Peníze, dluh

Peníze, dluh | foto: Profimedia.cz

Kolik nás stojí úvěry

  • 2
Úvěry je potřeba splácet. Přijetí úvěru je přijetí závazku, že se půjčené peníze vrátí. Proto je potřeba dobře zvážit vlastní fi nanční možnosti. Svoje budoucí příjmy a výdaje. Banky mají svoje požadavky na splácení úvěrů, ale ve většině případů jsou požadavky bank menší než jsou představy klienta.

Banky např. požadují, aby klientovi kromě splácení úvěrů zbyl 1,5 násobek životního minima. Výdaje většiny klientů, kteří žádají o hypotéku, jsou vyšší a 1,5 násobek životního minima by jim k spokojenému živobytí nestačil. V předchozích kapitolách jsme doporučovali, aby si klient vyzkoušel spořit tolik, kolik bude potom splácet. Tím lépe získá představu o tom, jak bude splácení obtížné. Splácení úvěrů je dlouhodobý závazek. Deset nebo také dvacet let. Přijetím úvěrů se zavazujeme, že po celou tuto dobu budeme úvěr splácet. K tomu potřebujeme mít celou dobu dostatečně velké příjmy, a to nás omezuje.

Při úvěru 1 mil. Kč bude měsíční splátka 7 753 Kč, při splatnosti 20 let a při úrokové sazbě 7 % ročně. Celkově tak za dobu splácení zaplatíme 1 860 000 Kč. To je zhruba dvakrát tolik, než kolik jsme si půjčili.


Není úvěrování přece jenom velice nevýhodné?

Při investování 1 mil. Kč jsme si vysvětlili, že za 20 let bude naspořeno daleko více, než byl počáteční vklad. Absolutní suma není až tak důležitá, důležité je, kolik za investované peníze koupíme. U úvěrování je to přesně obráceně než u investování. Tam zaplatíme daleko více, než kolik jsme si půjčili. Opět není důležité, kolik se zaplatí v absolutní výši, protože je důležité, jakou hodnotu budou peníze mít (jak snadno je vyděláme). Dále bude důležité, jak nám pomohou státní podpory.

V našem uvedeném případu by bylo možné odečíst zaplacené úroky z daňového základu a ušetřit tak na daních. Splátka v prvním roce by se snížila na 6 295 Kč měsíčně. Nominální splátka roste. V prvním roce je největší výše úvěru, tedy největší platba úroků, tedy největší daňový odpočet. Daňový odpočet postupně klesá a proto splátka roste. V posledním roce je stejně vysoká, jako by byla bez daňových odpočtů.

Reálná splátka postupem času klesá. V prvním roce platíme cca 6 300 Kč. Ve dvacátém roce platíme sice cca 7 600 Kč, jenže za 20 let bude mít tato částka daleko nižší kupní sílu a bude tvořit daleko menší součást naší mzdy. Snadněji na ní vyděláme. Při inflaci 3 % ročně bude její kupní síla necelých 4 300 Kč. Znehodnocování peněz znamená, že se nám bude splácet stále snadněji a snadněji. Teď se můžeme zeptat, kolik celkem zaplatíme. Teď má smysl tuto částku sečíst, protože tak zjistíme, kolik zaplatíme v dnešní kupní síle peněz.

Celková zaplacená částka je (včetně daňových odpočtů a včetně zohlednění vlivu inflace) 1 224 000 Kč. Zaplatíme za půjčené peníze něco navíc, ale zdaleka to není tolik, jak to vypadalo bez zohlednění inflace. Podobně jako u investic i u úvěrů je možné počítat efektivní úrok z půjčených peněz. Efektivní úrok nám dá odpověď na otázku, za kolik jsme si vlastně půjčili.

Reálný efektivní úrok tohoto úvěru je 2,254 %. Zaplatíme tedy ročně 2,254 % nad inflaci za to, že jsme si půjčili na vlastní byt. Reálné efektivní úroky se v současné době pohybují těsně nad hranicí 0 % p.a. Záleží na konkrétní výši úrokové sazby, na výši daňového pásma, na státní podpoře a samozřejmě na budoucí výši inflace.

Graf: Reálná a nominální výše splátky úvěru ve výši 1 mil. Kč s dobou splatnosti 20 let s úrokovou sazbou 7 % p.a.

Dnes je možné úvěr získat např. za 5,69 %. Při daňovém pásmu klienta 32 % a při státní podpoře ve výši 1 procentního bodu je efektivní úrok (nominální) 3,2 % p.a. Tím se dostáváme blízko k hranici inflace. U úvěrování jsou lidé zvyklí se ptát, kolik celkově zaplatí navíc a podle toho určují cenu hypoték. Při výpočtu efektivního úroku a při zohlednění všech dostupných podpor jsou hypotéky daleko levnější a jejich efektivní úrok se pohybuje jen těsně nad inflací. Nevrátíme tak o mnoho více, než jsme si půjčili.

Osobní a rodinné finance

1. díl: Bankovní vklad jako spořící produkt
2. díl: Vyplatí se životní pojištění 
3. díl: Stavební spoření: ano, či ne
4. díl: Hypotéka: Pro a proti
5. díl: Jak stát podporuje hypotéky?  
6. díl: Úvěry ze stavebního spoření: jak na to?
7. díl: (Ne)výhody stavebního spoření
8. díl: Americká hypotéka: pro a proti
9. díl: Úvěry: bankovní, či nebankovní  
10. díl: Která rizika lze pojistit?
11. díl: Pojištění pro případ smrti nebo dožití

12. díl: Úrazové pojištění: na co se vztahuje?  
13. díl: Pojištění majetku: co všechno lze pojistit?
14. díl: Spoření a investování jako cesta k cíli
15. díl: Která investice bude v jakém čase lepší?
16. díl: Likvidita aneb omezení jednotlivých investic
17. díl: Jak chápat a měřit riziko investice
18. díl: Investice: nevsaďte všechno na jednu kartu  
19. díl: Jak snižovat riziko investice?  
20. díl: Penzijní připojištění: výhodnější než jiné produkty?   


Úryvek je z knihy "Osobní a rodinné finance, 2. aktualizované vydání" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat
Investování pro začátečníky

Deriváty, hedžové fondy, offshorové společnosti