Pokud má někdo jiné příjmy než ze zaměstnání či ze samostatné výdělečné činnosti, pojistné z těchto příjmů neplatí

Pokud má někdo jiné příjmy než ze zaměstnání či ze samostatné výdělečné činnosti, pojistné z těchto příjmů neplatí | foto: Profimedia.cz

Kolik zaplatíte na sociálním a zdravotním pojištění

  • 8
Platit daně není jediná povinnost, kterou má každý, kdo vydělá nějaké peníze. Daleko více peněz odvádí každý státu na povinném pojistném.

To jsou peníze, které platíte své zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení, abyste byli ošetřeni u lékaře, měli nárok na nemocenskou a ve stáří na penzi.

Všeobecné zdravotní pojištění
Zákon rozeznává následující druhy pojištěnců:

Zaměstnanci
To jsou všichni, kteří mají příjmy z pracovněprávního vztahu, ten totiž zakládá účast na nemocenském pojištění, a mají příjmy, které jsou považovány za příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky z hlediska zákona o daních z příjmů. Za takové lidi odvádí pojistné zaměstnavatel. Zčásti mu pojistné strhává z vyplácených příjmů (4,5 procenta z hrubé mzdy) a zčásti platí za zaměstnance něco navíc (9 procent z hrubé mzdy).

OSVČ
Patří sem všichni, kdo podnikají na základě živnostenského nebo na základě jiných zákonů, například lékaři, advokáti, daňoví poradci či ti, kdo mají příjmy podle autorského zákona a svobodná povolání. Ti si platí pojistné sami.

Buďto rovnou z vypočteného vyměřovacího základu (je to 13,5 procenta z poloviny rozdílu mezi příjmy a výdaji), nebo z takzvaného minimálního vyměřovacího základu. To je v případě, že si vydělali málo a vypočtený vyměřovací základ je menší než ten minimální. V roce 2008 tak podnikatelé platí zálohy minimálně 1 456 korun. Když však někdo podniká a zároveň je zaměstnaný, nebo podniká a zároveň je takzvaným státním pojištěncem (pojistné za něj platí stát), ustanovení o minimálním vyměřovacím základu pro něj neplatí.

Státní pojištěnci
Lidé, za které platí pojistné stát, například děti, důchodci, studenti do 26 let, matky na rodičovské dovolené, nezaměstnaní, osoby s průkazem ZTP a ZTP-P. Pokud si něco vydělají jako OSVČ, platí zdravotní pojištění jen z toho, co si doopravdy vydělali, neplatí pro ně tedy minimální vyměřovací základ.

Osoby bez zdanitelných příjmů
Jsou všichni, kteří nejsou ani zaměstnanci, ani OSVČ, ani státní pojištěnci. Například to může být rentiér, který žije jen z úroků z vkladů v bance (má potom takzvané kapitálové příjmy), nebo někdo, kdo pronajímá nějakou nemovitost (má potom příjmy z pronájmu majetku).

Nemusí platit pojistné ze svých příjmů, ale musí si platit pojistné z minimálního vyměřovacího základu, který se na ně vztahuje (tím je minimální mzda). Vzhledem k tomu, že v současné době je minimální mzda 8 000 korun, tak musí zaplatit 13,5 procenta z minimální mzdy, což je 1 080 korun měsíčně. Přehled ze svých kapitálových příjmů, příjmů z pronájmu a ostatních příjmů však podávat nemusí.

Pojistné na sociální zabezpečení
Pro sociální pojištění zákon rozlišuje pouze dvě kategorie:

  • Zaměstnanec - za toho odvádí pojistné jeho zaměstnavatel z hrubé mzdy
  • Osoba samostatně výdělečně činná, která si platí pojistné sama, a to podle toho, zda se považuje za OSVČ „hlavní“, nebo „vedlejší“.

OSVČ hlavní
Všichni, pro něž je podnikání hlavní činností, musí důchodové pojištění platit povinně alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Pro rok 2007 byla minimální měsíční záloha 1 491 korun, po odevzdání přehledu budou podnikatelé platit 1 596 korun měsíčně).

OSVČ vedlejší
Kdo prohlásí, že jeho podnikatelská činnost je vedlejší, to znamená, že má ještě například jiné zaměstnání, musí důchodové pojištění platit jen v případě, že jeho příjem z podnikání po odpočtu výdajů přesáhl za 12 měsíců činnosti 48 334 korun. Pokud takových příjmů nedosáhl, důchodové pojištění platit nemusí. Pokud ano, tak musí zaplatit pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, v roce 2007 bylo měsíční pojistné 597 korun, po podání přehledu se bude platit 639 korun.

Pokud má někdo jiné příjmy než ze zaměstnání či ze samostatné výdělečné činnosti, pojistné z těchto příjmů neplatí. Například rentiér nebo pronajímatel platit důchodové pojištění nemusí, i když má třeba závratné příjmy. Musí však počítat, že roky, za které pojištění neplatil, se mu nezapočítávají jako „odpracované“ pro výpočet důchodu.


popisek DAŇOVÉ FORMULÁŘE ON-LINE
Stáhněte si daňové formuláře ZDE