Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Konta pracovní doby se neujala

aktualizováno 
Jednou z hlavních novinek zákoníku práce, který platí od ledna, jsou konta pracovní doby. MF DNES zjišťovala, zda firmám opravdu usnadňují situaci, jak se tvrdilo.

Měla to být moderní pomůcka, která by firmám usnadnila plánování směn. Ve skutečnosti zůstává vše při starém. O takzvaném kontu pracovní doby MF DNES informovala v lednovém speciálu o změnách, jež přinesl nový zákoník práce. Po devíti měsících zjišťovala, jak se tato novinka v praxi využívá.

Práce kolísá, mzda je stejná
Konto pracovní doby funguje na zdánlivě jednoduchém principu. Firma, které například kolísá počet zakázek nebo se její úkoly mění podle ročních období, naplánuje práci se souhlasem zaměstnanců tak, aby někdy pracovali víc, jindy méně.

Třeba zedníci mohou chodit v zimě na stavbu jen na pár hodin denně a v létě, kdy jdou stavební práce přirozeně rychleji, rozdíl dorovnají delšími směnami. „Délka jedné směny však nesmí přesáhnout 12 hodin,“ doplňuje právník Daniel Zejda z advokátní kanceláře Havel & Holásek.

Po celou dobu - bez ohledu na to, kolik hodin v daném měsíci odpracují - dostávají zaměstnanci stálou měsíční mzdu. Počet hodin, který mají podle pracovní smlouvy odpracovat za týden, se musí dodržet jen jako průměr za období, ve kterém se konto pracovní doby používá. To může být maximálně půlroční, se souhlasem odborů roční.

Firmy se kontům vyhýbají
Ministerstvo práce a sociálních věcí považuje konto pracovní doby za užitečnou pomůcku. „Přispívá k větší flexibilitě zaměstnavatelů,“ tvrdí mluvčí ministerstva Jiří Sezemský. Přiznává však, že neexistují žádné statistiky, které by ukazovaly, nakolik je tato flexibilita uváděna v život a zda nezůstává jen zastrčena mezi paragrafy. „Na konkrétní zkušenosti je nutné se zeptat přímo zaměstnavatele, který konto pracovní doby uplatňuje,“ dodává Sezemský.

Najít takového zaměstnavatele je přitom problém. Systém je totiž pro zaměstnance velmi složitý. „Pokud podniky konto pracovní doby opravdu naléhavě nepotřebují, vyhýbají se mu,“ říká Pavel Novák, vedoucí legislativně-právní sekce Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Svaz sdružuje firmy, jejichž zaměstnanci pracují na stavbách a sezonní výkyvy je značně ovlivňují. Právě pro takové případy byla konta pracovní doby navržena.

„Nevyužíváme je. Tuto možnost bychom vyzkoušeli, kdyby byla jednodušší,“ říká mluvčí stavební společnosti Skanska CZ Ondřej Šuch. Se zavedením kont je spojena náročná administrativa, kterou je málokterý zaměstnavatel ochoten podstoupit. „U každého zaměstnance musí vést účet pracovní doby, každý týden vykazovat rozdíl mezi stanovenou a skutečně odpracovanou dobou. Dále musí vést zvláštní účet mzdy každého zaměstnance,“ vypočítává právník Daniel Zejda.

Co je dobré pro zaměstnance
Konto pracovní doby by mělo být výhodné pro zaměstnance. Mají stálou mzdu i v měsících, kdy pracují méně, ta navíc nesmí klesnout pod 80 procent měsíční mzdy z dřívějška.

Případné přesčasy, které se během používání konta nastřádají, musí firma zaměstnanci doplatit. Je-li to však naopak a zaměstnanec odpracoval méně hodin, než odpovídá pracovní smlouvě, už nemusí nic z vyplacené mzdy vracet.

Ale i odboráři, v jejichž popisu práce je střežit vše, co je pro zaměstnance výhodné, jsou vůči kontům pracovní doby skeptičtí. „Jsou velmi složitá, přitom se vše dá řešit jinak a mnohem elegantněji,“ říká Zdeněk Král, specialista Odborového svazu Stavba ČR. Má na mysli nerovnoměrné rozvržení pracovní doby, které bylo v zákoně dávno před zavedením kont. „Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby má ve stavebnictví svou tradici a je celkem dobře využíváno,“ připojuje se Pavel Novák ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Zdeněk Král doplňuje, že toto řešení je mnohem jasnější a přehlednější než konto pracovní doby.

V čem se oba instituty vlastně liší?
„Zatímco u konta pracovní doby vyplácí firma zaměstnancům v jednotlivých měsících stálou mzdu, u nerovnoměrného rozvržení ji vyplácí podle toho, jak pracovní dobu rozvrhne,“ vysvětluje Daniel Zejda. Pracovníci vědí, že za měsíc, kdy pracují méně, dostanou méně zaplaceno a naopak. A evidence, kterou vede zaměstnavatel, se v podstatě neliší od té běžné.

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Kariéru mají rozjetou na plný plyn, přestože jsou ze školy jen pár let

Zvládli to ostatní, zvládneš to taky, říkají rodiče dětem, aby je uklidnili a motivovali. Pokud to na vás platí, přečtěte si tři příběhy úspěšných mladých...  celý článek

Ilustrační snímek
Srovnání: kdy má podnikatel zůstat OSVČ a kdy se mu vyplatí společnost

Asociace malých a středních podniků a živnostníků srovnala z právního a daňového pohledu, co je pro podnikatele výhodnější - zda nést titul osoby samostatně...  celý článek

Biljana Weber, generální ředitelka Microsoftu ČR a SR
Lidé nechtějí zaměstnání, ale smysluplnou práci, říká šéfka Microsoftu

Všeobecně se ví, že nejlepší benefity nabízejí zaměstnancům IT společnosti. Nad seznamem odměn v hodnotě i desítek tisíc měsíčně lidé z jiných oborů jen...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Volební preference STEM: ANO posiluje, podpora ČSSD spadla pod 10 %
Volební preference STEM: ANO posiluje, podpora ČSSD spadla pod 10 %

Necelý týden před volbami dál posilují preference hnutí ANO. Raketový nárůst zaznamenala SPD. Rostou také Piráti. Naopa... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.