdůrazňovat.

 

…Jsou tu ovšem i nevýhody. Především jde o nebývalý růst cen. ECB dodržuje konzervativní měnovou politiku v rámci celé eurozóny, avšak z podstaty věci nemůže brát ohled na jednotlivé regiony. Jestliže inflace například v Irsku, nebo v České republice překročí přijatelnou mez, ani ECB, ani Bank of Ireland, ani ČNB nemají naprosto žádné možnosti proti růstu cen cokoli podniknout.

 

…Již před vstupem ČR do eurozóny upozorňovali ekonomové na nebezpečí inflace, která se po přijetí eura projevila v rychle rostoucí irské ekonomice. Přesně tentýž efekt nyní prožíváme na vlastní kůži. Na rozdíl od Irska je ekonomická úroveň České republiky zhruba na jedné pětině až čtvrtině výkonnosti EU vyjádřené v eurech. Budeme-li tedy chtít dohnat výkonnost EU, vysoké inflace se hned tak nezbavíme – můžeme čekat ještě dlouhá léta, možná desetiletí, než poklesne na úroveň běžnou v EU.

 

…Obhájci eura tvrdí, že meziroční inflace ve výši 7 % je přijatelná cena za neexistenci rizika kolísání měny. Zmíněná hodnota 7 % ovšem vychází z oficiální metodiky výpočtu harmonizovaného indexu spotřebitelských cen podle ECB. Tento cenový index ovšem nebere v úvahu značný růst cen bydlení, který byl nevyhnutelným důsledkem přijetí společné evropské měny. V některých lokalitách vzrostly ceny bytů až o desítky procent ročně. Inflace přiměla vládu k zablokování deregulace nájemného, což jen dále zdražuje ceny v segmentu volném trhu.

 

…Růst cen v podmínkách rostoucích ekonomik, jejichž měny jsou pevně vázány na cizí měnu nebo které přímo používají cizí měnu, se týká hlavně položek, kde nepůsobí zahraniční konkurence: jde o služby a nemovitosti. Tento poznatek může být důležitý z investičního hlediska. Je pravděpodobné, že v případě brzkého přijetí eura by mohly ceny, zejména ceny služeb a nemovitostí růst rychleji než běžný index spotřebitelských cen

 

…Na druhé straně zase nelze očekávat, že by ceny služeb a nemovitostí okamžitě po vstupu do EU (či do „eurozóny“) vyskočily na evropskou úroveň.

 

V tomto směru existují znatelné rozdíly i v rámci samotné EU. Podle údajů CEI (Confédération Européenne de l'Immobilier) se cena standardní obytné plochy v Řecku pohybuje mezi 600 až 990 euro za jeden metr čtvereční (údaje za rok 2001). Ve Španělsku, které je ekonomicky výkonnější, lze pořídit byt za 1 040 až 1 580 euro za metr čtvereční. A konečně v Německu, jehož ekonomika je ještě silnější, stojí běžný byt 1 480 až 2 470 euro za metr. Může u nás nastat situace, kdy za metr čtvereční běžného - nikoli luxusního - bytu budeme platit přes 2 000 euro a za porcelánovou zubní korunku 300 euro? Ano, může, ale nejdříve bude muset výkonnost české ekonomiky dosáhnout německé úrovně, stejně jako mzdy českých zaměstnanců vyjádřené v euro. Čeští stomatologové a majitelé nemovitostí mají zřejmě přehnané naděje: tento proces potrvá ještě pěkných pár let po vstupu do EU.

 

Růst kupní síly českého obyvatelstva v souvislosti s růstem HDP nemusí mít nutně inflační charakter. Podobný proces zaznamenala během 60. a 70. let Německo. Kurs marky tehdy postupně posiloval, čímž kupní síla Němců v mezinárodním srovnání významně rostla. To vše při nízké inflaci pod přísným dohledem Bundesbanky. Úspory obyvatelstva nebyly nijak poškozeny. Ceny nemovitostí samozřejmě rostly, ale stejným tempem jako reálné příjmy a finanční majetek obyvatelstva. Pokud se podaří dosáhnout dlouhodobě rychlejšího hospodářského růstu ve srovnání s EU, lze si představit podobný scénář v českých podmínkách – v horizontu, řekněme, do roku 2020. Klíčovou otázkou ovšem zůstává dlouhodobý trend růstu české ekonomiky. Tato otázka je ještě důležitější než členství v Unii a nikdo ji za nás nevyřeší.

 

Závěr

O budoucí měnové strategii České ekonomiky zatím není rozhodnuto. Prozatím probíhají odborné i politické diskuse o výhodách a nevýhodách rychlého přijetí společné evropské měny. Vstupem do EU se oficiálně zavážeme k přijetí eura, avšak není stanoveno žádné datum ani rok. Proto jsou stále ve hře oba scénáře: nízká inflace a posilování koruny anebo stabilní kurs vůči euru a vyšší inflace. Pozorný investor musí věnovat měnovému vývoji velkou pozornost.

Speciální přílohu o Evropské unii nalaznete ZDE

 

Podle posledních zpráv je na straně České národní banky rozhodnuto. ČNB bude podporovat strategii rychlého přijetí eura, stejně jako centrální banky všech ostatních zemí, které jsou kandidáty vstupu do EU. Euro tedy patrně je nepříliš vzdálenou realitou. Jeho brzkému přijetí by mohly zabránit pouze trvale neřešené problémy v oblasti veřejných financí. Tato problematika však přesahuje rozsah knihy.

 


Úryvek je z knihy "Investiční strategie pro třetí tisíciletí (3. rozšířené vydání)" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Obchodní zákoník - ÚZ s úvodním komentářem k 1.4.2003
Mateřská a rodičovská dovolená - 2. vydání
Financování vlastního bydlení - 3. rozšířené vydání

 

 

Autor:



Nejčtenější

Automobilky přitvrzují. Ceny aut letí nahoru

Zdražování aut

Možná jste si toho všimli sami, pokud uvažujete o koupi auta a sledujete ceníky. V některých se najednou objevily vyšší...

Proč jsou kanály kulaté? Obvyklé i nezvyklé otázky padající u pohovorů

Ilustrační snímek

Při pracovním pohovoru čelí uchazeči různým otázkám personalistů. Třeba dotaz „Jaké jsou vaše silné a slabé stránky?“...



Zažil úspěch i pád. Dnes mluví o renesanci podnikání se zážitky

Jan Hájek

Před deseti lety založil firmu na zážitky. Lidem nabízí lety balonem, jízdu v rychlém autě, adrenalin ve větrném tunelu...

Dostali žárovky jako dárek, pak je měli draze zaplatit

Za žárovky jako dárek měl zaplatit skoro sedm tisíc. Ilustrační snímek

Žárovky jako dárek při podpisu smlouvy s novým dodavatelem energií jsou letitý šlágr. Smutné je, že si na takový dárek...

Tři osvědčené zásady, jak se vyhnout pracovnímu stresu z termínů

Ilustrační snímek

Stresuje vás, že máte před sebou úkol s pevně stanoveným termínem, o kterém víte, že je šibeniční? Nebo se umíte...

Další z rubriky

Novinky v investování: od ledna začnou platit jasnější pravidla

Ilustrační snímek

Češi mají v podílových fondech investováno asi 445 miliard korun. Někteří se však spálili a investovali na doporučení...

Penzijko, stavebko nebo fondy? Spočítali jsme výnosy oblíbených produktů

Ilustrační snímek

Nejprve se rozhodnete, že budete část svých prostředků ze mzdy dávat stranou. Pak si určíte, na co má rezerva sloužit,...

Investice: Kde vám dobře vydělají dva tisíce a kam uložit velké částky

Ilustrační snímek

Kam s penězi, když na spořicích účtech se sazby pohybují pod jedním procentem? Je dnes vůbec možné zhodnotit finance...

Další nabídka

Kurzy.cz

Co pošle bitcoin do stratosféry?
Co pošle bitcoin do stratosféry?

Kdo dnes neinvestuje do bitcoinu nebo jiné kryptoměny, jako kdyby nebyl. Ne každý chce investovat do něčeho, čemu neroz... celý článek



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.