Čerpání a následné nesplácení úvěrů se skutečně stalo módním hitem některé plnoleté mládeže, která následujícím způsobem obešla hned několik ústavů. K většině běžných účtů nabízejí banky také možnost čerpání kontokorentního úvěru. Výše kontokorentu je zpravidla závislá na výši průměrného zůstatku na běžném účtu nebo na uplynutí určité doby od založení účtu. Některé banky však nabízejí možnost čerpání kontokorentního úvěru okamžitě po založení účtu. Samozřejmě se jedná o spíše symbolické částky přibližně mezi pěti a deseti tisíci korun.
Ani tak nízké sumy však neodradily některé jedince od vytvoření takzvaného kolečka. Po založení běžného účtu vyčerpali kontokorent do maximální výše a o víc se nestarali. Následně si založili další účty u jiných bank a čerpali kontokorent. Vzhledem k tomu, že se vždy jednalo o pro banku zcela nevýznamné položky, tak jen zřídka kdy banky proti těmto neplatičům razantně vystoupily. „Obejít“ tímto způsobem všechny banky v Čechách nebyl problém, neboť ty si vzájemně nesdělují informace o platební disciplíně svých klientů.
Registr dluhů umožní bankám proklepnout platební disciplínu potenciálního dlužníka
Iniciátorem myšlenky zřízení jakési databáze dlužníků je pětice bank, která pokrývá český trh s drobnými úvěry přibližně ze čtyř pětin. Znění zákona o bankách totiž umožňuje vzájemné vyměňování si informací o klientech bez nutnosti jejich souhlasu. V České republice se ovšem drobnými půjčkami zabývá i spousta jiných institucí, které nemají statut banky. Tyto společnosti však do vznikajícího registru mít přístup nebudou.
Registr dlužníků bude spravován společností Czech Credit Bureau, která na dotaz konkrétní banky bude schopna vyhodnotit následující údaje:
Systém oznámi v případě konkrétního klienta všechny bankovní úvěry, které klient má. Půjde o skutečně všechny druhy úvěrů dosažitelné ze strany občana – hypotéky, spotřebitelské úvěry, kontokorentní úvěry či kreditní karty apod. Systém samozřejmě označí ty úvěry, u nichž je klient v prodlení se splácením. Důležitým aspektem celého systému je fakt, že v odpovědi systému budou sice všechny úvěry, avšak nebude tam informace o tom, u které banky určitý úvěr čerpá. Banky tedy získají detailní informace o množství půjček klienta a jeho platební disciplíně, avšak nedostanou prostor k vzájemnému mapování trhu. To by bohatě stačilo bankám k tomu, aby zabránily podobným zpronevěrám klientů jako v případě čerpání kontokorentu u mnoha institucí.
Poslední otázkou je, kdy se podaří zmiňovaný registr uvést do chodu. Na jeho přípravě se již pracuje přibližně tři roky a fungovat by mohl již od dubna příštího roku. Ortodoxní dlužníci budou mít s největší pravděpodobností odzvoněno. Poctiví klienti by mohli mít ze zřízení registru dlužníku prospěch v podobě snížení úrokových sazeb u drobných úvěrů. Registr dlužníků by svou existencí měl dramaticky snížit podíl špatných úvěrů bank, což by se v konkurenčním prostředí mělo projevit v podobě levnějších úvěrů.
Sníží registr dlužníků podíl špatných úvěrů u bank? Neobáváte se možnosti zneužití citlivých osobních údajů klientů? Těšíme se na vaše názory.
 |
