Maximalizace tržní hodnoty akcií versus ztráta důvěry
Na rozdíl od situace u většiny českých podniků je prvotním úkolem amerického manažera maximalizovat tržní hodnotu akcií společnosti. Investoři pochopitelně zaplatí více za akcii firmy, jejíž tržby a zisky rostou více než stejné účetní položky konkurence. Prudký růst akciových trhů na konci devadesátých let dvacátého století (Pozn.: akciový index S&P 500 vzrostl od začátku roku 1995 do konce roku 1999 o 213 procent a tato pětiletá výkonnost trhu výrazně překonala dlouhodobé statistiky průměrných výnosů akciového trhu) nahrával tomu, že manažeři v rámci orientace na "výkonnost" firem využili všech možností k zvýšení této výkonnosti.
Akciový trh si svými rostoucími cenami toto "umění možného" doslova vyžadoval - stejně jako platí závislost vývoje cen akcií na výši zisků firmy, platí i závislost opačná - vedení firem jednoduše muselo přikládat pod vroucí kotel kapitálového trhu dobrými zprávami. Samotní manažeři si také nepřišli zkrátka. Zejména proto, že jejich roční prémie jsou ve většině firem závislé na růstu výkonnostní ukazatelů - zisku, tržeb nebo třeba ceny akcií.
|
Zajímají-li vás další informace o téměř 500 fondech, naleznete je v naší specializované sekci ZDE. Speciálně na české fondy je zaměřena stránka: fondy.idnes.cz |
Nejpřímější cestou k růstu zisků je kromě snížení nákladů "koupení" růstu prostřednictví akvizic, tedy koupí jiných firem. Vlastní nadhodnocování zisků má s akvizicemi zpravidla úzkou spojitost. Rozpouštění nákladů (resp. výnosů) akvizic je výrazným zásahem do účetnictví firmy a otevírá prostor pro zvolení účetní metodiky, která v konečném důsledku upraví vykázaný zisk podle představ vedení společnosti. Příkladem mohou být jednorázové odpisy do nákladů, kapitalizace goodwillu, uznání odložené daně nebo ocenění zaměstnaneckých opcí na akcie. Zveřejněný zisk pak svou kvalitou neodpovídá skutečnosti. Schopný analytik by měl většinu těchto umělých úprav hospodářského výsledku odhalit a zahrnout do svého investičního doporučení - ne vždy se tak bohužel stane.
Žádná legrace netrvá věčně a každá bublina jednou splaskne (aby se poté mohla znovu nafouknout - pozn. autora). Přesvědčili se o tom v tom lepším případě například akcionáři firem AOL, Tyco International nebo Merck, v horším případě šlo o zaměstnance Enronu. Akcie dalších firem se svezly na klesající vlně, tento trend nastartovaly obecně známé faktory - prasknutí bubliny nadhodnocení technologických akcií v polovině roku 2000, začátek globálního ekonomického zpomalování na konci téhož roku spolu podpořený teroristickými útoky a politickou nestabilitou ve světě. Účetní skandály byly jen další hořkou pilulkou v přívalu negativních zpráv.
Graf: Autor, data Bloomberg
Co stálo za růstem cen akcií v druhé polovině 90. let? Zejména výborná dynamika růstu zisků a tržeb společností - díky fúzím, akvizicím nadnárodních firem rostla velikost firem a tím i absolutní velikost jejich zisků a tržeb. Na základě historicky vysoké spotřebitelské důvěry obyvatelstva se vytvořila pozitivní očekávání, že podobný vývoj bude pokračovat. Trend vyvrcholil technologickou "horečkou" na konci minulého století. Toto období zůstane navždy v historii zejména americké ekonomiky zapsáno zlatým písmem. Hrubý domácí produkt USA rostl 4-5% tempem, občané bohatli, a protože chtěli vydělané peníze investovat, nakupovali akcie. Tento "koloběh bohatství" se zdál nevyčerpatelný.
Navíc v druhé polovině devadesátých let přišli američtí ekonomové s novou teorií ekonomického cyklu. V tomto ekonomickém cyklu přestaly mít několikaleté recese místo a místo toho tato teorie připouští pouze krátká období hospodářského poklesu, který opět vystřídá několik let silného ekonomického růstu. Experti argumentují fundamentálními změnami v ekonomice, které dramaticky prodloužily průměrnou délku období hospodářské expanze. Podporou těchto změn je technologicko-informační boom posledních let, který výrazným způsobem ovlivňuje produktivitu práce - v takovém prostředí přece nemůže ekonomika klesat!
Hledáte informace o akciích? Naleznete je spolu s články na toto téma ZDE.
Prudce oslabující dolar
Aktuálním důsledkem výše zmíněných faktorů je útěk investorů z USA, znehodnocení amerických aktiv a samozřejmě pokles kurzu amerického dolaru. Ten směřuje k tzv. "paritě" (tedy hodnotě 1USD=1EUR). Analytici dávají pokles kurzu dolaru do souvislosti s poklesem amerického akciového trhu, zhruba stejným tempem však klesají také evropské akcie. Argument zvyšujícího se schodku zahraničně obchodní bilance USA také neobstojí, jde totiž o dlouhodobý a dostatečně známý fakt. Kdyby záleželo jen na akciích nebo zahraničním obchodu, dolar by neklesal, jeho pokles jde tak znovu na vrub důvěry v americkou ekonomiku. Srovnání ekonomických vyhlídek USA versus země Eurozóny však také pro americké hospodářství nevyznívá negativně. Přinejmenším několik dalších let nebudou schopny země Eurozóny dosahovat takových temp růstu jako USA. Zpět k dolaru: dolar zřejmě klesá, protože investoři počítali s mnohem výraznějším odstupem Evropy za USA. Situace se může změnit v okamžiku, kdy americké firmy začnou generovat výrazné přírůstky zisků. Tentokrát jako důsledek silně prorůstové americké hospodářské politiky v posledních dvou letech. Rozsah expanzivních opatření v Evropě byl pouhým zlomkem toho, co učinili ve prospěch hospodářského růstu v USA.
Graf: Autor, data Bloomberg
Situaci ne nepodobnou té dnešní již americká historie pamatuje. V 60. letech proběhla v USA vlna převzetí společností - došlo k vytváření konglomerátů (česky slepenců firem). Docházelo k slučování několika desítek podniků, které nabízely většinou naprosto odlišný sortiment výrobků nebo služeb. Takzvané synergické efekty (pozitivní efekty slučovaní firem) byly při vytváření těchto konglomerátů minimální. V kombinaci s recesí způsobenou nabídkovými šoky (tzv. ropnou krizí) proto nebylo překvapující, že americké akcie v celém průběhu 70. let stagnovaly. Po této recesi na počátku 80. let začali spekulanti kupovat konglomeráty s cílem rozprodat je po částech. Vzhledem k tehdejšímu podhodnocení cen akcií konglomerátů se jim dařilo prodávat jednotlivé firmy s výrazným ziskem.
Současný pokles akciových trhů má jeden pozitivní aspekt - dochází k vytvoření stabilní základny pro další růsty. Rozhodujícím faktorem pro ně je a bude míra oživení ekonomiky a s tím spojená perspektiva růstu firemních zisků. Přestože se zatím (zejména podle inflačních trendů a vývoje nezaměstnanosti) zdá, že období obnovy amerického hospodářství neskončilo, zisky firem mohou již brzy přesvědčit pesimisty o opaku. Jejich přírůstky vycházející z nízkých loňských základen podpořené prostředím nízkých úrokových sazeb mohou vyvolat změnu sentimentu, a tak rozpoutat další růstové období kapitálového trhu. Akciové trhy se totiž chovají podobně jako ekonomika, období poklesů střídá období růstu.
Pro drobného investora platí univerzální pravidlo - investovat bez předsudků, mít jasnou dlouhodobou strategii a rozložit riziko investicemi do různých finančních instrumentů - otevřené podílové fondy by ve vašem portfoliu rozhodně neměly chybět.
Jak na vás působí současná celosvětová ekonomika? Ovlivňuje její stav vaší investiční strategii? Myslíte si, že jste schopen rozeznat vhodné investiční cíle? Těšíme se na vaše názory a zkušenosti.
