Koho nejvíce poškodila měnová reforma?

aktualizováno 
Ti, kdo dané období prožili, si je budou velmi dobře pamatovat. Zprávy o chystané měnové reformě, které se šířily během roku 1953 mezi obyvateli Československa, rozhodně popřel v poslední květnový den sám prezident Antonín Zápotocký. Kdo však ulehl s klidným svědomím, že se o své peníze nemusí obávat, probudil se prvního června do neradostné reality. Veškerá „stará“ měna se měnila v poměru pět, ale i padesát ku jedné. Takže úspory většiny obyvatelstva přes noc ztratily veškerou hodnotu.

Co však předcházelo nečekanému vyhlášení měnové reformy, o níž Antonín Zápotocký prohlašoval, že nepřichází v úvahu? Doznívající přídělový systém základních druhů potravin a dalšího zboží denní potřeby měl být podle počátečních plánů zrušen k 1. lednu 1953 bez zásahů do peněžního oběhu. Na podzim roku 1952 však tehdejší ministr financí Jaroslav Kabeš prosadil, zřejmě pod vlivem sovětských poradců, aby byla tržní reforma spojena i s reformou měnovou.

 

Gottwaldův odkaz

 

Pro uklidnění obyvatel byly přídělové lístky na červen vydány ještě na konci května. To mělo navodit atmosféru, že se žádná reforma nechystá a že bude vše pokračovat v zaběhnutých kolejích přídělového systému. Po vyhlášení reformy však tento systém skončil a vydané lístky byly zbytečné.

 

Konečné slovo v této záležitosti měl v posledních měsících svého života prezident Klement Gottwald, který přiměl vládu, aby se 17. listopadu 1952 obrátila na vládu Sovětského svazu se žádostí o pomoc při výrobě nových papírových bankovek a mincí potřebných pro výměnu peněz.

 

Zmocněncem československé vlády pro jednání o smlouvě týkající se výroby nových peněz se stal Bohuslav Sucharda, kterého omezoval jen celkový počet, nikoli hodnota peněz. Bankovek a státovek mělo být až 250 milionů kusů a mincí 450 milionů kusů. Podle smlouvy podepsané 10. dubna 1953 byly nakonec vyrobeny státovky v hodnotách 1, 3 a 5 korun. Tříkoruna byla do té doby u nás nepoužívaným platidlem.

 

Bankovky byly dodány v nominálních hodnotách 10, 25, 50 a 100 korun. Kromě toho byly vyrobeny v Sovětském svazu i mince 1 haléř, 3 haléře, 5 haléřů, 10 haléřů a 25 haléřů. Přitom s hodnotou 25 haléřů byly špatné zkušenosti již z období první republiky - tehdy se tato mince razila jen v roce 1933.

 

Nové peníze ve vojenských skladech

 

V jakém poměru se měnily peníze

300 korun v hotovosti a vklady do 5000 korun 5:1
vklady od 5001 do 10 000 korun 6,25:1
vklady 10 001 až 20 000 korun 10:1
vklady 20 001 až 50 000 korun 25:1
vklady nad 50 000 korun 30:1
hotovost nad 300 korun, všechny vklady složené po 16. 5. 1953 50:1

Státní banka československá dostala tyto peníze v noci z 30. na 31. května. Byly na krátkou dobu přechodně uskladněny ve vojenských prostorech v jednotlivých krajích, aby se o jejich existenci veřejnost nedozvěděla. Nové peníze vyměňovalo celkem 7906 středisek pro civilní obyvatelstvo a 488 středisek pro pracovníky ministerstva národní obrany, ministerstva národní bezpečnosti (dnes ministerstvo vnitra) a také v táborech nucených prací - například v jáchymovských dolech.

 

Je zajímavé, že přesný počet osob, které vyměnily peníze, se uváděl jen u civilního obyvatelstva. Dohromady 4 329 036 občanů Československé republiky vyměnilo peníze pro sebe a rodinné příslušníky v celkovém počtu 12 369 042 osob. Pokud by se k tomuto číslu přidala i druhá skupina obyvatel, která využila zmíněných 488 středisek, doslali bychom asi nejpřesnější výsledky sčítání obyvatelstva v tuzemské historii.

 

V následujících čtyřech dnech po vyhlášení měnové reformy tak bylo vyměněno celkem 49,1 miliardy starých korun československých, za něž bylo vydáno obyvatelstvu celkem 1,4 miliardy nových korun, z toho jen 725 milionů korun v nejvýhodnějším poměru 1:5.

 

Na takový „výhodný“ poměr měl sice nárok každý, ale jen do výše 300 korun staré měny v hotovosti a 5000 korun vkladů. Každý občan Československa tak začínal žít po reformě s pouhými 60 Kč v kapse. Pro vklady s vyšším zůstatkem byly určeny ještě horší výměnné poměry.

 

Nejvíc pocítili dopad živnostníci

 

Obyvatelstvo při měnové reformě utrpělo značné ztráty, prakticky byli zlikvidováni živnostníci, obchodníci a drobní podnikatelé, kteří přišli o provozní kapitál, a proto své firmy zavírali sami nebo je „dobrovolně“ převáděli do státního či družstevního sektoru.

 

Jedete do zahraničí a potřebujete si vyměnit peníze? Zajímají vás současné směnné kurzy? Navštivte naši speciální sekci.

Státnímu hospodářství přinesla reforma zisk přes čtyři miliardy korun v nové měně. Na své si přišel i Sovětský svaz, který za výrobu nových peněz poslal účet ve výši přes 27 milionů korun. Státní banka československá utržila za kov z odevzdaných mincí 940 000 korun a za papír - celkem 153,1 tun - z odevzdaných státovek a bankovek pouhých 15 000 korun.

 

Dosud nepoužité bankovky a státovky staré měny byly později prodávány sběratelům za cenu mnohanásobně přesahující cenu starého papíru - přitom byly tyto papírové peníze ještě třikrát propíchnuty.

 

Měnová reforma přinesla zrušení přídělového systému

 

Spolu s peněžní reformou byl zrušen přídělový systém potravin a základního zboží na lístky. Pro ně cenový úřad stanovil nové ceny, které pak přežily desetiletí - například rohlík stál 30 haléřů stejně jako známka na pohled.

 

Stanovené ceny byly o něco nižší než dosavadní ceny na volném trhu, kde bylo zboží málo, ale při snížení mezd, důchodů a dalších příjmů na pětinu šlo o ceny vysoké. Projevil se tak náhlý pokles životní úrovně, neboť náklady vzrostly o 29 procent, zatímco mzdy jen o 4,5 procenta. Pokles reálných mezd v roce 1953 dosáhl 12 procent.

 

Výsledkem měnové reformy z června 1953 byla řada osobních a rodinných tragédií, kdy lidé přišli o celoživotní úspory, plnění z pojistných smluv a další finanční produkty. Proti měnové reformě se konala i řada stávek po celé republice - například v ostravských dolech, Třineckých železárnách, Motocyklových závodech ve Strakonicích a ČKD Praha-Vysočany. Největší odpor proti reformě vypukl v Plzni, kde škodováci - tehdy zaměstnanci ZVIL - byli již v průběhu výměny peněz zatýkáni, vězněni, propouštěni z práce, vysídlováni do pohraničí či umísťováni do táborů nucených prací.

 

Autor je prezidentem české sekce Mezinárodní společnosti pro bankovky.

 

Slyšeli jste vyprávět někoho ze svých blízkých o měnové reformě? Které z minulých nebo budoucích reforem se vám líbí a které méně? Napište nám, těšíme se na vaše příspěvky.

 

Autor:


Nejčtenější

Studia nejsou levná. Spočítali jsme, kolik stojí měsíčně vysokoškolák

Ilustrační snímek

Mít doma vysokoškoláka je pro mnohé rodiče značná finanční zátěž. Část nákladů na pokrytí studií si často mladí lidé...

Expertka: Ceny za hygienu zubů jsou různé, je to jako v luxusní restauraci

Prezidentka Asociace zubních hygienistek ve své pracovně.

Paní Eva dochází už tři roky na zubní hygienu v Přerově. Za každou návštěvu zaplatí kolem šesti set korun. Její sestra,...



Vše o důchodu: Jít do penze dřív, pracovat na procenta či brigádničit

Ilustrační snímek

Ač jste duchem stále mladí, myšlenka na výši důchodu se nejspíš občas vloudí do hlavy každému. A také plány. Jít do...

Zmapovali jsme deset aktuálně nejvýhodnějších běžných bankovních účtů

Ilustrační snímek

V Česku přibývají bankovní účty, které lze zřídit zdarma bez jakýchkoliv podmínek. Vyplývá to z analýzy, kterou server...

Dostali přidáno, přesto chtějí jinam. V kurzu je práce z domova

Ilustrační snímek

Více než kdy jindy musí být firmy obezřetné k požadavkům svých zaměstnanců. Touha Čechů po změně zaměstnání stále...

Další z rubriky

České domácnosti bohatnou rychleji, než se zadlužují. Jsou však rozdíly

Ilustrační snímek

Jaká je majetková situace českých domácností? Bohatneme, nebo si půjčujeme stále víc peněz? V čem a kde máme uložený...

SONDA: Má dostupnost bydlení řešit stát? Co říká historie a odborníci

Blok celkem čtrnácti činžovních domů v Praze na Letné, známý jako Molochov,...

Vlastní bydlení má dnes v Česku 61 procent lidí, v nájmu žije jen 24 procent Čechů, v družstevním bytě 10 procent lidí...

Odborník: Banku v mobilu a své peníze si ohrožují sami lidé

Praha, 22.08.18 Přemysl Semerád, bezpečnostní odborník odborníkem na mobilní...

Mobilnímu bankovnictví přichází na chuť stále více lidí, je totiž možné mít své peníze a účet v bance vždy pod...

Trhy jen dostaly, co si samy přály. Výsledkem je hrozivá technická formace

Trhy jen dostaly, co si samy přály. Výsledkem je hrozivá technická formace

Kurzy.cz Ještě před pár týdny řada komentátorů na trhu varovala před napřimující se výnosovou křivkou. Tedy před tím, že sazby ...



Najdete na iDNES.cz