V podobné situaci není podnikatelka Dana sama. Zamítnuté žádosti obdrželi i další jednatelé malých eseróček z nejrůznějších oborů. Potvrzují to stížnosti, které zaznamenaly Podnikatelské odbory. „Provozují například autobusovou dopravu, restaurace, papírnictví, malé obchůdky s oblečením, cukrárny a další provozovny,“ přibližuje Vanda Böhmová, tajemnice Podnikatelských odborů.
Co s nimi bude dál, zda přežijí koronavirovou krizi a své podnikání udrží nad vodou, se teprve uvidí. Mnohdy v těchto malých firmách pracuje manžel spolu s manželkou a vytvářejí pracovní místa i pro další své příbuzné a známé. To, že sami sobě podepsali pracovní smlouvu, je zcela legální. Nikoho tím nepodvádějí, vše je transparentní. Jejich žádosti o kompenzaci ušlých mezd jim však ministerstvo práce a sociální věci zamítlo. „K těmto případům skutečně dochází, ovšem pouze v tom případě, kdy pracovní smlouva je podepsána za zaměstnavatele toutéž fyzickou osobou jako na straně zaměstnance,“ potvrzuje Jan Brodský z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).
„Nyní, když by měl takové malé firmě stát pomoci a uhradit část mzdy zaměstnance, to MPSV odmítá. Proč? Jakou to má logiku? Na to selský rozum nestačí,“ hájí jednatele malých eseróček Radomil Bábek, předseda výboru Podnikatelských odborů.
Jak vysvětluje, mnoho let tito jednatelé a zároveň zaměstnanci plní své povinnosti vůči státu, platí všechny odvody a daně a jako svůj vlastní zaměstnavatel za sebe platí i další poplatky a daně. „Dosud stát nic nenamítal a všechny peníze rád přijímal,“ poznamenává Bábek.
V zamítavém stanovisku, proč nemají tito jednatelé nárok na úhradu ušlé mzdy kvůli nucenému uzavření svých firem, přitom stojí: „pro účely poskytování příspěvků aktivní politiky zaměstnanosti, tj. také příspěvku z programu Antivirus, nepřihlíží MPSV k pracovní smlouvě, která by byla podepsána stejnou osobou, jednatelem, na jedné straně jakožto zaměstnavatelem a na druhé straně, jakožto zaměstnancem, a to z důvodu rozdílnosti zájmů obou stran. Pro účely zaměstnanosti se taková osoba nepovažuje za zaměstnance v pracovním poměru.“
7. května 2020 |
Není zaměstnanec jako zaměstnanec
Jak je to možné? Proč je na tyto zaměstnance nahlíženo jinak a nepovažují se za zaměstnance v pracovním poměru, když ze své mzdy řádně hradí odvody a daň z příjmu? „Na takovéto zaměstnance není pohlíženo jinak, pouze se pro účely zákona o zaměstnanosti nepřihlíží k pracovním smlouvám podepsaným stejnou fyzickou osobou na straně zaměstnance i zaměstnavatele,“ zopakoval Jan Brodský.
Podle jeho vyjádření se jedná o dlouhodobý postoj MPSV opřený o judikaturu Nejvyššího soudu. „MPSV neposuzuje formální stránku vzniku takovéto pracovní smlouvy, ani ji nerozporuje, ale přihlíží k faktickému naplnění definice výkonu závislé práce, zejména vztahu nadřízenosti a podřízenosti a rovněž k faktickému nenaplnění odlišnosti zájmu obou smluvních stran,“ dodává mluvčí.
Kolik takových žádostí stát zamítl, není přesně známo. „Tyto údaje MPSV ani Úřad práce ČR cíleně nesleduje. Zaměstnavatel ale může nárokovat poskytnutí příspěvku na jiné zaměstnance. Lze poskytnout příspěvek rovněž na členy statutárního orgánu zaměstnavatele, včetně jednatele, jestliže jsou tito se zaměstnavatelem v pracovním poměru, ovšem za předpokladu, že pracovní smlouva není podepsána na straně zaměstnavatele i zaměstnance toutéž fyzickou osobou,“ říká Brodský.
Příspěvek 500 korun denně
Pro malé společnosti s ručením omezeným postižené šířením koronaviru však přece jen svítá naděje. Budou mít nárok na jednorázový příspěvek 500 korun denně. Jde tak o obdobnou podporu, kterou nedávno získaly osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Návrh zákona schválila počátkem května vláda a prošel už Sněmovnou, teď ho má na programu Senát. Příspěvek by měla stejně jako u OSVČ vyplácet finanční správa, za období od 12. března do 8. června by mohlo jít až o 44 500 korun.
„Pomoc je namířena pro aktivní společníky v čele malých eseróček, nikoliv pro firmy jako takové, ani pro pasivní investory. Nárok na kompenzační bonus vznikne vždy společníku – fyzické osobě. To vylučuje možnost zneužití v podobě neoprávněného čerpání bonusu právnickou osobou, která by byla následně zrušena. Pokud je žadatel společníkem ve více společnostech, ve kterých naplní podmínky programu, vznikne mu nárok na podporu pouze jednou,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Výdaj státu odhadován na devět miliard
Příspěvek je určen pro společnosti s.r.o. s nejvýše dvěma společníky, kde o podporu mohou požádat oba. Může být i více společníků, kteří ovšem musejí být v přímém příbuzenském vztahu. V takovém případě mohou o podporu požádat všichni.
Stejně jako u podpory OSVČ nesmí být žadatel současně zaměstnancem účastným na nemocenském pojištění a nesmí na sebe v daném období čerpat státní podporu zaměstnanosti, tzv. kurzarbeit.
Dále nesmí podle ministerstva financí také jít o stejného žadatele, který už bonus čerpá z titulu OSVČ. Nárok nevzniká ani společníkům ve společnostech, které byly v určeném období v úpadku, v likvidaci nebo označeny jako nespolehlivý plátce či nespolehlivá osoba podle zákona o dani z přidané hodnoty.
V Česku je aktuálně zhruba 300 tisíc společností s ručením omezením. Ministerstvo financí odhaduje, že o kompenzační bonus v plné výši požádá zhruba 200 tisíc z nich. Výdaje rozpočtu by tak měly činit zhruba devět miliard korun. V případě, že žádost podá i druhý společník ve firmě nebo rodinní společníci může to být až 15 miliard korun.
8. prosince 2017 |
