Náš mozek zůstává až do poměrně pozdního věku „plastický“. I když počet jeho neuronů se již od narození nezvyšuje, jejich spoje se mohou na základě určitých činností rozrůstat a posilovat.
Vlivem této „vnitřní reorganizace“ našeho mozku mohou naše rozumové schopnosti ve skutečnosti růst: rychleji chápeme a řešíme problémy nebo se dokonce stáváme tvořivější. Některé z činností, které k tomu napomáhají, přitom patří - či mohou patřit - mezi koníčky. Jak ukázaly výzkumy, ke koníčkům, zlepšujícím naše každodenní uvažování, patří především následujících deset.
1. Pravidelné čtení
Význam čtení, ať již knih, novin a časopisů, beletrie nebo odborné literatury, pro rozvoj rozumových schopností asi příliš nepřekvapí. Nejde však o jakékoli čtení, ale především o to, které je pravidelné a zahrnuje různá či dokonce co nejrůznější témata. Tedy o čtení, které se nezaměřuje jen na několik málo příbuzných oblastí, ale pokrývá různé obory či žánry.
Pravidelné čtení různorodých textů tak nepřináší jen nové poznatky, ale tím, že rozmnožuje nervové spoje, zvyšuje všechny tři základní formy naší inteligence: inteligenci „krystalickou“, „tekutou“ i emocionální.
Ta prvá zlepšuje schopnost řešit logické problémy, ta druhá schopnost spojovat poznatky, které každodenně získáváme, a lépe se tak orientovat v zákonitostech našeho okolí, ta třetí pak schopnost interpretovat sociální události, a úspěšně reagovat na pocity a jednání lidí kolem nás.
Spolu s tím zvyšuje čtení i naši schopnost rychle a správně chápat obsah a souvislosti ústního či písemného sdělení a zlepšuje naši schopnost se vyjadřovat. Často navíc omezuje náš stres, a přispívá k tomu, že se lépe cítíme.
2. Psaní
Něco podobného platí i pro psaní, například pravidelné sepisování poznámek, vedení deníku či psaní vlastního blogu. Přispívá nejen k rozvoji jazykových schopností, ale i schopnosti se lépe či jasněji vyjadřovat a formulovat vlastní myšlenky, která je důležitou složkou praktické inteligence.
Přispívá i ke schopnosti chápat své vlastní pocity, jednat méně impulzívně a lépe zvažovat důležitá rozhodnutí.
3. Fyzická aktivita
Nezáleží na její povaze, a nemusí jít jen o sport. Důležitý je pohyb a jeho pravidelnost. Ten je totiž pro naši mysl stejně významný, jako pro tělo. Uvolňuje napětí, zvyšuje odolnost vůči stresu a přispívá ke schopnosti učení, zlepšení paměti i rozvoji tvořivého uvažování, což platí i o „pouhé“ chůzi. Jedním z důvodů je lepší cirkulace krve v mozku, která zlepšuje jeho funkce.
Delší období fyzické nečinnosti mají naopak efekt opačný. „Plasticitu“ či rozvoj vnitřních spojení v našem mozku omezují.
4. Mentální cvičení
Podobný význam jako fyzická aktivita mají i nejrůznější formy mentálního cvičení, pomáhající udržet náš mozek fit. Patří k nim opakované „výzvy“, kterými svůj mozek uvádíme do situací, kdy se musí vypořádávat s novými úkoly. Patří k nim i cvičení formou myšlenkově náročných her, hádanek, hlavolamů, křížovek, sudoku apod.
Tyto a podobné aktivity rozvíjí navíc nejen naši schopnost řešit problémy či tvořivě reagovat, ale i vidět věci z různých úhlů, a stávat se tak mentálně produktivnější. Ke svému mozku je proto důležité přistupovat jako k jakémukoli jinému orgánu či svalu. Jeho funkci lze pravidelným tréninkem posílit.
5. Provozování hudby
Jakkoli se to může zdá na prvý pohled zvláštní, hraní na hudební nástroje včetně toho, že se na určitý hudební nástroj hrát teprve učíme, představuje jeden z nejlepších způsobů, jak trénovat svou mysl.
Důvodem je, že hudba přispívá ke vzniku nových spojení mezi oběma polokoulemi našeho mozku. Přispívá tak k rozvoji řady rozumových, verbálních, analytických i kreativních schopností, zvyšuje kapacitu naší paměti, a posiluje i naši trpělivost a houževnatost. Totéž platí i pro naslouchání hudbě, a to především tehdy, pokud se na ni silně koncentrujeme.
Z historie je koneckonců znám příklad Alberta Einsteina, který rád hrál na housle, z literatury pak postava Sherlocka Holmese, který při tomto hraní úspěšně řešil obtížné kriminální případy.
6. Hraní videoher
Pokud to s nimi nepřeháníme, může hraní počítačových her trénovat schopnost našeho mozku provádět rozhodnutí, a to především v časově napjatých situacích. I tuto schopnost v každodenním životě určitě využijeme. Tedy aspoň tehdy, pokud se do něj po ukončení her opět vrátíme.
7. Cestování
Význam cestování pro rozvoj našeho uvažování spočívá v tom, že brání trávit většinu života ve své „komfortní zóně“. Vedle zábavy přináší i nové stimuly, inspirace a zvýšenou potřebu koncentrace, což vše znamená trénink naší mysli.
Nemáme však na mysli cestování spočívající v trávení času na jednom místě, ale turistiku, při které navštěvujeme větší počty různých míst. Důležité je především navštěvování míst, která jsou pro nás nová, a přinášejí nám tak zkušenosti s novou kulturou, lidmi, životními styly apod., které od nás či našeho mozku vyžadují učení.
Lidé, kteří častěji cestují, bývají i otevřenější vůči novým myšlenkám, lépe chápou nové jevy a častěji přicházejí s novými nápady. Pozitivní vliv cestování na naši mysl začíná přitom často již jeho plánováním.
8. Meditace
Naše mysl občas potřebuje přestávku a klid. Ideálním nástrojem či příležitostí, jak toho dosáhnout, je meditace.
Jan Urban (1953)
 |
Meditace nemusí znamenat nic složitého, jde jen o to, si na ni vyčlenit určitý čas, kdy si sedneme, klidně dýcháme, odpoutáme se od okolního dění, zaměříme se na svou mysl či tělo, a své myšlenky necháme volně plynout. Nejde však jen o pouhou relaxaci. Podstatná je schopnost soustředění, přinášející lepší seznámení se svým skutečným „já“.
Klid, který meditací získáme, přispívá k omezení našich obav či stresu a zvýšení naší mentální síly. Umožňuje nám si i věci lépe promýšlet a plánovat. Hlavní schopností, kterou přináší, je však schopnost lépe ovládat svou mysl, měnit dokonce i své mozkové vlny a být tak v řadě situací, vyžadujících sebeovládání, nejen sebejistější, ale i úspěšnější. Týká se to například obchodních či dalších situací, které vyžadují schopnost druhou stranu zaujmout, získat či přesvědčit.
Schopnost sebekontroly a odpoutání od nejrůznějších rušivých vlivů pak sama o sobě přispívá i k rozvoji inteligence.
9. Učení se cizímu jazyku
Naučit se cizí jazyk nemusí být vždy jednoduché. Je však téměř vždy praktické a v řadě situací potřebné. Navíc, což je možná dokonce nejdůležitější, je i činností, které zpomaluje stárnutí mozku. Jak ukázaly výzkumy, lidé vládnoucí více jazyky, dosahují lepších mentálních výsledků, než ti, kteří hovoří jen jazykem jedním, a to i v řešení nejrůznějších hlavolamů.
Důvodem je, že řada úkolů, které učení se cizímu jazyku vyžaduje, a to od učení se nových slov až po analyzování nových gramatických struktur, podporuje nejen myšlení, ale i zdraví mozku. Lidé, kteří ovládnou několik jazyků a pravidelně je používají, si tak nejen rozšíří své obzory, ale pomohou i fungování svému mozku, především jeho schopnosti rychle a efektivně přepínat mezi různými funkcemi. Dokážou i lépe plánovat, rozhodovat či řešit problémy.
Každý další jazyk, který se učíme či kterému se naučíme, přitom tyto schopnosti dále zvyšuje. Učení se jazyku lze navíc příjemně i efektivně propojit s cestováním.
10. Zahradničení
Zahradničení zahrnuje činnosti, které jsou podobné meditaci. Navíc, což je důležité, při něm většinou vidíme výsledky své vlastní práce, někdy dokonce okamžitě.
Pobyt v zeleni, prostředí bohatém na kyslík a příznivém pro tvorbu vitaminu D snižuje navíc stresový hormon kortizol, a zvyšuje naopak hladinu serotoninu, hormonu, který posiluje naši pohodu. Podle opakovaných výzkumů zahradničení dokonce více než o třetinu snižuje nebezpečí věkem podmíněného poklesu inteligence, které na nás jinak číhá již od dosažení dospělosti.
