Petr chce poradit, co v současné situaci dělat
Petrovi je 32 let a pracuje jako stavební inženýr. Před dvěma lety investoval své úspory do dvou akciových fondů. Do každého z nich 100 tisíc korun. Současně tehdy začal do akciových fondů investovat i pravidelně. Nastavil trvalý příkaz na 1 500 Kč měsíčně. Vybral spolu se svým finančním poradcem tři akciové fondy a do každého posílá 500 Kč.
Jednorázovou částku Petr vložil za účelem dlouhodobého zhodnocování, řádově v investičním horizontu 5 až 10 let. Pravidelnou investici nastavil za účelem zabezpečení na stáří. Nyní došlo k pádu na akciovém trhu a hodnota Petrovy dvousettisícové investice je 161 000 Kč. I hodnota pravidelné investice je nižší než Petrem vložené peníze. Petr nedávno vybral 300 000 Kč ze stavebního spoření a chtěl by je výhodně uložit či investovat.
Nerad by o své investované úspory přišel. Obává se, že by mohly trhy poklesnout ještě více. Rozmýšlí, zda by nebylo lepší investované peníze raději vybrat, aby nepřišel ještě o víc. Dále ho zajímá, co udělat s pravidelnou investicí. Neměl by trvalý příkaz na investování zrušit? Má smysl investovat do něčeho, co prodělává? A co udělat s dalšími volnými finančními prostředky? Petr o výhodnosti investování do akciových fondů sice nyní pochybuje, na druhou stranu se mu nechce nechávat peníze na běžném účtu při inflaci 3 až 4 %. Chtěl by peníze uložit takovým způsobem, aby měl 200 tisíc korun dostupných do tří let, zbylých 100 tisíc korun může zhodnocovat dlouhodobě.
Rady a tipy
|
Poklesy a pády jsou na akciovém trhu běžné
Ve chvíli, kdy dojde k poklesu ceny akcií a podílových listů, je výhodné investovat. Je to stejné jako u koupě jiných produktů. Když se zlevní například televize, tak ji také raději koupíme ve slevě, než abychom čekali, než se její cena opět zvýší.
Bohužel v případě investic do cenných papírů je často chování iracionální. Nakupují se draho a prodávají levně. V obdobích větších pádů, jako je ten současný, nabývají investoři pocitu, že se děje něco, co tu nikdy nebylo a nemá obdoby. Když se však podíváme do historie akciového trhu, zjistíme, že podobných poklesů byla v minulosti celá řada.
Každá větší krize byla něčím specifická a je třeba přiznat, že i momentální krize se přeci jen od těch předchozích liší. Ale není ve srovnání s nimi nijak vážnější. Podstatné je, že po každém poklesu následoval silný růst a růstových období bylo vždy více než období poklesů.
Pro toho, kdo nemá v období poklesu na investování k dispozici žádnou větší částku a investuje pravidelně po malých částkách, je období poklesu obzvláště výhodné. Takový člověk by si měl přát, aby období poklesu trvalo co nejdéle. Čím bude pokles trvat déle, tím více levných podílových listů nakoupí a tím větší objem investice po následném růstu stoupne na hodnotě.
Investice do akciových fondů však není vhodná pro každého. Kdo upřednostňuje klid a jistotu před potenciálem nadprůměrného zhodnocení a ví, že poklesy na trhu bude špatně psychicky snášet, měl by raději volit konzervativní formy investování.
Jen ti, kteří jsou ochotni riziko kolísání podstoupit, jsou trpěliví a dodrží stanovený investiční horizont, mohou své úspory dobře zhodnotit. Při dodržení 5 až 10letého investičního horizontu je pravděpodobnost zhodnocení úspor ve výši 10 % ročně vysoká.
Rozhodně nedoporučuji z investice vystupovat a nakoupené podílové listy prodat. Investor na investici vydělá či prodělá až ve chvíli, kdy z investice vystoupí. Do chvíle, než tak učiní, je jeho výdělek či prodělek čistě virtuální. V Petrově případě by při prodeji podílových listů za současnou cenu došlo k realizaci ztráty.
Nejlepším řešením bude trpělivě vyčkat na obrat trhů k růstové tendenci. Petr by se měl držet původního záměru dlouhodobě peníze zhodnocovat, a to v horizontu delším než pět let. Není vhodná ani spekulace typu: Teď peníze vyberu, a až trhy půjdou nahoru, znovu je investuji. Proč bychom to dělali? Můžeme přece rovnou v investici setrvat a počkat na růst. Při výše uvedené operaci bychom pouze při opětovné investici znovu platili vstupní poplatky, které už jsme jednou zaplatili.
Pokud Petr investoval do fondů, které patří mezi lepší ve svých kategoriích, není dobré ani přesouvat investice do jiných fondů. V dnešní době, kdy je svět velmi globalizovaný, se růsty a poklesy na trhu týkají většiny regionů a odvětví. Proto bych moc nespoléhal na to, že jiný fond dožene ztráty výrazně rychleji. Navíc by Petr opět platil vstupní poplatky.
Co se týče pravidelných investic, tady bych se příliš nestrachoval a pokles vnímal spíše pozitivně. Pravidelné investování má výhodu právě v tom, že nakupujeme podílové listy za různé ceny, a to jak v obdobích poklesu, tak v obdobích růstu. Rozkládáme tak riziko a dostáváme na delším časovém horizontu průměrný výnos. V dobách poklesu se průměrná nákupní cena podílového listu snižuje, což hraje v náš prospěch. Proto bychom pokles ceny měli využít k nákupům, s pravidelným investováním neustávat a naopak si přát, aby toto pro nás výhodné období trvalo co nejdéle.
Volné prostředky investujme zčásti do dluhopisových fondů, zčásti do fondů akciových. Prvních 200 tisíc korun, které Petr potřebuje mít rychleji dostupné, může vložit do dluhopisových fondů. Dluhopisové fondy jsou konzervativnější investicí s menšími výkyvy. Při tříletém horizontu může očekávat zhodnocení na úrovni 5 % ročně. Petr má přístup k penězům kdykoliv, ale jen při dodržení doporučeného tříletého horizontu dosáhne s vysokou pravděpodobností na výše uvedené zhodnocení.
Pokud je Petr špatnou náladou na akciových trzích silně zasažen a ztratil v akciové trhy důvěru, potom se nabízí varianta vložení i zbylých 100 tisíc korun do fondů dluhopisových. Ale jestli je Petr trpělivý, je ochoten podstoupit riziko kolísání hodnoty investice a dodržet stanovený investiční horizont, lze využít současného výhodného období a nakoupit podílové listy akciových fondů. Jak ale můžeme vědět, že trh nebude dále klesat? Trefit dno akciového trhu je velmi těžké, nemá cenu se o to ani pokoušet.
I když dojde k dalšímu poklesu, i tak nakoupí Petr za nejnižší ceny za posledních několik let. Aby ale rozložil riziko, může investovat ve dvou vlnách. Prvních 50 tisíc korun poslat ihned a s následujícími 50 tisíci nějaký čas vyčkat. Uvidíme, jak se situace na trhu vyvine, a třeba se mu podaří za měsíc nakoupit ještě levněji.
