Když vám práce podlomí zdraví, nebojte se žádat odškodnění

Pokud si při jednostranné nebo namáhávé práci zničíte zdraví, nemusíte zůstat bez odškodnění. Zákon na nemoci z povolání pamatuje a pokud své nároky prokážete, musí se o vás zaměstnavatel postarat. Jestli si kvůli nemoci vyděláte méně než dřív, firma vám rozdíl dorovná.

Nemoc z povolání se může projevit až za několik let. | foto: Profimedia.cz

Nemoci z povolání se zpravidla projeví až po několika letech. Na rozdíl od pracovního úrazu odpovídá za jejich vznik zaměstnavatel, u něhož jste naposledy pracovali před propuknutím nemoci.

Může se hodit

Velký přehled pracovních nabídek s možností vložit vlastní inzerát najdete na www.jobdnes.cz

Jako příklad může posloužit administrativní pracovnice: dvacet let pracovala u jednoho zaměstnavatele a celou pracovní dobu trávila nejprve u psacího stroje a později u počítače. Neustálým psaním se jí omezila hybnost předloktí. Před čtyřmi lety úplně změnila obor a stala se tlumočnicí. V současnosti se její potíže náhle zhoršily a ona uplatňuje své nároky kvůli nemoci z povolání.

Obracet se na firmu, pro kterou pracuje jako tlumočnice, je nesmysl. Své nároky musí uplatňovat u zaměstnavatele, pro kterého pracovala jako písařka. A to i tehdy, když už s ním několik let není v zaměstnaneckém poměru.

Pokud by tato firma mezitím zkrachovala, musí se s žádostí o náhradu obrátit na dalšího předchozího zaměstnavatele, který mohl nemoc z povolání zapříčinit. Pokud ovšem žádný takový neexistuje, její šance na odškodnění je nulová.

Kdyby nemoc z povolání mohla vzniknout u více zaměstnavatelů, nese odpovědnost ten poslední. Není přitom důležité, jak dlouho jste pro něj pracovali. Tento odpovědný zaměstnavatel se ovšem může obrátit i na předchozí firmy, které by mu měly na poskytování náhrady přispívat.

Dorovnání původního a současného výdělku

Jestliže najdete zaměstnavatele odpovědného za nemoc z povolání, je nutné spočítat výši odškodnění. Platí obecná zásada, že zaměstnavatel dorovnává vaše příjmy na úroveň, jakou jste měli před vznikem nemoci.

Pokud si jinde dokážete i s nemocí z povolání vydělat více, bude vám sice uznán nárok na odškodnění, ale nedostanete nic.

Pravděpodobnější varianta je, že kvůli nemoci naopak budete nuceni pracovat na méně odměňovaném místě. Pak vám zaměstnavatel musí dorovnávat každý měsíc rozdíl mezi výdělkem dosahovaným před nemocí z povolání a současným. Pokud byste časem kývli na lépe placenou pozici třeba u jiné firmy, nárok na odškodnění by samozřejmě zanikl.

Pokud kvůli nemoci z povolání skončíte v invalidním důchodu, dorovná vám zaměstnavatel rozdíl mezi důchodem a dřívějším platem. Pokud nemůžete pracovat vůbec, budete inkasovat každý měsíc celý svůj někdejší průměrný výdělek.

Nárok na dorovnání trvá až do přiznání starobního důchodu.

Jak postupovat

- náhradu nelze uplatňovat nátlakem na bývalého nebo současného zaměstnavatele. Bude se snažit svým povinnostem vyhnout.

- postup upravuje vyhláška 342/1997 Sb.

-  navštivte oddělení pro uznávání nemocí z povolání v nemocnici v nejbližším krajském městě. Seznam nemocnic obsahuje vyhláška.

- pokud uspějete, získáte posudek zdravotního stavu konstatující nemoc z povolání