Za jaké období lze tuto státní pomoc získat a od jakého data je možné podat žádost?
Z Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) předloženého manuálu je zřejmé, že jako uznatelné náklady budou zatím považovány ty, jež byly vynaloženy za období od 12. března do 30. dubna 2020. Nadto ministerstvo plánuje prodloužení programu i na květen 2020. To ale předpokládá souhlas vlády ČR. Žádosti je možné podávat od 6. dubna 2020.
V manuálu se hovoří o mzdových náhradách. Znamená to, že na finanční kompenzaci mohou dosáhnout jen firmy ve mzdové sféře?
Ano, o finanční podporu z programu Antivirus mohou žádat pouze zaměstnavatelé ve mzdové sféře. Zaměstnavatelé odměňující své zaměstnance platem jsou z programu naopak vyloučeni, neboť náklady, které tito zaměstnavatelé vynaloží na platy svých zaměstnanců, mohou být kryty z jiných veřejných zdrojů.
Zaměstnavatelé ze mzdové oblasti mohou z programu Antivirus získat příspěvky pouze na již vyplacené mzdy (včetně odvodů) za zaměstnance firem v pracovním poměru. Nestačí tedy ani dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. V programu Antivirus dále není možné získat ani příspěvek např. na splátky na pořízené stroje či na nájem prostor sloužících k podnikání.
Ondřej Řitička
|
Pro jaké zaměstnance a za jakých podmínek může zaměstnavatel získat finanční kompenzaci?
Podporu z Programu Antivirus mohou získat všichni zaměstnavatelé, a to na podporu zaměstnanců, kteří jsou v pracovním poměru, jsou účastni nemocenského a důchodového pojištění a nebyla jim dána výpověď nebo s nimi nebyl ukončen pracovní poměr.
V rámci Programu Antivirus jsou stanoveny výjimky, kdy podporu získat nelze. Konkrétně zaměstnavatel nesmí být v konkurzním řízení nebo likvidaci. Stejně tak nemá nárok na příspěvek zaměstnavatel, jemuž byla uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce.
U zaměstnanců pracujících na dohodu o pracovní činnosti a dohodu o provedení práce není možné získat státní pomoc?
Bohužel, je to tak. Zaměstnavatel nemůže požádat o příspěvek na zaměstnance pracující na základě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti.
Podrobný manuál pro zaměstnavatele k Programu Antivirus |
Kdo další na tento příspěvek nedosáhne? Můžete uvést příklady?
Dále nemá nárok na příspěvek například zaměstnavatel, který již za zaměstnance, za kterého žádá o příspěvek, obdržel jiný příspěvek od Úřadu práce (ÚP ČR) nebo pokud je jeho náhrada mzdy kryta jinými veřejnými rozpočty.
Vyloučeni tak namátkově budou zaměstnavatelé, kteří získali investiční pobídky na vytvoření nových pracovních míst nebo na rekvalifikaci zaměstnanců na nová místa.
Co když má zaměstnavatel dluh, protože neplatí za zaměstnance řádně odvody? Může to mít nějaký dopad?
To je další důvod, proč nelze poskytnout příspěvek. Program Antivirus se totiž vztahuje pouze na zaměstnavatele, kteří nemají dluh na odvodech ke dni poskytnutí příspěvku. Nicméně s ohledem na současnou závažnou situaci MPSV zvažuje legislativní úpravu, která by tuto podmínku po dobu trvání Programu Antivirus zrušila.
Jakou kompenzaci vyplatí stát v režimu A, tedy v situaci, kdy musely firmy zavřít, nebo jít do karantény?
Výše příspěvku činí 80 procent náhrady mzdy včetně odvodů, kterou zaměstnavatel zaměstnanci vyplatil za dobu trvání překážek v práci. Výpočet se tedy provádí z tzv. superhrubé mzdy, a to až do výše 39 000 korun na jednoho zaměstnance za měsíc.
Jakou kompenzaci vyplatí stát v režimu B, kdy se firmy dostaly kvůli koronaviru do hospodářských potíží?
V tomto případě činí výše příspěvku 60 procent náhrady mzdy, a to až do výše 29 000 korun na jednoho zaměstnance za měsíc. Výpočet se opět provádí ze superhrubé mzdy zaměstnance.
Žádosti se podávají po internetu. Na jakou adresu je potřeba žádost poslat a co vše je nutné doložit?
Žádost se podává výlučně elektronicky, a to prostřednictvím webové aplikace zřízené na webových stránkách Úřadu práce České republiky. K žádosti se přikládá pouze doklad o zřízení účtu žadatele, na který bude ÚP ČR zasílat finanční prostředky.
Je možné, aby zaměstnavatel někoho pověřil podáním žádosti?
Toto bezpochyby možné je. Pověření či doklad o něm, tedy například plnou moc, je třeba přiložit k podané žádosti.
Má jít o dohodu mezi firmou a Úřadem práce. Jak bude dohoda uzavřena?
Návrh dohody bude automaticky vygenerován systémem po vyplnění žádosti a bude současně se žádostí předán Úřadu práce. Takto odeslaný návrh dohody se považuje za podepsaný ze strany žadatele. Dohoda se pak má za uzavřenou, pokud bude podepsaná Úřadem práce a zaslána žadateli zpět, a to datovou schránkou nebo e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem.
Co když úřad práce zjistí, že je v žádosti chyba. Jak se to bude řešit?
Pokud by Úřad práce zjistil po doručení chybu, žadateli zašle informaci o stornu žádosti a specifikaci chyby. Žadatel provede korekci a znovu zašle žádost s nově generovanou dohodou.
Co musí zaměstnavatel udělat pro to, aby získal finanční kompenzaci na svůj účet?
K tomu je potřeba splňovat podmínky Programu Antivirus a podat žádost a k ní přiložit doklad o zřízení účtu. Dále po provedení uzávěrky mezd zaměstnavatelem předloží zaměstnavatel Úřadu práce vyúčtování vyplacených náhrad mezd včetně povinných odvodů, které bude obsahovat seznam zaměstnanců. Poté, co bude vyúčtování zkontrolováno Českou správou sociálního zabezpečení, přistoupí Úřad práce k vyplacení příspěvku na účet zaměstnavatele.
Bude se nějak kontrolovat, zda je žádost oprávněná u všech zaměstnanců?
Kromě automatické kontroly ze strany Úřadu práce při podání žádosti a následné kontroly Českou správou sociálního zabezpečení po předložení vyúčtování mezd může být prováděna i kontrola ze strany Úřadu práce ve spolupráci se Státním úřadem inspekce práce. Je zřejmé, že důraz při této kontrole bude kladen nejen na důslednou průběžnou, ale hlavně na následnou kontrolu. V případě, kdy bude zjištěno porušení podmínek, bude sankcí primárně povinnost příspěvek vrátit. Kontrola by měla být prováděna především následně, ale v případně důvodných pochybností není vyloučena ani průběžná kontrola.
Co když kontrola zjistí, že došlo ke zneužití příspěvku. Co takové firmě hrozí?
Porušení podmínek je důvodem k tomu, že zaměstnavatel bude muset vracet příspěvek a v některých případech může kontrolní úřad předat celou věc Finančnímu úřadu pro podezření na porušení rozpočtové kázně. V tomto případě může být po zaměstnavatelích vymáháno penále. V nejzazších případech může úmyslné zneužití příspěvku naplňovat i skutkovou podstatu trestného činu.
