Pro mnoho českých zaměstnanců je práce z domova jen nedostižným snem.

Pro mnoho českých zaměstnanců je práce z domova jen nedostižným snem.

Komu se vyplatí práce z domova: nabídek je více a více

  • 6
Drtivá většina zaměstnanců v Evropě by ráda pracovala z domova. Práce z domova je stále více snem i mnoha českých zaměstnanců – a pro některé se tento sen stal už realitou. Čeští zaměstnavatelé však zatím přistupují k této formě práce svých zaměstnanců spíše opatrně a - podobně jako v případě zkrácených úvazků - jí zatím rozhodně ve větší míře nefandí.

Pro mnoho českých zaměstnanců je tak práce z domova jen nedostižným snem, podobně jsou však na tom i zaměstnanci v dalších evropských zemích. „V celé Evropě se setkáváme se zásadním rozporem mezi počtem zaměstnanců, kteří by rádi pracovali z domova, a těmi, kteří tuto možnost doopravdy mají,“ říká Ladislav Hadáček, ředitel české pobočky jobpilot/Mon­ster.

Podle průzkumu společností jobpilot a Monster, vycházejícího z odpovědí více než 11 000 návštěvníků osmnácti evropských webů společnosti Monster, vyjádřila drtivá většina respondentů (téměř 80 %) přání pracovat z domova alespoň občas. „Přes 60 % respondentů v Maďarsku preferuje práci doma, následuje 48 % českých a 40 % německých zaměstnanců. V Itálii (25 %), Holandsku (21 %) a v Rakousku (21 %) představuje největší problém nechuť zaměstnavatele,“ shrnula závěry průzkumu tisková zpráva. „Přání většiny evropských zaměstnanců však nejsou zpravidla naplněna. Podle statistik Eurostatu pouze 5 % evropských zaměstnanců pracovalo v roce 2004 pravidelně z domova, zatímco 87 % nikdy takovou možnost nemělo.“

Střet snu s realitou
Mnozí zaměstnanci však mají o práci z domova zcela mylné představy – někdy se jim práce z domova v jejich snech pojí s nicneděláním. Ti, kteří tak skutečně pracují, pak narážejí na to, že stejnou představu o práci z domova má často jejich okolí. Partnerka či partner pak obvykle nechápe, že ten druhý, přestože neodchází do zaměstnání, je v práci a nikoli doma – přestože se tu nachází jeho pracoviště. Že práci, kterou musí svému zaměstnavateli odevzdat, musí také někdy udělat.

„Moje rodina i dědeček brzy začali podléhat mylnému dojmu, že jsem žena v domácnosti. Jejich očekávání jsem musela zklamat. Stejně tak mylný dojem okolí, že na mě mohou delegovat všechny starosti, které s sebou život nese. Jsem přece doma. Nepříjemnosti vám může způsobit už taková maličkost, že si sousedka nemůže zajít na kus řeči, kdy se jí zachce. Ten, kdo to může změnit, jste jedině vy sama. Okolí vás zatlačí přesně tam, kam mu dovolíte,“ uvedla ve svém článku zveřejněném na serveru tiskové agentury Gita Hana Kejhová.

Podobné neporozumění základnímu principu práce z domova – tedy že je to stále práce, přestože člověk nemusí vytáhnout paty z domu - může vést k problémům ve vztazích s okolím. Mezi další rizika práce z domova patří nedostatek sociálních kontaktů a podpory, nutnost větší disciplíny a koncentrace, nebezpečí přetahování pracovní doby a neustálá přítomnost práce doma – člověk není nikdy tak docela pryč z práce, být „doma“ a „v práci“ mu začíná splývat. Mnoho lidí podceňuje související problémy, protože s prací z domova nemají zkušenosti.

Výhody pouze pro zaměstnance?
Přesto má pro zaměstnance práce z domova, pokud se jim podaří úspěšně zvládnout její úskalí, své výhody – alespoň pro ty, kteří mají dostatek vnitřní sebekázně a vyhovuje jim hlavně možnost rozvrhnout si svůj pracovní rytmus z velké míry podle vlastního uvážení a potřeby. Zaměstnavatelé proto často vnímají práci z domova jako výhodu pro zaměstnance, méně už pro sebe – možnost pracovat z domova tak bývá v poptávkách po zaměstnancích zmiňována jako jeden z benefitů hned vedle služebního mobilu či auta. Umožnění práce z domova má však výhody i pro zaměstnavatele, a to v podobě možných úspor nákladů. Podle průzkumu společnosti Gartner Research se bude počet lidí pracujících z domova v budoucnu neustále zvyšovat. A že se už zvyšuje, potvrzují i další odborníci.

Výhoda práce z domova z pohledu na úsporu nákladů je evidentní. Náklady spojené s nemovitostmi představují po mzdách druhou nejvyšší firemní nákladovou položku. Pokud ti, u kterých to charakter práce umožňuje, budou pracovat doma, je možné výrazně zredukovat prostorové kapacity nutné pro zajištění provozu firmy. Nevýhodou může být menší kontrola nad zaměstnanci, komplikovanější výměna zkušeností a znalostí mezi zaměstnanci a také to, že se hodí jen pro některé profese.

Údajně prvním člověkem, který pracoval na dálku, byl prezident banky v americkém Bostonu, když si v roce 1877 nechal zavést telefonní linku do svého vzdáleného sídla, odkud pracoval. Dnes je zaměstnání z domova poměrně běžnou formou spolupráce u IT firem, poradenských společností či u některých pozic v administrativě. Už tradičně do kategorie lidí pracujících na dálku patří také novináři. Okruh se ale stále rozšiřuje. S rozvojem informačních technologií lze předpokládat rozvoj práce doma zejména v oblasti práce s daty.