Na začátku roku rostly mzdy nominálně pouze o 2,2 procenta, a to především díky růstu platů v nepodnikatelské sféře. V uplynulých několika letech v Česku výrazně klesla vazba mezi nezaměstnaností a pohybem mezd, která relativně spolehlivě fungovala v letech 2002 – 2008. Zaměstnanci si v delším období nejistoty a strachu o zaměstnání pravděpodobně zvykli nežádat o vyšší mzdy a ovlivňuje to jejich chování i dnes.
Navíc v průběhu krize relativně poklesla vyjednávací síla řady zaměstnanců. Významně totiž narostl počet pracovníků na dobu určitou (od roku 2008 zhruba o 100 tisíc) i počet zkrácených pracovních úvazků.
Procentuální přírůstek sebe-zaměstnaných osob (především živnostníků) byl za posledních šest let jeden z nejvyšších v celé Evropě (+10 %). Naopak zrychlil systematický pokles odborově organizovaných zaměstnanců. Těch bylo v roce 2005 okolo 20 procent a po krizi jich je v Česku méně než 14 procent.
Slabší vyjednávací pozici měli v průběhu krize i nově nastupující zaměstnanci, kteří v roce 2014 v průměru nastupovali za mzdy zhruba o 30 procent nižší (podle propočtů ČNB), než v roce 2008. Generační obměna tak sama o sobě zatím přispívá spíše k poklesu průměrné mzdy.
Dalším problémem zatím bylo, že nová pracovní místa nevznikala ve zrovna přeplacených sektorech. Nejvíce pracovních míst od roku 2010 do konce roku 2014 vzniklo v administrativě s výrazně podprůměrnou mzdou (16 800 Kč), tedy na pozicích jako jsou například úklidové práce, recepční nebo soukromí detektivové.
Problémem také byla skutečnost, že v uplynulých letech také zaznamenala největší nárůst nezaměstnanosti Praha se suverénně nejvyššími mzdami (přibližně o 10 tisíc korun více, než je republikový průměr).
Podle čísel za první kvartál se ale řada negativních trendů začíná lámat. Nezaměstnanost se drží pod šesti procenty a dál vytrvale klesá počet registrovaných nezaměstnaných připadajících na jedno volné pracovní místo. Roste také práce na přesčas a objem mimořádných odměn. Zvyšuje se také počet zaměstnanců v hlavním městě s výrazně nadprůměrnou mzdou. I proto by dynamika mezd měla postupně zrychlovat. V tomto roce očekávám růst mezd okolo 2,8 procenta a v příštím roce by dynamika mezd mohla být nad tři procenta.
Pro ČNB je to zásadní otázka, protože od rychlejších nominálních mezd si slibuje i silnější domácí inflační tlaky a ty ve finále mohou v budoucnu otevřít cestu k opuštění kurzového režimu.
