Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdy vznikly papírové peníze?

aktualizováno 
V Číně se impulzem pro zavedení papírových peněz stal nedostatek mědi, která sloužila k výrobě mincí. Došlo k tomu za vlády císaře Hien Tsunga v letech 806–821. Po roce 1020 byly emise bankovek opatřených pečetí císaře sužovány hyperinflací. Veřejnost ztratila důvěru k bankovkám, a proto bylo jejich vydávání okolo roku 1455 zakázáno.
HDP, ekonomika, peníze, obchod (c) profimedia.cz/corbis

HDP, ekonomika, peníze, obchod (c) profimedia.cz/corbis

Stalo se tak krátce před vynálezem knihtisku v Evropě a 200 let před zavedením prvních evropských bankovek. První bankovky v Evropě byly vydány ve Švédsku v roce 1662. V roce 1694 následovala Velká Británie, v roce 1715 Francie, 1762 Rakousko a v roce 1782 Španělsko. V 19. století se papírové bankovky staly legálním platidlem ve většině zemí tehdejšího světa.

Ale protože papírové peníze neměly žádnou vnitřní hodnotu (kromě hodnoty papíru), jejich hodnota závisela na krytí zlatem, stříbrem nebo jinými aktivy bank. Po případech mnoha státních bankrotů, kdy se hodnota mincí z obecných kovů a zejména bankovek snížila na zlomek jejich původní hodnoty, bylo nutné zvýšit důvěru veřejnosti k těmto penězům.

Proto v roce 1816 Velká Británie zavedla tzv. zlatý standard libry. Tento systém znamenal, že Bank of England, jako centrální banka, se zavázala vyměnit své bankovky kdykoliv na požádání za zlato. Později zlatý standard zavedly další státy (Německo – 1871, Francie – 1878, Japonsko – 1897, Spojené státy – 1890). Velká hospodářská deprese ve 30. letech 20. století způsobila konec zlatého standardu. Mezinárodní finanční svět se stal složitější.

Po 2. světové válce nahradily Spojené státy Velkou Británii jako vedoucí politická, vojenská a hospodářská velmoc, americký dolar nahradil britskou libru jako světovou měnu. Většina zemí vázala hodnotu svých národních měn na americký dolar, který byl i nadále částečně směnitelný za zlato. V důsledku rostoucí mezinárodní inflace po ropné krizi ze začátku 70. let nebylo možné udržet vazbu dolaru na zlato, a proto byla v roce 1973 zrušena.

V bance na běžném účtu máte úspory v bezpečí, ale příliš tu nevydělávají. Mohou se dokonce znehodnocovat. Co s tím?
Čtěte v aktuálním tématu ZDE.

V roce 1694 byla založena Bank of England a téměř ihned začala vydávat potvrzení o vkladech (tzv. notes). Tyto ručně psané stvrzenky mohl jejich doručitel vyměnit za zlato nebo mince. Zněly vždy na přesně stanovenou částku vyjádřenou v librách a pencích. Od roku 1745 byly tyto stvrzenky tištěny v hodnotách od 20 do 1000 liber.

Ve Spojených státech amerických byla centrální banka založena v roce 1791 z podnětu prvního ministra financí (The Secretary of the Treasury) Alexandra Hamiltona. Většinu oběživa však vydávaly formou úvěru americké obchodní banky. Ve 30.–60. letech 19. století bylo ve Spojených státech okolo 10 000 bank, jejichž bankovky měly být směnitelné na požádání za zlato nebo stříbro. Stovky bank však zbankrotovaly a hospodářství se potýkalo s problémy. Tuto situaci vyřešil až vznik systému národních bank a federálního úřadu správce měny (Comptroller of the Currency) v roce 1864.

Americký dolar – USD – vznikl o rok později. Koncem 19. století pak vznikly základy dnešního systému. Název „dollar“ převzali Američané ze španělských mincí pocházejících z Mexika, které sloužily při dlouhodobém nedostatku vlastní americké měny jako legální platidlo v 17.–19. století. Název těchto mincí přišel z Evropy z malého českého města Jáchymov (německy St. Joachimsthal) nedaleko Karlových Varů. V Jáchymově se těžilo od 15. století stříbro. Zde ražené mince zvané Joachimsthalergulden, zkráceně „thaler“ nebo „tolar“, se používaly k placení na celém území Svaté říše římské v letech 1528–1671. Jen v letech 1521–28 se vyrazilo vice než 3 250 000 tolarů a 22 milionů pražských grošů. Díky své kvalitě se tolary používaly k placení v celé Evropě, včetně Španělska, odkud se dostaly dále do španělských kolonií v Latinské Americe. Jejich původní název „thales“ se změnil na „dollar“.

Ukázky z knihy
Pavla Juříka: Encyklopedie platebních karet

1. díl: Jak platit bezpečně i na internetu?

2. díl: Jak vlastně vznikl šek?

3. díl: Jak vznikly peníze?

4. díl: Jak vzniklo bankovnictví 

reklama


Úryvek je z knihy "Encyklopedie platebních karet" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat, 2. rozšířené vydání
Finanční a komoditní deriváty v praxi

Finanční matematika pro každého, 5.vydání


Autor:



Nejčtenější

Proč jsou kanály kulaté? Obvyklé i nezvyklé otázky padající u pohovorů

Ilustrační snímek

Při pracovním pohovoru čelí uchazeči různým otázkám personalistů. Třeba dotaz „Jaké jsou vaše silné a slabé stránky?“...

Zažil úspěch i pád. Dnes mluví o renesanci podnikání se zážitky

Jan Hájek

Před deseti lety založil firmu na zážitky. Lidem nabízí lety balonem, jízdu v rychlém autě, adrenalin ve větrném tunelu...



Kvíz: volno na svatbu či stěhování. Kdy ho musí firma proplatit?

Ilustrační snímek

Pokud jste zaměstnaní, pak určitě víte, že máte nárok na dovolenou. Jak je to ale v případech, kdy do práce nemůžete...

Automobilky přitvrzují. Ceny aut letí nahoru

Zdražování aut

Možná jste si toho všimli sami, pokud uvažujete o koupi auta a sledujete ceníky. V některých se najednou objevily vyšší...

Tři osvědčené zásady, jak se vyhnout pracovnímu stresu z termínů

Ilustrační snímek

Stresuje vás, že máte před sebou úkol s pevně stanoveným termínem, o kterém víte, že je šibeniční? Nebo se umíte...

Další z rubriky

Vyznáte se v reklamacích? Otestujte svoje znalosti

Ilustrační snímek

Pokud krátce po nákupu zjistíme, že náš nový fén, vysavač či rádio fungují s poruchami nebo nefungují vůbec, máme jako...

Průzkum: učitelé si půjčují, nejvíc spoří zdravotníci a finančníci

Ilustrační snímek

Jak hospodaří s penězi vybrané profese, zjišťoval průzkum Kantar TNS pro společnost KRUK, která pořádá 13. a 15....

Víte, jak se liší platební karty ve vaší peněžence? Otestujte se

Ilustrační snímek

Ne každá platební karta se hodí pro každého a pro všechny operace s penězi. Rozdíl je kupříkladu v tom, zda si chcete...

Další nabídka

Kurzy.cz

Nepatří vám pozemek nebo dům? Stát hledá vlastníky pro "pozemky bez majitele"
Nepatří vám pozemek nebo dům? Stát hledá vlastníky pro "pozemky bez majitele"

V Česku je stále mnoho pozemků a domů, které mají neznámého majitele, nebo se o ně právoplatný majitel nepřihlásil. Úřa... celý článek



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.