Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Komora finančních poradců - kdo chce psa bít, vždycky si hůl najde

  8:45aktualizováno  8:45
Zástupce Komory finančních poradců reaguje na výtky vůči struktuře a činnosti Komory, uvedené v článku pana Hladíka a rozvíjí polemiku ohledně přínosu Komory jak pro klienty tak finanční poradce.
Důkazem, že problematika finančního poradenství pro širokou vrstvu veřejnosti začíná být, jak se zdá, konečně tématem zajímavým nejen pro úzkou skupinu zainteresovaných je článek pana Lumíra Hladíka „Co je Komora finančních poradců“.

První třetina článku poměrně věcně popisuje základní problém trhu – obtížnost rozpoznat skutečného finančního poradce se zájmem o maximální profit klienta z poskytnuté služby a tzv. finančního poradce (dealera) sledujícího především osobní zájmy. O to více je překvapující jeho pokračování, které zcela nepochopitelně (a nebo velmi cíleně?!) zpochybňuje základní principy činnosti profesního sdružení finančních poradců a firem, které se především snaží svojí aktivitou tuto nejednoznačnost odstranit.

Bohužel činí tak argumenty někdy zcela irelevantními, množstvím (možná záměrných) nepravd a hledáním podvodů a „pastí“.

Předně je Komoře finančních poradců (KFP) vytýkáno, že není komorou zřízenou podle zákona jako Advokátní či Lékařská komora. Kéž však by takový zákon existoval! Pozorný čtenář cílů a vizí KFP jistě nepřehlédl, že je významnou budoucí snahou KFP svázat používání pojmu „finanční poradce“ příslušnými legislativními opatřeními a potřebnou mírou znalostí právě tak, jako je tomu u členů citovaných komor. Forma občanského sdružení je v tuto chvíli jedinou možností, jak začít prosazovat společné zájmy poctivých finančních poradců. Pro doplnění je také nutné uvést, že ani např. fungující Asociace pojišťoven či Unie investičních společností nejsou zřizovány žádným zákonem, ale prostou potřebou sjednocení společných zájmů.

Zcela nepravdivé informace se pisatel dopouští v tvrzení, že zakládající společnosti pracují systémem MLM. Jednak principy MLM ve smyslu „hlavní náplně systému získávat další prodejce, nikoli prodávat svoji službu“ KFP jako základní kritérium pro přijetí svých členů KFP odmítá (a bylo zcela nelogické, kdyby zakladatelé sami tento systém používali) a jednak na mnohých webovských stránkách členských firem je možné si toto stanovisko jednoznačně ověřit.

Autor článku se podivuje, že členy statutárních orgánů KFP jsou lidé ze zakládajících společností. Kdo jiný by tedy měl být na počátku rozběhu činnosti instituce ve výkonných funkcích, než ti, kteříuskutečnili tuto myšlenku (a především investovali mnoho času a finančních prostředků)? Argument o aktivitách členů statutárních orgánů v jiných firmách snad ani nestojí za komentář. V tomto smyslu jakoukoli souvislost s činností KFP snad ani hledat nelze.

V otázkách, které autor pokládá, je poukazováno na dominantní postavení zakládajících členů (že je pouze přechodné se však nezmiňuje). Na základě toho jsou zpochybňovány úmysly a morálka zakladatelů KFP. Vysvětlení má ovšem zcela jednoduchý důvod. Protože je KFP otevřené sdružení a členy prezídia (proč autorovi tento název vadí?) a dozorčí rady volí členská schůze, mohli by být ještě v nedostatečně rozběhnuté činnosti KFP zvoleni do výkonných orgánů např. lidé pouze z jedné firmy (pokud by byla převaha fyzických osob z jejich řad nad ostatními členy KFP). Mohlo by se stát, že činnost KFP by pak mohla směřovat zcela jinou cestou, než jaká byla původně definována zakladateli. Jedná se o ochranu zájmů myšlenky KFP do doby, než bude členská základna natolik pestrá, aby volba do výkonných orgánů byla co nejobjektivnější. Dnes zástupci 6 společností (z toho 4 zakládající) tvoří velmi pestrý názorový proud s jistotou nutných konsensů.

Cíleně pan Hladík ve svém článku podsouvá „finanční profit“ z fungování KFP pro zakladatele. Patrně zapomíná na skutečnost, že každá organizace a její fungování přináší také náklady. Při ročních poplatcích za členství 1500,- Kč/osoba, 15000,- Kč/právnická osoba a běžných provozních nákladech je možné poměrně jednoduchým způsobem spočítat, zda by mohla KFP v současnosti fungovat bez významných dotací zakládajících členů. Až bude mít členská základna tolik členů, aby se z poplatků bez dotací provoz plně financoval, pak může členská schůze vždy rozhodnout o snížení poplatků. Nakonec to budou peníze KFP a ne zakladatelů.

Zakladatele KFP tvoří významné fungující společnosti jejichž ambicí není finančně profitovat z činnosti KFP, ale z pozitivního vnímání poradenské činnosti veřejností.

Ještě jedna z oblastí zmiňovaných autorem článku stojí za objasnění – certifikační zkouška. Odpověď na otázku, jaké jsou kompetence KFP k provádění a hodnocení certifikačních zkoušek, zcela prostá – stoprocentní. Absolvování certifikační zkoušky je jednou z podmínek členství v KFP. Jejím cílem je rámcově rozpoznat znalosti uchazeče o členství. Na výběru otázek se shodli zástupci nejzkušenějších společností v oblasti finančního poradenství tak, aby obsáhly základní vědomosti ze všech nutných oblastí pro práci finančního poradce. Samozřejmě lze v čase očekávat jejich větší náročnost. Certifikační zkouška má jak pro KFP tak i pro veřejnost zajistit určitou úroveň znalostí. Každá zkouška je jen fundamentem pro další posouzení práce. Zajišťuje zkouška daňového poradce stoprocentní jistotu jeho kvalit? Bez základní zkoušky však svoji odbornost (nebo neodbornost) ani prokázat nemůže. V případě pocitu neodborné rady má však klient u člena KFP, stejně tak jako u daňového poradce, možnost ji nechat posoudit. Kam obrátí klient jiného „poradce“?

KFP je v současnosti jediným institutem, který se snaží o pozitivní vnímání práce finančních poradců. Činnost KFP se bude v čase jistě vyvíjet a zda se jí povede stát se uznávanou institucí s certifikační licencí státu a „povinností“ finančních poradců být jejím členem je otázkou podpory těch jednotlivců a firem, kteří mají upřímný zájem na vytvoření pravidel a etiky v tomto druhu podnikání. Všem takovým je činnost KFP doširoka otevřená a osobní názor si mohou udělat nejlépe z vlastní zkušenosti s prací v KFP. Ostatní budou vždy slovem i písmem proti takovým ideálům všemi prostředky bojovat. S tím je třeba počítat i žít.

Původní článek "Co to je Komora finančních poradců" od Lumíra Hladíka naleznete zde.

Na čí stranu se přikláníte Vy? Je podle Vás Komora finančních poradců institucí potřebnou a důvěryhodnou?

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Co je dobré vědět o pojištění dětí. Dvanáct konkrétních dotazů čtenářů

Děti chvilku neposedí, může se jim kdykoli něco stát, potřebují pojištění, říkají si mnozí rodiče. A tak ho uzavřou. Ale často vůbec nevědí, co od něho čekat a...  celý článek

Ilustrační snímek
O kolik peněz přijdete na nemocenské a jak finanční ztrátu zvládnout

Onemocnění nebo úraz jsou nepříjemné záležitosti. A když se jejich léčba prodlouží, situace se ještě víc komplikuje, a to po finanční stránce. Jak se připravit...  celý článek

Ilustrační snímek
Recenze novinky: V Česku je od září užitečná pojistka pro živnostníky

Pár nezaplacených faktur může dostat do finančních potíží i zdravou firmu. Velké firmy se pro tento případ pojišťují, ale není to levné a pro drobné...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Volební preference Median: Před volbami ztrácí ANO, ČSSD i KSČM na úkor SPD a Pi...
Volební preference Median: Před volbami ztrácí ANO, ČSSD i KSČM na úkor SPD a Pi...

Podpora ANO, ČSSD i KSČM se podle říjnového průzkumu agentury Median od září mírně snížila. Podobně klesala i podpora T... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.