Pan Pavel z Prahy podniká už přes dvacet let. Nevydělává miliony a aby uživil rodinu, musí se pěkně otáčet. Před pár lety se přihlásil k dobrovolnému placení DPH. „Pracuji pro firmy, které jsou plátci DPH, a pro ně je to výhodnější, protože pro ně vlastně nejsem dražší,“ zdůvodňuje své rozhodnutí. Je sám sobě účetním, těch pár faktur, jak říká, zvládne a své daňové povinnosti spočítá i na papíře.
Věděl, že od loňského roku platí novela zákona o DPH a z toho vyvstala povinnost posílat správci daně takzvaná kontrolní hlášení. „Měl jsem z toho docela vítr, tak jsem si raději koupil ještě speciální program, kam se dokonce zaúčtovávají data z banky. No a každé čtvrtletí je výsledkem soubor kontrolní hlášení o DPH, který přes web odešlu finanční správě,“ popisuje živnostník.
Na odevzdání prvního kontrolního hlášení byl tedy perfektně připraven. Na co ovšem připraven nebyl a ani být nemohl, bylo to, že mu pár dnů před termínem zkolaboval počítač.
O této situaci neprodleně písemně informoval svého správce daně a požádal o prodloužení lhůty, to zůstalo bez odpovědi. A tak na svůj finanční úřad telefonoval, aby se poradil, jak postupovat. A dostalo se mu stručné informace: Pošlete to co nejdřív. Musel koupit nový počítač, nový operační systém i nový účetní program a vše zprovoznit. Nešlo to tak rychle, jak si představoval, musel chodit do práce.
Když mu loni 3. května přišla výzva k podání kontrolního hlášení, hned na ni reagoval s tím, že vzhledem k přetrvávajícím technickým problémům a pracovnímu vytížení hlášení dodá do konce týdne. Pak 14. května, tedy pět dní po náhradním termínu, hlášení odevzdal, DPH zaplatil, a tím měl celou věc za uzavřenou. Všechna další hlášení odevzdal v termínu a DPH včas platil.
Finanční úřad se ozval letos v únoru. A zaslal mu výměr o pokutě. Má zaplatit padesát tisíc za to, že hlášení nepodal včas. Pan Pavel se odvolal, znovu vysvětloval, jak to vše bylo, ale neuspěl. Jeho odvolání bylo zamítnuto a jediné, na čem se s úřadem dokázal domluvit, jsou splátky. „Nejvíc mě štve, že mi teprve dnes na úřadě řekli, že kdybych podal jakékoli hlášení, třeba nulové, tedy nesmyslné, ale v termínu, pokutu bych vůbec nedostal,“ podivuje se.
Hlášení může být i chybné, ale podáno včas
I nám to připadalo podivné, ale je to skutečně tak, potvrdila nám to i finanční správa. Lepší špatné hlášení včas než správné hlášení po termínu. „V případě, že by pán podal chybné kontrolní hlášení, ale včas, správce daně by mu namísto výzvy k podání kontrolního hlášení zaslal výzvu ke změně nebo doplnění chybných či neúplných údajů a při jejím splnění sankce nevzniká,“ potvrzuje vedoucí tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství Gabriela Štěpanyová.
A proč správce daně nevyhověl žádosti o prodloužení termínu pro podání kontrolního hlášení? Jednal by prý v rozporu se zákonem. „Lhůta pro podání kontrolního hlášení je totiž upravena zákonem o dani z přidané hodnoty v § 101e a nelze ji bohužel prodloužit,“ vysvětluje mluvčí.
Pokud tato zákonná povinnost není splněna, správce daně vyzve plátce ke splnění této povinnosti a jestliže ani tehdy není povinnost splněna, vzniká plátci povinnost uhradit pokutu. „Správce daně tedy musí uložit pokutu vždy, je-li naplněna skutková podstata sankce, a to i v případě, že se mu plátce předem omluvil,“ dodává Štěpanyová.
„Pan Pavel mohl ale využít i svého zákonného práva a požádat o prominutí pokuty,“ shrnuje mluvčí.
Zákon je zákon, rozhodnutí je na úřednících
Takže to vypadá, že za vše může náš čtenář. Hlášení nepodal včas a nepožádal o prominutí pokuty, proti rozhodnutí se „jen“ odvolal. Podle nezávislého advokáta ale už vše mohlo být vyřešeno v jeho prospěch.
„Judikatura napříč veřejným i soukromým právem uvádí, že podání se posuzuje podle obsahu, nikoliv podle nadpisu, nicméně praxe často ukazuje, že tomu tak není,“ podotýká advokát Kamil Tvarůžka.
Jinými slovy, úřad mohl pokutu prominout, i to mu totiž zákon umožňuje. „Správce daně může odpustit pokutu z moci úřední bez žádosti dotčených subjektů, a to v případech, kdy to lze s ohledem na okolnosti ospravedlnit,“ upřesňuje advokát. Správce přitom není vázán návrhem dotčeného subjektu, a protože ze zákona není limitován ani časově, teoreticky nic nebrání tomu, aby byla odpuštěna i pravomocně udělená pokuta.
„Zákon o DPH stanovuje poměrně citelné sankce za pochybení (zejména včasné nepodání) kontrolního hlášení,“ říká člen Prezidia Komory daňových poradců ČR Petr Toman. Na základě diskuzí a kritiky výše těchto sankcí i ze strany Komory daňových poradců, Generální finanční ředitelství na počátku tohoto roku aktualizovalo pokyn, který upravuje možnost promíjení sankcí z porušení povinností týkajících se kontrolního hlášení.
Podle tohoto pokynu může být podnikateli pokuta za pozdní podání či nepodání kontrolního hlášení prominuta. Při splnění příslušných podmínek umožňuje prominutí sankce až za dvě pochybení při podání kontrolního hlášení za rok 2016, pro další roky umožňuje pokyn prominutí v případě jednoho pochybení.
„Panu Pavlovi lze tedy doporučit podání žádosti o prominutí pokuty, na základě této žádosti by měla být pokuta prominuta,“ doporučuje Toman. Žádost o prominutí pokuty podléhá správnímu poplatku ve výši 1 000 korun.
