Vyjednávání mezi odbory a zaměstnavatelem přesně upravuje zákon. Na konci obě strany podepíší kolektivní smlouvu, ve které se dohodnou na navyšování mzdy a dalších podmínkách. „Tam, kde působí odbory, se dá jejich úspěšnost poznat podle pracovních podmínek ve firmě,“ tvrdí Václav Chvál z odborového svazu Kovo ČZ Strakonice.
Vyjednávání se někdy změní ve hru nervů. Pro zaměstnavatele hlavně proto, že odbory si mohou vynucovat podepsání dohody stávkou. „Stávka je pro firmu velká ztráta, způsobí jí finanční problémy, které zpětně uškodí zaměstnancům. Já přitom jako zaměstnavatel nemám žádnou podobnou možnost, jak své argumenty prosazovat,“ říká předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR Bedřich Danda.
Zákon o kolektivním vyjednávání umožňuje zaměstnavateli použít jen takzvanou výluku. Zastaví práci, přestane zaměstnancům zadávat úkoly a platí jim jen polovinu mzdy. V praxi se výluka v podstatě nepoužívá, protože znamená pro zaměstnavatele finanční ztráty, na které mábory. lokterá firma dobrovolně přistoupí. Nutno říci, že stávka je krajním prostředkem pro případ, že všechny způsoby řešení selžou.
Menu za 25 korun
Představu, že si odbory pod hrozbou stávky vynutí cokoliv, Václav Chvál odmítá. „Naše úspěšnost se neodvíjí od vydírání zaměstnavatele. My opravdu vyjednáváme, snažíme se pochopit i jeho důvody a argumenty.“ Kolektivní smlouvu, kterou je možné uzavřít na dobu určitou i neurčitou, podepisují v ČZ Strakonice každý rok. „Jednání není lehké, ale obvykle se domluvíme za dva měsíce. Začneme v říjnu a skončíme před Vánocemi,“ popisuje Chvál. Celou kolektivní smlouvu se podaří uzavřít po pěti až deseti schůzkách. Obecná část vydrží většinou víc let, mzdová část se mění každoročně.
Co ještě smlouva zakotvuje? „Máme domluvený týden dovolené pro zaměstnance navíc, dále třeba stravování. Je tady zvláštní firma se šedesáti zaměstnanci, která vaří obědy za dotovanou cenu. Celé menu stojí 25 korun,“ vypočítává Chvál.
 |
Konto pracovní doby: jak je atraktivní pro zaměstnance? |
Pomůže zprostředkovatel
Vyjednávání začíná předložením písemného návrhu kolektivní smlouvy. Může to učinit i zaměstnavatel, obvykle však zahajují iniciativu odbory. Druhá strana musí odpovědět do týdne. Pokud se zaměstnavatel s odbory nedohodne ani do dvou měsíců, mohou si strany určit dospělou, svéprávnou osobu, která jim domluvu zprostředkuje. Nedohodnouli se ani na ní, může jedna ze stran požádat ministerstvo práce, aby jim přidělilo zprostředkovatele ze svého seznamu.
„Konkrétní postup, jak zprostředkovat řešení, je do velké míry na něm,“ říká právník Dominik Brůha, který sám působí jako zprostředkovatel a rozhodce kolektivních sporů. „Zprostředkovatel by se měl seznámit s požadavky stran, s inflací, investicemi firmy a podobně, aby mohl zhodnotit hlavně spory o mzdu. Těch je většina,“ popisuje Brůha. Zprostředkovatel vydá do patnácti dnů doporučení. To však není pro strany závazné. Pokud nejsou spokojeny, mohou požádat ministerstvo o jiného zprostředkovatele nebo o rozhodce.
Rozhodcův verdikt, který padne opět do patnácti dnů, už je závazný. „Může pozvat obě strany na schůzku, nebo rozhodnout jen podle písemných podkladů. Jeho rozhodnutí vypadá tak, že stranám přímo nadiktuje text kolektivní smlouvy,“ vysvětluje Brůha. Pokud s verdiktem strany nesouhlasí, mohou se obrátit už jen na soud, aby rozhodnutí přezkoumal. „Protože zprostředkovatel i rozhodce se snaží o kompromis, obvykle s jejich řešením nikdo zcela spokojen není,“ podotýká Brůha.
Stávku mohou odbory vyhlásit jen tehdy, pokud není úspěšné řízení před zprostředkovatelem a se zaměstnavatelem se nedohodnou na řešení před rozhodcem.
Kolektivní smlouva
Dohoda mezi odbory a zaměstnavatelem o pracovních podmínkách. Může být uzavřena na dobu určitou či neurčitou. Část smlouvy, která hovoří o mzdě či odměnách, se v mnoha firmách mění každý rok. Kolektivní smlouva na dobu určitou platí do stanoveného data. Není-li uzavřena do té doby nová, neplatí žádná. Smlouvu na dobu neurčitou lze vypovědět nejdřív po půl roce její účinnosti, a to s výpovědní dobou 6 měsíců.
