Kolik stojí údržba zámku? Je vstupné předražené?

Zámecká okna vyměněná za moderní zdvojená, malované dveře necitlivě přemalovány a nádvoří renesančního zámku vydlážděno pískovcovými panely v přísných geometrických tvarech. S takovým pohledem se musela smířit paní Diana Phipps Sternbergová, když v restituci získala v roce 1993 zpět svůj majetek ve východočeských Častolovicích.

V prvé řadě dostat sem život, řekla si tehdy. „Zámek i okolí bylo mrtvé, pusté a šedé,“ vypráví.  Ze všeho nejdříve vysadila na nádvoří stromy, levandulové keře a množství květin. Postupně přibyla malá zoologická zahrada či dětské hřiště. Dnes konstatuje, že chce-li udržet zámek přístupný veřejnosti, musí ho dotovat z jiných příjmů.
 
V jakém stavu byl zámek, když jste ho zpět získala v restituci?

Expozice byla v dost dobrém stavu, ale menší, než ji máme dnes. Zoufalé byly veřejné záchody, které tekly do řeky. Všechny místnosti kromě expozice a bytu kastelána byly neobyvatelné.
 
Do jaké míry se na jeho stavu podepsala tehdejší komunistická správa? Bylo nákladné vrátit zámecký areál do původního stavu?

Tak jako na celé zemi, ale na druhé straně depozitáře byly plné nábytku, sice rozbitého, ale bylo z čeho začít. Nechci zámek vrátit do původního stavu. Dnes slouží jiným potřebám, důležité je, abychom ho vybavili pro dnešní i budoucí čas. 

Jste významná bytová architektka, jsou úpravy zámeckého areálu vaším dílem?

Ano. Nemyslím, že jsem kdy byla významnou bytovou architektkou, ale uměla jsem levně zařídit bydlení, aby to vypadalo „zámecky“. To se tady hodilo.
 
Vybudovala jste v parku malou zoo, dětské hřiště, nové zahrady, vystavujete zde výtvarné práce mladých výtvarníků. Vstupné do zámku není nikterak neobvyklé, park je přístupný zdarma. Přispívá vám na úpravy i státní pokladna, nebo musí být zámecký areál finančně soběstačný?

Od státu jsem pro Častolovice nedostala nic, ale měla jsem to štěstí, že jsem měla nějaké finance, které jsem mohla ihned po návratu do Čech do zámku investovat. Později mi pomohly lesy, které jsem restituovala. Bez nich bych nebyla schopna nabídnout lidem zámek v dnešní podobě. Začala jsem s vírou, že chytře vedený zámek může být jak soběstačný, tak nenáročný na peněženku návštěvníka. Dnes, po třinácti letech, si tím nejsem jistá. Stále musím zámek dotovat.
 
Jak vysoké jsou náklady na správu zámku a parku, jako je elektřina, topení či udržování zahrady?

Naše výdaje na zámek a park o rozloze 42 hektarů jsou již několik let 8 milionů korun ročně, výdělek jen 4 miliony. Chci však zámek udržet přístupný veřejnosti a neuzavírat ho pro privátní akce, které by asi pokryly výdaje. Nechtěla bych, aby někdo ze vzdáleného města k nám přijel a našel na bráně cedulku, že zámek je uzavřen pro privátní hosty. V sezoně musí být zámek otevřen.

Máme dobrého správce Jiřího Bednáře, bez něho by výdaje byly ještě vyšší, a dobrého lesmistra Roberta Polončeka, který nám zatím vždy zajistil ten rozdíl. Největší část našich dnešních výdajů jsou mzdy, obnášejí 4 miliony korun. Ještě před pár lety to byly opravy budov. Každá nová aktivita vyžaduje další a další zaměstnance. Někdy mám z toho hrůzu, ale na druhé straně jsem ráda, že jsme vytvořili tolik pracovních míst, a to i pro ty starší. Dnes je v provozu kromě expozice, galerie, kavárna, restaurace, kiosek, zámecký zvěřinec, dětské hřiště. Pořádáme svatební obřady, hostiny a recepce, koncerty a akce pro postižené.
 
Jaký je to pocit, když se bývalá ryze soukromá místa, kam měla přístup jen rodina, otevřou veřejnosti?

Já jsem vděčna za každého návštěvníka, protože díky nim zámek žije. V minulosti zámky také nebyly tak soukromé. Kromě rodin a jejich i vzdáleného příbuzenstva na zámek jezdilo hodně hostů, žilo tam také mnoho lidí, kteří na zámku pracovali. Myslím, že mám dnes více soukromí než měli tehdy.

 Obchodníci se snaží, co jim síly stačí, přesvědčit své zákazníky, že když jim budou věrní, zavalí je slevami a odměnami, za které není třeba platit ani korunu. Co můžete dostat zdarma? Více ZDE.