Kolik stojí pojištění

  • 18
Možná vás již napadly otázky jako co všechno je možné pojistit, jak pojišťovna určuje cenu pojištění nebo proč za stejné pojištění platí každý jinou částku? Nyní můžete nahlédnout do zákulisí tvorby cen pojišťovnami. Podstatou všeho jsou zde složité pojistné výpočty, které mnohdy nejsou hračkou a je zajímavé se s nimi alespoň ve stručnosti obeznámit.

 

Zákazník pojišťovny (pokud není pojistný podvodník) nedokáže určit „co a kdy se mu přihodí“. Jednotlivec tak nedokáže odhadnout pravděpodobnost nastání pojistné události a neví, zda cena pojištění je vysoká nebo nízká, pouze může porovnat nabízené ceny jednotlivých pojišťoven. Ve výhodě jsou pojišťovny, které jsou vybaveny bohatými statistickými daty a rovněž obhospodařují mnoho pojistných smluv, za které mohou na základě matematicko-statistických metod předpovídat, kolik zaplatí za všechny pojistky na pojistných plnění. Tyto metody mají však vadu na kráse v tom, že vycházejí z minulosti a odhady nejsou zárukou budoucích plnění pojišťovny. Pojišťovny jsou tak nuceny vytvářet rezervy a často se samy pojišťují u zajišťoven, aby se chránily například před většími výkyvy v budoucích plněních.

Pojištění funguje na principu ekvivalence. Zjednodušeně řečeno, co pojišťovna vybere na pojistném, měla by vyplatit na pojistných plněních. To se týká tzv. netto pojistného, které odráží velikost rizika (pravděpodobnost nastání pojistné události) a představuje odhadované náklady na plnění pojišťovny. Pojišťovny stanovují toto pojistné pro každého pojištěného zvlášť podle určitých faktorů, které ovlivňují pravděpodobnost realizace daného rizika (např. v případě životního pojištění je to vstupní věk, pohlaví a zdravotní stav pojištěného). Celkové pojistné, které je účtováno zákazníkům, zohledňuje nejen očekávané náklady na plnění, ale rovněž správní náklady a zisk pojišťovny. Určení ceny pojištění je dosti složité, je založeno nejen na pojistné matematice, ale např. i na předpovědi inflace, velikosti úrokové míry, vývoje legislativy apod. Konečná cena pak závisí například i na podílu pojištěného na škodě,  na nejrůznějších slevách či přirážkách, a v neposlední řadě na tržních podmínkách daného druhu pojištění (vztahu mezi nabídkou a poptávkou).

Život versus neživot

Základním nástrojem pro výpočet pojistného v životním pojištění jsou úmrtnostní tabulky, které poskytují celkem věrohodné údaje o rizikovosti (úmrtnosti). Pojišťovny rovněž provádějí tzv. lékařský underwriting, aby zahrnuly do ceny pojištění riziko v podobě zhoršeného zdravotního stavu zákazníka.

Situace v neživotním (majetkovém a odpovědnostním) pojištění je složitější než v životním, protože odhad rizikovosti v neživotním pojištění je obtížnější. Pojišťovny vycházejí z obecně dostupných statistických údajů a z údajů o škodním vývoji, na základě kterých své odhady upravují vzhledem k očekávaným odchylkám. Základem pro výpočet pojistného jsou nejrůznější škodní tabulky, které obsahují údaje o závažnosti škod a jejich četnosti. Tyto údaje jsou zpravidla vedeny odděleně pro jednotlivé tarifní skupiny, které zahrnují pojistné smlouvy s podobnou pravděpodobností nastání pojistné události (s přibližně stejnou rizikovostí pro pojišťovnu). Výpočet je také založen na pravděpodobnostním počtu, kde jedním z nejvýznamnějších ukazatelů je škodní frekvence, která představuje odhad pravděpodobnosti výskytu škody v daném roce. Pojišťovna tak zjistí s jakou pravděpodobností dojde třeba k dopravní nehodě, vykradení bytu apod. Zjištěné pravděpodobnosti jsou ale značně nestabilní (na rozdíl od pravděpodobností dožití v životním pojištění), což klade nemalé nároky na finanční sílu pojišťovny.

Úmrtnostní tabulky

Úmrtnostní tabulky jsou pojišťovnami využívány od konce 17. století. U nás jsou úmrtnostní tabulky každoročně vydávány Českým statistickým úřadem, které informují o úmrtnosti v jednotlivých věkových skupinách. Každá pojišťovna úmrtnostní tabulky upravuje ke svému použití. Důvodem je to, že soubor pojištěných není totožný se souborem všech obyvatel. Klienti, kteří uzavírají pojištění na dožití, v průměru umírají dříve než běžný vzorek populace. A naopak klienti, kteří uzavírají důchodové pojištění, které v podstatě představuje sázku na délku života, žijí v průměru déle. Pojišťovny tak z důvodu opatrnosti upravují úmrtnostní tabulky pro ně výhodným způsobem („zestárnutí“ či „omládnutí“ tabulek). 

Z důvodu rozdílné úmrtnosti mužů a žen se rozlišují úmrtnostní tabulky pro muže a pro ženy. Zpravidla je to řešeno tak, že pojišťovna používá úmrtnostní tabulku pro muže a výše pojistného pro ženu se určí vhodným posunem úmrtnostní tabulky (např. pojistné pro 40-ti letou ženu se určí jako pojistné pro 35 letého muže apod.). Rovněž pojišťovny mohou používat selekční úmrtnostní tabulky, které zohlednění i jiné faktory než je věk (např. kuřák/nekuřák).

Zjednodušená úmrtnostní tabulka pro muže 1996 (výtah)

Věk Počet dožívajících se Počet zemřelých Pravděpodobnost úmrtí Pravděpodobnost dožití
20 98588 94 0.000952 0.999048
21 98465 92 0.000938 0.999062
22 98375 88

0.000894

0.999106
23 98282 98

0.000994

0.999006
24 98184 97 0.000992 0.999008
25 98084 103 0.001046 0.998954
26 97978 109 0.001114 0.998886
27 97867 114 0.001162 0.998838
28 97753 114 0.001161 0.998839
29 97637

118

0.001206 0.998794
30 97519 119 0.001219 0.998781
Zdroj: Pohyb obyvatelstva v ČR, ČSÚ

Pojišťovna na základě úmrtnostní tabulky zjistí pravděpodobnost s jakou pojištěný zemře během trvání pojištění, respektive se dožije určitého věku. Na základě vzorců finanční matematiky a počtu pravděpodobnosti pak odhadne poměrně přesně velikost plnění v případě pojistné události (tj. velikost netto pojistného). Z tabulky lze spočítat celou řadu údajů, např. pravděpodobnost úmrtí muže 29 let starého ve věku 30-ti let se vypočte jako počet zemřelých ve věku 30 (119) k počtu dožívajících se věku 29 (97 637), tj. pravděpodobnost úmrtí zhruba ve výši 0,12%.

Oceňovací tabulky

Další „zajímavou“ tabulkou je oceňovací tabulka, kterou používají pojišťovny k určení výše pojistného plnění v úrazovém pojištění, jehož účelem není ocenit jednotlivé části lidského těla, ale pokrýt finanční ztráty a výdaje souvisejí s úrazem a jeho následky. Většina pojišťoven umožňuje pouhé nahlédnutí do této tabulky na žádost v pojišťovně, i když by měla být běžně součástí pojistných podmínek. Tato tabulka je tak pojištěnému často utajena.

Konstrukce oceňovací tabulky trvalých následků úrazu (výtah)

Úraz Plnění v procentech z pojistné částky
úplná ztráta prostředníčku pravé/levé ruky 10/8
úplná ztráta sluchu na jedno ucho 30
ztráta zraku jednoho oka 40
ztráta končetiny pod kolenem 45
ztráta obou nohou 100
Zdroj: AMCICO Life AIG           

Pojistit lze téměř vše

Předmětem pojištění jsou pouze rizika náhodného charakteru (např. doba života, úraz, havárie, atd.) na rozdíl od uměle vytvořených rizik (sázkové činnosti apod.). Nicméně pojišťovnictví je obor velice kreativní, tudíž se můžeme setkat s pojistkami vskutku kuriózními. Ochutnávač Egon Roney prý pojistil své chuťové buňky na 250 tisíc liber, zpěvák Bruce Springsteen zase svůj hlas na 3,5 milionu liber. Ruští kosmonauti také neponechali nic náhodě a pojistili se pro případ úrazu na orbitální stanici MIR, jejíž pád byl rovněž pojištěn proti všem škodám, které by mohl napáchat, za cenu ve výši několika set miliard dolarů. Lze se údajně pojistit i pro případ úrazu či smrti způsobené pádem části nebo celého satelitu z oběžné dráhy, rovněž zajímavá je možnost pojištění zaměstnavatelů v Británii až na několik set tisíc liber pro případ, že jejich zaměstnanci vyhrají v britské loterii a nevrátí se do práce. Populární jsou také informace o pojištění nejrůznějších částí těla hollywoodských a sportovních hvězd ve výši několika milionů dolarů. Zpravidla se jedná o specifické produkty pro vybranou klientelu, které na našem trhu chybí.

Pomohl vám článek k objasnění způsobu určování ceny pojištění? Chybí vám nějaký specifický pojistný produkt na českém pojistném trhu? Těšíme se na vaše názory k pojištění vážné i nevážné.

Autor je externím spolupracovníkem Fincentra.