Pokud neopravujete auta nebo nepracujete v hornictví, školství a zdravotnictví, kde je kouření zákonem zakázáno, smíte si během pracovní doby zapálit. Tedy teoreticky. Řada zaměstnavatelů usměrňuje kuřáky vlastními pravidly. Kouření na pracovišti zakazují nebo ho povolují jen na vyhrazených místech, aby kouř neobtěžoval ostatní zaměstnance.
Prokouřené peníze a vyšší nemocnost kuřáků
V některých firmách si kuřáci mohou čas strávený kouřením napracovat a prodloužit si o něj svou regulérní pracovní dobu. Eva Králíková z Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze odhaduje, že kuřák, který vykouří pět cigaret denně a každá z nich mu zabere asi dvanáct minut, ztratí přibližně hodinu za den. "Většinou však průměrný kuřák vykouří cigaret víc a musí kvůli nim odcházet z pracovního prostoru. U nás kouří asi třetina dospělých, pokud tedy například zaměstnavatel s 24 pracovníky vynásobí třetinový počet lidí tou prokouřenou hodinou, ztrácí jednu denní pracovní dobu," vypočítává odbornice.
Lze si také jednoduše spočítat, kolik takový kuřák svého zaměstnavatele stojí: pokud je průměrná měsíční mzda v České republice přibližně 23 700 korun za 160 pracovních hodin, jedna prokouřená hodina, kterou si kuřák v práci dopřeje, vyjde zaměstnavatele skoro na 150 korun. Měsíčně to budou více než tři tisíce, za rok částka naroste do výše, která dokonce přesahuje průměrnou měsíční mzdu.
Fakta o kouření
|
Eva Králíková připomíná i další negativní dopad. Kuřáci jsou v porovnání s nekuřáky v průměru o 33 hodin ročně déle v pracovní neschopnosti, což znamená další ztráty pro zaměstnavatele.
Posledním důvodem, proč se některé společnosti rozhodly podpořit zaměstnance v odvykání kouření, je úklid odpadu po kuřácích. I ten tvoří nezanedbatelnou položku v účtech.
Zaměstnavateli, pomoz mi zbavit se zlozvyku! Ušetříš
Projekty pro podporu odvykání kouření vznikají například ve Státním zdravotním ústavu. Podle tamní psycholožky Ludmily Kožené jsou programy podpory zdraví na pracovišti, do kterých se může zapojit jakákoli firma, stále oblíbenější. Častěji se však o ně zajímají velké zahraniční korporace, které tento trend přinášejí ze zahraničí, kde je odvykání kouření mnohem modernější. V tuzemsku i v cizině zvýhodňuje nekuřáky také soukromé pojištění.
Své zaměstnance mohou motivovat a odměňovat nejrůznějšími benefity hlavně sami zaměstnavatelé. Ozdravnými projekty navíc zlepší i svou image a zbaví se ztrátových návyků svých pracovníků.
Podle Hany Sovinové ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) při odvykání kouření často pomáhají právě podmínky na pracovišti. Kuřáci kvůli cigaretě neradi opouštějí pracovní kolektiv, navíc musí chodit kouřit na místa, která mnohdy nejsou nikterak přívětivá a kde se často cítí jako "na hanbě".
Nejvíce kouří dělníci, méně kuřáků je mezi úředníky
Výzkumy SZÚ v posledních letech ukazují, že nejvíce kouří lidé z dělnických profesí. Méně kuřáků je v administrativě. Srovnat se to dá například mezi výrobním a ekonomickým oddělením každé společnosti.
Překvapivě často také kouří pracovníci zdravotnické záchranné služby, kteří si tím krátí dobu čekání na výjezdy k pacientům. Výzkumy rovněž ukazují, že ačkoli ženy kouří méně než muži, tak čím vyšší je jejich vzdělání, tím mají k cigaretě blíž. Vzdělanější muži naopak kouření neholdují.
Na to, jestli je člověk kuřák, nebo ne, se ho u pracovního pohovoru nikdo ptát nesmí. Podle Jiřího Kocourka z portálu Práce.cz by to byla diskriminace: "U nás ve firmě hlídáme, kolik času zaměstnanci kouřením skutečně stráví. Při odchodu na pracovní přestávku musí pípnout elektronickou kartou."
