Konvergenční vlna nebo spíše vír?

Na konci října loňského roku ISČS s velkou pompou spustila nový fond ISČS – Trendbond, který měl velmi vyhraněnou a přitom jednoduchou strategii – pokusit se na základě doma získaných zkušeností z konvergence úrokových sazeb k úrovni sazeb v zemích EU docílit vysokých výnosů na dluhopisových trzích našich východních sousedů – Polska a Maďarska. Bylo totiž očividné, že tyto země zaostaly za Českou republikou v tzv. konvergenční vlně. Zatímco v té době byla klíčová tuzemská repo sazba nastavena na zhruba 5%, v Polsku obdobná sazba činila 13% a v Maďarsku zhruba 11%.

Na podzim již také bylo zřejmé, že tyto země v dohledné době vstoupí do EU a budou muset začít plnit tzv. maastrichtská kritéria, která mimo jiné stanovují maximální odchylku úrokových sazeb od úrovně běžné v EU. Pokud se k tomu přičetla pokračující desinflace, bylo zřejmé, že takto vysoké úrokové sazby nejsou v těchto zemích dlouho udržitelné. S určitým poklesem sazeb v té době trh již počítal, takže na poklesu samotném nešlo vydělat. Manažéři ISČS však vsadili na rychlejší pokles sazeb než očekával trh, což mělo podílníkům fondu přinést slušné zisky.

Více nejen o českých, ale i zahrničních fondech se dozvíte ZDE

První měsíce existence fondu Trendbond vlévaly podílníkům i jeho manažérům optimismus do žil. Předpokládaný scénář rychlého poklesu úrokových sazeb se naplňoval a odpovídajícím tempem rostl i zisk podílníků. Po třech měsících fungování Trendbondu byla jeho anualizovaná výkonnost 12,5%. Tato radost ale netrvala dlouho, neboť od začátku letošního roku začala hodnota podílových listů stagnovat a posléze dokonce klesat.

Výše popsaná logická úvaha o relativně bezpracném a takřka jistém zisku neunikla ani manažérům IKS a proto nedlouho po spuštění Trendbondu vyrukovali  začátkem února s fondem s takřka totožnou investiční strategií – fondem IKS Plus bondový. Tento fond vznikl přeměnou z původně smíšeného fondu. Narozdíl od Trendbondu, jehož portfolio je výlučně složeno z vládních dluhopisů, IKS Plus bondový se nevyhýbá korporátním obligacím, které poskytují vyšší výnos, ale i riziko. Dalším rozdílem mezi těmito fondy je to, že IKS Plus bondový investuje výhradně do zahraničních dluhopisů, zatímco Trendbond drží část svého portfolia (zhruba jednu třetinu) v českých dluhopisech. Načasování spuštění tohoto fondu ale nebylo nejšťastnější, protože fond narozdíl od Trendbondu prošvihl podzimní růst cen dluhopisů a „prodělával“ již od svého založení.

V současné době je výkonnost fondu ISČS Trendbond –1,6% od založení, fondu IKS Plus bondový –5,3% od založení. Již dnes tak lze říci, že původní optimistické předpoklady manažérů fondů o zhruba 10% ročním zhodnocení vzaly za své. Proč přestala vycházet zpočátku slibná strategie? V čem se stala chyba?

Důvodů nečekaného vývoje je hned několik. Prvním je, že pokles úrokových sazeb v Polsku a Maďarsku nebyl v dosavadním průběhu roku tak razantní, jak se původně očekávalo. Příznivý efekt pokračujícího poklesu inflace, která je nyní v Polsku na úrovni 1,6% a v Maďarsku 4,8%, byl více než kompenzován snahou vlády o omezení nezávislosti centrální banky v případě Polska a nepříznivým vývojem veřejného sektoru v případě Maďarska. Tento politický a makroekonomický vývoj ale výkonnost obou fondů poznamenal jen mírně a nepředstavoval významný problém. Určitému kolísání dluhopisových trhů v důsledku vývoje ekonomiky a vnitropolitických problému se nelze vyhnout a manažeři s ním počítali již od začátku. S čím však nepočítali, byla prudká apreciace koruny vůči polskému zlotému a maďarskému forintu. Posilování koruny totiž snižuje korunovou hodnotu zahraničních investic a tudíž i výkonnost obou fondů.

Od začátku roku česká koruna zpevnila vůči forintu o zhruba 5% a vůči zlotému o neuvěřitelných 16,4%. Nutno říci, že tento vývoj byl opravdu stěží předvídatelný. Pohyb koruny byl v minulosti úzce svázán s vývojem měn ostatních východoevropských zemí, obvykle při posilování koruny vůči euru posiloval zlotý i forint. Relativně osamocené posilování koruny vůči euru v letošním roce se vymyká těmto zkušenostem a vyvolává dojem, že se Česká republika již dnes vymaňuje z kategorie emerging markets. Pro oba fondy má však dalekosáhlé důsledky. Ukázalo se, že výnos fondů není zdaleka tak jistý, jak se zpočátku zdálo. Zatímco u sazeb je jisté, že budou muset dříve či později klesnout a fondy na tomto poklesu vydělají, koruna může teoreticky pokračovat ve svém posilování až do doby vstupu ČR do EU (resp. do EMU - ekonomické a měnové unie) a tím veškeré úrokové zisky eliminovat.

Také jste investovali do konvergenčních fondů? Jaký je váš názor na těmito fondy zvolenou strategii? Co říkáte posilování koruny? Napište nám svůj názor!