Z. Toman, Brno
Pro posouzení daného případu je rozhodující, zda vykonáváte práci v pracovněprávním vztahu, nebo ve vztahu obchodně právním. To jest, zda jde o výkon závislé práce pro zaměstnavatele podle jeho pokynů, či o činnost vykonávanou vlastním jménem a na vlastní odpovědnost (například v rámci vlastního podnikání).
Jedná-li se o pracovněprávní vztah, vaše odměňování se bude řídit zákonem č. 1/1992 Sb., o mzdě. Tento předpis umožňuje mzdu zaměstnance sjednat dohodou v pracovní smlouvě nebo v jiné smlouvě. Mzda může být rozdělena na pevnou a pohyblivou část.
Výši pohyblivé části mzdy v rámci měsíce určuje zaměstnavatel dle sjednaných nebo stanovených pravidel na základě pracovních výsledků zaměstnance. Je-li výše mzdy, respektive pravidla pro její určení, součástí smlouvy se zaměstnancem, může je zaměstnavatel měnit jen na základě dohody se zaměstnancem a pouze na následující období, nikoliv ze zpětnou účinností.
Nejedná-li se o vztah pracovněprávní, ale obchodně právní, je pro poskytování odměny rozhodující pouze obsah dohod (smluv), na jejichž základě je činnost obchodního zástupce vykonávána.
V takové smlouvě má být výše odměny či způsob jejího stanovení dohodnut srozumitelně, určitě a jednoznačně, jinak by bylo ujednání neplatné a odměna by pak v souladu s obchodním zákoníkem náležela ve výši obvyklé, respektive přiměřené podle vykonávané činnosti v daném místě a čase. Pro obě varianty tak platí, že určení výše odměny se musí řídit pravidly sjednanými mezi oběma stranami.
