Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Koho nejvíce poškodila měnová reforma?

aktualizováno 
Ti, kdo dané období prožili, si je budou velmi dobře pamatovat. Zprávy o chystané měnové reformě, které se šířily během roku 1953 mezi obyvateli Československa, rozhodně popřel v poslední květnový den sám prezident Antonín Zápotocký. Kdo však ulehl s klidným svědomím, že se o své peníze nemusí obávat, probudil se prvního června do neradostné reality. Veškerá „stará“ měna se měnila v poměru pět, ale i padesát ku jedné. Takže úspory většiny obyvatelstva přes noc ztratily veškerou hodnotu.

Co však předcházelo nečekanému vyhlášení měnové reformy, o níž Antonín Zápotocký prohlašoval, že nepřichází v úvahu? Doznívající přídělový systém základních druhů potravin a dalšího zboží denní potřeby měl být podle počátečních plánů zrušen k 1. lednu 1953 bez zásahů do peněžního oběhu. Na podzim roku 1952 však tehdejší ministr financí Jaroslav Kabeš prosadil, zřejmě pod vlivem sovětských poradců, aby byla tržní reforma spojena i s reformou měnovou.

 

Gottwaldův odkaz

 

Pro uklidnění obyvatel byly přídělové lístky na červen vydány ještě na konci května. To mělo navodit atmosféru, že se žádná reforma nechystá a že bude vše pokračovat v zaběhnutých kolejích přídělového systému. Po vyhlášení reformy však tento systém skončil a vydané lístky byly zbytečné.

 

Konečné slovo v této záležitosti měl v posledních měsících svého života prezident Klement Gottwald, který přiměl vládu, aby se 17. listopadu 1952 obrátila na vládu Sovětského svazu se žádostí o pomoc při výrobě nových papírových bankovek a mincí potřebných pro výměnu peněz.

 

Zmocněncem československé vlády pro jednání o smlouvě týkající se výroby nových peněz se stal Bohuslav Sucharda, kterého omezoval jen celkový počet, nikoli hodnota peněz. Bankovek a státovek mělo být až 250 milionů kusů a mincí 450 milionů kusů. Podle smlouvy podepsané 10. dubna 1953 byly nakonec vyrobeny státovky v hodnotách 1, 3 a 5 korun. Tříkoruna byla do té doby u nás nepoužívaným platidlem.

 

Bankovky byly dodány v nominálních hodnotách 10, 25, 50 a 100 korun. Kromě toho byly vyrobeny v Sovětském svazu i mince 1 haléř, 3 haléře, 5 haléřů, 10 haléřů a 25 haléřů. Přitom s hodnotou 25 haléřů byly špatné zkušenosti již z období první republiky - tehdy se tato mince razila jen v roce 1933.

 

Nové peníze ve vojenských skladech

 

V jakém poměru se měnily peníze

300 korun v hotovosti a vklady do 5000 korun 5:1
vklady od 5001 do 10 000 korun 6,25:1
vklady 10 001 až 20 000 korun 10:1
vklady 20 001 až 50 000 korun 25:1
vklady nad 50 000 korun 30:1
hotovost nad 300 korun, všechny vklady složené po 16. 5. 1953 50:1

Státní banka československá dostala tyto peníze v noci z 30. na 31. května. Byly na krátkou dobu přechodně uskladněny ve vojenských prostorech v jednotlivých krajích, aby se o jejich existenci veřejnost nedozvěděla. Nové peníze vyměňovalo celkem 7906 středisek pro civilní obyvatelstvo a 488 středisek pro pracovníky ministerstva národní obrany, ministerstva národní bezpečnosti (dnes ministerstvo vnitra) a také v táborech nucených prací - například v jáchymovských dolech.

 

Je zajímavé, že přesný počet osob, které vyměnily peníze, se uváděl jen u civilního obyvatelstva. Dohromady 4 329 036 občanů Československé republiky vyměnilo peníze pro sebe a rodinné příslušníky v celkovém počtu 12 369 042 osob. Pokud by se k tomuto číslu přidala i druhá skupina obyvatel, která využila zmíněných 488 středisek, doslali bychom asi nejpřesnější výsledky sčítání obyvatelstva v tuzemské historii.

 

V následujících čtyřech dnech po vyhlášení měnové reformy tak bylo vyměněno celkem 49,1 miliardy starých korun československých, za něž bylo vydáno obyvatelstvu celkem 1,4 miliardy nových korun, z toho jen 725 milionů korun v nejvýhodnějším poměru 1:5.

 

Na takový „výhodný“ poměr měl sice nárok každý, ale jen do výše 300 korun staré měny v hotovosti a 5000 korun vkladů. Každý občan Československa tak začínal žít po reformě s pouhými 60 Kč v kapse. Pro vklady s vyšším zůstatkem byly určeny ještě horší výměnné poměry.

 

Nejvíc pocítili dopad živnostníci

 

Obyvatelstvo při měnové reformě utrpělo značné ztráty, prakticky byli zlikvidováni živnostníci, obchodníci a drobní podnikatelé, kteří přišli o provozní kapitál, a proto své firmy zavírali sami nebo je „dobrovolně“ převáděli do státního či družstevního sektoru.

 

Jedete do zahraničí a potřebujete si vyměnit peníze? Zajímají vás současné směnné kurzy? Navštivte naši speciální sekci.

Státnímu hospodářství přinesla reforma zisk přes čtyři miliardy korun v nové měně. Na své si přišel i Sovětský svaz, který za výrobu nových peněz poslal účet ve výši přes 27 milionů korun. Státní banka československá utržila za kov z odevzdaných mincí 940 000 korun a za papír - celkem 153,1 tun - z odevzdaných státovek a bankovek pouhých 15 000 korun.

 

Dosud nepoužité bankovky a státovky staré měny byly později prodávány sběratelům za cenu mnohanásobně přesahující cenu starého papíru - přitom byly tyto papírové peníze ještě třikrát propíchnuty.

 

Měnová reforma přinesla zrušení přídělového systému

 

Spolu s peněžní reformou byl zrušen přídělový systém potravin a základního zboží na lístky. Pro ně cenový úřad stanovil nové ceny, které pak přežily desetiletí - například rohlík stál 30 haléřů stejně jako známka na pohled.

 

Stanovené ceny byly o něco nižší než dosavadní ceny na volném trhu, kde bylo zboží málo, ale při snížení mezd, důchodů a dalších příjmů na pětinu šlo o ceny vysoké. Projevil se tak náhlý pokles životní úrovně, neboť náklady vzrostly o 29 procent, zatímco mzdy jen o 4,5 procenta. Pokles reálných mezd v roce 1953 dosáhl 12 procent.

 

Výsledkem měnové reformy z června 1953 byla řada osobních a rodinných tragédií, kdy lidé přišli o celoživotní úspory, plnění z pojistných smluv a další finanční produkty. Proti měnové reformě se konala i řada stávek po celé republice - například v ostravských dolech, Třineckých železárnách, Motocyklových závodech ve Strakonicích a ČKD Praha-Vysočany. Největší odpor proti reformě vypukl v Plzni, kde škodováci - tehdy zaměstnanci ZVIL - byli již v průběhu výměny peněz zatýkáni, vězněni, propouštěni z práce, vysídlováni do pohraničí či umísťováni do táborů nucených prací.

 

Autor je prezidentem české sekce Mezinárodní společnosti pro bankovky.

 

Slyšeli jste vyprávět někoho ze svých blízkých o měnové reformě? Které z minulých nebo budoucích reforem se vám líbí a které méně? Napište nám, těšíme se na vaše příspěvky.

 

Autor:



Nejčtenější

Miliony důchodců dostanou přidáno, od ledna se zvýší všechny penze

Ilustrační snímek

Čeští důchodci si v příštím roce polepší. Od lednové splátky roku 2018 se základní výměra důchodu zvýší o 150 korun,...

Výhru v loterii většina tají. Za bohatství považujeme 50 tisíc čistého

Ilustrační snímek

Bohatý člověk má podle Čechů čistý měsíční příjem minimálně 50 tisíc korun. Majetek bohatého člověka by pak měl mít...



Patnáct nejdůležitějších změn, které čekají podnikatele v příštím roce

Ilustrační snímek

Některé jsou pozitivní, jiné ale zkomplikují život malým a středním podnikům. Balíček nejdůležitějších legislativních...

Za darovaný dům se vděku nedočkal, tak si vysoudil náhradu

Ilustrační snímek

Dostali jste od příbuzných dům nebo pozemek? Když se nebudete slušně chovat, můžete o něj zase přijít. Dárce totiž může...

Konec roku se blíží. Nenechte si uniknout maximální státní podporu

Ilustrační snímek

Před koncem roku máte jedinečnou možnost naplno využít státní podporu a daňové výhody na stavební spoření, penzijní...



Další z rubriky

Analýza deseti bank: co už umí mobilní bankovnictví a co má úspěch

Ilustrační snímek

Mobilní bankovnictví ušlo za šest let kus cesty. Pro řadu Čechů se stalo běžnou součástí života. S chytrými telefony...

Banky mají nového konkurenta. Hello bank láká na úročení peněz na účtu

Značka Hello bank! již působí ve Francii, Itálii, Belgii, Rakousku a dalších...

V Česku začala fungovat nová banka. Má obchodní název „Hello bank! by Cetelem“ a svou nabídkou chce konkurovat ostatním...

Proč platit za něco, co je absurdní. Boj s poplatky v Česku pokračuje

Ilustrační snímek

Na poplatcích vydělávají banky nemalé peníze, ty největší miliardy korun ročně. Již řadu let ale dávají Češi najevo, že...

Další nabídka

Kurzy.cz

Co se stane, když se bitcoin zhroutí?
Co se stane, když se bitcoin zhroutí?

Desítky milionů uživatelů, tisíce těžařů. Získávání digitální měny bitcoin je v podstatě ekosystém. Mohl by zmizet, kdy... celý článek



Najdete na iDNES.cz