Třeba vhodně volenými slovy. Nemělo by to však dopadnout tak jako v jedné bance, kde nevoněla pokladní, která navíc přicházela denně do styku s mnoha klienty.
Na jemné narážky kolegyň neslyšela, a když dostala k narozeninám deodorant, projevila obrovskou radost, že bude mít hezký dárek pro dceru. Když jsou diplomatické okliky neúčinné, je na řadě neformální soukromý rozhovor.
Měl by se k němu odhodlat šéf. Samozřejmě ne v případě, že by jako muž vytýkal tento nedostatek ženě a naopak. V takovém případě je lepší o pohovor požádat někoho vhodnějšího, kdo se s dotyčným přátelí.
V neformálním rozhovoru mezi čtyřma očima se takové věci dají probrat lépe. Rozhovor by měl být ohleduplný, aby se postižený neurazil hned při první větě. Nejlépe je začít nějakou pochvalou, třeba za pracovní výsledky.
I tak se někteří lidé budou kritice, která bude následovat, bránit. Začnou asi argumentovat, že sami nic necítí. Budou mít pravdu, čich opravdu vůči vlastním pachům velmi brzy otupí, ale v tom je právě ta zrada. Je třeba jim vysvětlit, že se to netýká jen jich, že jiní lidé mají zase problémy třeba s pachem z úst, pocením nohou, ženy také s neoholenými nohami.
Ještě těžší je hovořit o takových věcech se šéfem. Pokud má sekretářku, je na místě požádat o pomoc ji. Aby dohlédla na to, zda nemá vedoucí opět snídani na kravatě, případně aby mu koupila spray.
Každému bez ohledu na postavení se hodí citlivě reagovat na své okolí. Nemusíte si přitom hned každý pohled vykládat jako kritiku. Je však dobře se občas zeptat, pokud máte pocit, že něco není úplně v pořádku.
Okolí vám na otázku zřejmě odpoví snadněji, než když s tím musí začít. Problémy přitom nemusí způsobit jen nedostatek hygieny, ale také její nadbytek. Čeho je moc, toho bývá často i příliš.
