Bitcoin, zlato či akcie firmy patřící zbožňovanému vizionáři Elonu Muskovi jsou tři „investiční grály“, jejichž přednosti, minulé výnosy či možné budoucí výhody vyzdvihují některá média do nebes. Jejich atraktivita vychází z přitažlivého příběhu či populární myšlenky. To ovšem neznamená, že neexistuje druhá strana příběhu. Ta nepopulární a ochotně opomíjená. Zařadí se sem po posledních klopýtnutích také Facebook?
Ještě v roce 2012 jste mohli koupit akcie Facebooku za 18 dolarů a dnes v klidu prodat za 170 dolarů. Zisk firmy roste, volnou hotovost nelze než závidět a dluhy jsou nula.
Nicméně, jak bylo vidět na nedávných událostech kolem dat uživatelů využívaných externí firmou, stačí málo a cena akcie se sesype o více jak pětinu. Na druhu stranu si pak spoustu investorů uvědomilo, že uživatelům poskytování soukromých informací až zas tak nevadí. V Evropě data uživatelů řeší GDPR, ale zajímá to někoho? Ne. Budou kvůli tomu rušit účet? Ne.
Chcete výhodně investovat. Porovnejte si nabídky na trhu. |
Aféra nakonec hraje společnosti spíše do karet. Jen letmo jsme díky ní zahlédli, jak obrovský potenciál získává Facebook sběrem dat od klientů. Jsou neocenitelná, získává je denně a proudí od více než dvou miliard lidí. Vždyť jen v České republice ho využívá pět milionů lidí. Přicházející přísnější kontrola dat uživatelům bere konkurenční výhodu sběru dat podobně jako Facebooku a tudíž Facebook svým způsobem vůbec netratí.
Zvýšené kolísání ceny v posledních měsících jen ukazuje na známý fakt, že časovat správný den nákupu je nesmysl. I Facebook musí být dlouhodobá investice a pokles o 20 % nemusí být výjimečný. Nebo kdo z vás nakoupil 25. dubna? Asi nikdo. Přitom příští den už byl Facebook o 13 % výše. Stačí promeškat jeden den a výnos z akcie je rázem o řád jinde. Stejně jako u ostatní investice platí dlouhodobost a diverzifikace například skrze specializované fondy. Na rozdíl od dalších zmíněných investičních příběhů stojí Facebook na reálných základech.
A jak vnímám investice do bitcoinu, zlata a akcií Tesly?
1. Bitcoin – investiční pohádka hnaná médii
Nárůst ceny bitcoinu od ledna 2013 do prosince 2017 byl impozantní a z jednoho dolaru jste dostali 1400násobek neboli výnos 330 % ročně. Neuvěřitelné navýšení hodnoty bylo výsledkem obrovské poptávky po této měně, která byla živena globálním marketingovým útokem. Tento nárůst neměl nic společného s fundamentální hodnotou, ale spíše jen s módním postojem.
Přesně podle očekávání se v určitém bodě poptávka, resp. posluchači pohádky, vyčerpali a cena začala padat. Z hodnoty přes 18 tisíc dolarů za bitcoin během pár měsíců spadla cena na asi 8 tisíc dolarů. Hodně to připomíná příběh spekulace v dřevních dobách tvorby českého kapitalismu, kdy jste z ničeho dokázali vykázat majetek několik milionů. Stačí vytvořit coin/akcii/haťapu a dát do oběhu pouze zlomek objemu a u něho pomocí spekulací či správného marketingu vyhnat cenu na pár obchodech do nebe. Pak celé množství vynásobíte nabobtnalou cenou a jste milionář.
Čtěte také |
V odborných článcích se píše, že polovinu všech bitcoinů vlastní dohromady asi jen tisíc lidí. Ti od počátku nemuseli hnout ani prstem, jen podporovali růst ceny. Celý takový majetek je virtuální a jeho skutečná reálná hodnota je mnohem nižší. Nesmíte totiž žádné větší množství prodat, jinak cena zkolabuje.
Kapitálová hodnota všech bitcoinů sice dosáhla velikosti největších amerických firem, ale z ekonomického hlediska jde o virtuální majetek, který by měl v případě prodeje řádově nižší hodnotu. Navíc vůči celkové hodnotě všech akcií dělá podíl bitcoinu méně než 0,5 %. Proto je případný krach nebo pokles ceny o 90 procent naprosto nevýznamný a světová ekonomika si toho ani nevšimne.
Těžba bitcoinu stojí víc než auto. A co za to?
Úspěch několika nejznámějších kryptoměn, jako je bitcoin, litecoin, ethereum nebo ripple, je vyvážen krachem mnoha desítek či stovek jiných. Prodejní argument o raketovém růstu ceny za posledních pět let stojí bohužel jen na příběhu několika málo kryptoměn z mnoha.
Jakou má tedy bitcoin cenu? Minimálně by se měla rovnat hodnotě, za kterou se „těží“. A že to není zadarmo. Je nutné kupovat průběžně dražší počítače a nové programy těžící kryptoměnu. Aktuálně stojí vytěžení 1 bitcoinu asi 7 tisíc dolarů, což je vcelku dost. Z čistě ekonomického hlediska je to jedno z největších plýtvání energií.
Kryptoměny pravděpodobně přežijí, ale pouze jako specifické platidlo v určitých sektorech a odvětvích, ale na cestu ke globálnímu platidlu to nevypadá. Chybí zde jakékoliv záruky, kolísání ceny je enormní, je to drahé a svými omezeními by bitcoin způsobil deflační spirálu. Za mě: investice na odpis.
2. Tesla – geniální nápady nemusí znamenat zisk
Každý si dokáže představit, že bude jednou jezdit v samořiditelných elektrických autech. To však neznamená, že firma, která je jako první vyrobí, bude udávat trend a pohádkově vydělá, jako se to povedlo Applu s iPhonem. Už jen kvůli tomu, že současné automobilky na vývoji elektrických aut pracují roky, ale technologie benzínových motorů jsou prostě levnější a plyny z výfuků sice začínají vadit, ale zatím ne moc.
Martin Mašát (1977)
|
Ani infrastruktura zatím příliš nepomáhá masovému rozšiřování elektrických aut. Představte si, že by na sídliště Jižní město večer přijelo 30 tisíc aut a připojilo se na noc do zásuvky. V tu ránu půlka Prahy a Středočeského kraje zhasne. Ano, určitě několik vizionářských patentů může Teslu živit, ale prodej aut není jen o motoru a baterii, ale také o kvalitě, servisu a úsporách z rozsahu.
Don Quijote v automobilovém průmyslu
Velkou Achillovou patou Tesly je právě omezení využití elektřiny. Nedostatečná infrastruktura se snad časem zlepší a nabíjet půjde skoro všude, ale nyní každý řidič Tesly musí plánovat, kudy, kam a jak rychle pojede. Ruku na srdce, ani elektřina není vždy vyrobena z obnovitelných zdrojů a baterie také nejsou zrovna z přírodních materiálů.
Akcie firmy Tesla proto neletí nahoru s každým úspěchem a nadšením, které Elon Musk vyvolává u veřejnosti, ale začaly poslední měsíce stagnovat. Mnoho velkých správců aktiv dokonce používá Teslu jako ideální akcii pro strategii známou jako „short sale“, tj. spekulují na propad ceny. Cena akcie Tesly za posledních 5 let sice zvýšila svoji hodnotu z 33 dolarů za kus na asi 300 dolarů, ale aby to nebyla labutí píseň této firmy.
A čísla dávají analytikům za pravdu: volné cash flow je každý rok záporné a čísla se zhoršují. Operační marže se nedostala ještě ani do kladných hodnot, závazky rostou geometrickou řadou, výroba aut je marginální vůči ostatním automobilkám. Pouze v krajovém segmentu elektrických aut Tesla vede, ale bude to stačit na přežití?
3. Zlato – nedá se žít pouze z historie
Zlato je aktivum, které je obecně chápáno jako uchovatel hodnoty. Sice drží svoji hodnotu, ale to neznamená, že je stále stejná. Cena zlata je závislá na mnoha faktorech a bohužel i na těch přírodních. Asi nejdůležitějším důvodem držení zlata je uchování majetku v případě systémové krize či katastrofy. Investor si kupuje něco jako pojištění proti globální krizi, po které se bude opět platit zlatem. A pojištění obecně není zrovna zisková příležitost.
Cena zlata a jeho zbožštění je z velké části dána svým historickým vývojem, kdy po mnoho staletí bylo díky své jedinečnosti a limitovanému množství využíváno jako platidlo. Vývoj tento pohled již překonal. V současnosti je zlato kromě elektrotechniky a zubního průmyslu bráno spíše jako luxusní komodita se všemi neduhy takového aktiva, jako jsou vysoká volatilita, cena závislá na rozmarech počasí plus dodatečné náklady na skladování či ověřování apod.
Dlouhodobě zlato sotva pokrývá růst inflace. Dalším negativem investic do zlata je jeho nelikvidita a vysoké poplatky za obchodování. Investicí do zlata si kupujete pojištění se všemi jeho náklady a tragickou výkonností. Za posledních pět let zlato „vydělalo“ sotva nulu.
Centrální banky podíl zlata snížily
Nelze než ocenit rozhodnutí ČNB, která se zlatých zásob zbavila a svá aktiva ukládá do likvidnějších, méně volatilních a dlouhodobě výnosnějších aktiv. Například do dluhopisů a akcií.
Když už sázíte na přicházející krizi, tak nejlepší cestou jak dosáhnout na očekávané výnosy komodit je využití podílových fondů. Výhodou je denní likvidita, diverzifikace a dohled zkušeného portfolio manažera. Jinak stále platí, že v rámci celkového majetku klienta by zlato mělo dosahovat řádů procent, ne desítek procent. Bohužel, podle výzkumu firmy Partners přes 30 % domácností preferuje ukládání peněz do zlata, čímž si dlouhodobě snižují svůj potenciální výnos z majetku.
Investice na hraně nejsou v současnosti jen tyto tři. Hodně podobných se najde u současných investic do nemovitostí, spekulativních dluhopisů, drahých kovů či investičních šperků.
