Tyto otázky jistě uslyšíte od někoho, kdo vám bude představovat, vychvalovat nebo nabízet dluhopisové podílové fondy. Co je to dluhopisový fond, jak se liší od ostatních typů fondů, jaké jsou jeho výhody a nevýhody?
Dluhopisový fond je fond, jenž ukládá prostředky do fixně úročených instrumentů s různě dlouhou dobou splatnosti. Jeho výnosy jsou větší než u fondů peněžního trhu, s tím je však spojena nižší stabilita investice. Nicméně jsou obyčejně více stabilnější než fondy, které investují do akcií. Ovšem i v segmentu dluhopisových fondů existují velké rozdíly ve výnosech či stabilitě investice.
Výhody:
Osvobození od daně z příjmů fyzických osob při držení podílových listů déle než šest měsíců Nevýhody: Vklady nejsou pojištěny
Výhody a nevýhody dluhopisových podílových fondů
Pokud se chceme věnovat dluhopisovým podílovým fondům, nevyhneme se popisu a rozlišení samotných dluhopisů a rizik s nimi spojených (viz tabulka).
Jak již bylo řečeno, dluhopisové podílové fondy bývají označovány jako fondy instrumentů s fixním výnosem, což je odvozeno od dluhopisů, které obyčejně vyplácejí kupónové platby po předem dané období se splátkou jistiny na konci tohoto období. Někdo by se mohl mylně domnívat, že portfolio složené z takovýchto instrumentů nebude příliš podléhat výkyvům, že nebude příliš rizikové, a že jeho správa bude jednoduchou záležitostí.
Ovšem opak je pravdou. I když dluhopisy nejsou tak volatilní jako akcie, jejich ceny přesto zaznamenávají i velké a dlouhodobé výkyvy. Z toho je zřejmé, že se bude muset prodlužovat i investiční horizont, abychom minimalizovali ztráty z toho, že se dluhopis či podílový list dluhopisového fondu při prodeji právě nachází ve fázi poklesu. Investiční horizont u dluhopisových fondů se tak oproti fondům peněžním s horizontem od šesti měsíců posunuje až k hranici dvou tří let.
Klasifikace dluhopisů podle různých kritérii:
Rizika plynoucí z držby dluhopisů:
Tři sudičky dluhopisových výnosů
Osud dluhopisového fondu se odvíjí od různých charakteristik dluhopisů obsažených v jeho portfoliu. Tři nejdůležitější – úrokové míry, splatnost a kvalita emitenta – odrážejí také nejdůležitější rizika. Úroková míra je zodpovědná za největší část pohybů kurzu dluhopisů. Výnos dluhopisu se skládá ze dvou částí: úrokového výnosu, což jsou vyplácené kupóny a kapitálového výnosu, jenž je odvozen od kolísání ceny dluhopisu na trzích (který, jak se uvádí, je až z 80% determinován pohybem úrokových měr).
Pokud jsou nízké úrokové sazby, jako je tomu v současné situaci, kdy např. úroky na termínovaných vkladech jsou na pětinové úrovni oproti roku 1998, nemohou ani kupónové platby dosahovat dvojciferných čísel, která známe z minulosti. Nicméně, můžeme říci, že kupóny zajišťují minimálně dvou až tříprocentní náskok oproti inflaci, což je dáno povahou dluhopisů jako dluhového nástroje. Kupón je odměna pro věřitele za zapůjčené prostředky a pokud by emitent nabízel dluhopisy s minimálním či záporným reálným výnosem, nenašel by pravděpodobně žádného investora.
S kolísáním ceny dluhopisu v důsledku změny úrokových měr je to již složitější. Obecně platí, že pokles úrokových měr rovná se nárůst cen dluhopisů. Na finančních trzích navíc platí, že pokud je nějaká informace dostupná, je takřka okamžitě promítnuta do ceny. V praxi to znamená, že samotné očekávání změny úrokových měr upravuje ceny dluhopisů a následné snížení již nevede k žádným cenovým pohybům. Dalším důležitým pojmem je výnosová křivka. Ta představuje hodnoty výnosů z dluhopisů v závislosti na době do splatnosti. Rozlišujeme případy posunů po křivce nebo posuny celé výnosové křivky a opět můžeme říci, že pokud se posune výnosová křivka např. nahoru, vzrostou výnosy pro dané splatnosti a měly by klesnout ceny dluhopisů.
Pokud bychom se podívali blíže na dobu do splatnosti, odhalili bychom závislost, podle které má změna úrokových sazeb větší vliv na dluhopisy s delší dobou do splatnosti a pokud se pohybujeme v jedné třídě splatnosti, pak např. pokles úroků povede k většímu nárůstu ceny dluhopisu u těch dluhopisů, které nabízejí větší kupón a naopak.
Míru změny ceny dluhopisu při změnách úrokových sazeb měří modifikovaná durace. Portfolio manažeři dluhopisových fondů činí očekávání na budoucí vývoj úrokových měr a podle toho prodlužují nebo zkracují duraci portfolia fondu (průměr durací všech instrumentů), aby využili vlastností výnosové křivky. Při „normálním“ tvaru výnosové křivky pokles výnosů (úroků) znamená růst cen dluhopisů, avšak dluhopisy s větší durací rostou více. Takto manažeři využívají jakousi „páku“ pro posílení výnosů portfolia.
Třetím (vedle úrokových měr a doby do splatnosti) determinantem výnosu z dluhopisů je kvalita emitenta a s ní spojené kreditní riziko. Dluhopisové fondy si mohou vybrat, do kterých dluhopisů budou investovat, zda do bezpečných vládních a korporátních obligací s nižším výnosem nebo do spekulativních dluhopisů, které sice nabízejí vysoké výnosy, ale jsou o to volatilnější, což však je nejdůležitější, hrozí u nich nesplacení závazků, tzv. riziko defaultu.
Bezpečnější fond nebo „high yield“ fond
Ve statutu každého fondu by měla být popsána jeho investiční strategie, a proto by si investor měl podle své situace a averze k riziku vybrat, do jakého dluhopisového fondu vloží své prostředky. Jsou fondy, jejichž průměrná durace dosahuje nízkých úrovní okolo jedné (to znamená, že je nižší volatilita neboli rozkolísanost hodnoty cenných papírů), jsou fondy, které mají zainvestováno do dluhopisů s duracemi přesahujícími horizont pěti i deseti let.
Správci fondů nabízejí dluhopisové fondy, které mají většinu prostředků alokovánu ve vládních dluhopisech nebo v dluhopisech emitovaných společnostmi s nejlepším ratingem, ty však, kvůli své konzervativnosti, nedosahují o moc lepších výsledků než peněžní fondy. Naproti tomu existují agresivnější typy dluhopisových fondů, které dosahují i dvojnásobných výnosů než peněžní fondy, ovšem s tím rizikem, že výnos jejich portfolia je již více volatilní. Takovéto fondy nakupují do svých portfolií dluhopisy např. municipalit, států s nižším ratingem (příkladem by byla, pokud mluvíme o zahraničních fondech, například Česká republika), oblastí méně rozvinutých trhů (tzv. emerging markets) a méně kvalitních emitentů.
Nejagresivnější skupinou jsou tzv. „high yield“ fondy, které investují do dluhopisů se spekulativním ratingem, u nichž je sice nejvyšší „kreditní prémie“ (vyšší kupón) a větší potenciál na pozitivní změnu ceny, zároveň však u nich reálně hrozí riziko nesplacení a ceny takovýchto dluhopisů se svou volatilitou (jinými slovy rizikem výkyvů hodnoty investice) blíží akciím.
Doporuční analytiků: mějte část svých prostředků v dluhopisových fondech
Dluhopisové fondy jsou vzhledem ke svému umístění ve středu mezi akciovými fondy a fondy peněžního trhu (jak z hlediska rizika, tak z hlediska výnosu), takřka v každém doporučení analytiků pro diverzifikaci do podílových fondů. Váha zainvestovanosti do dluhopisových fondů už se potom pouze upravuje podle typu investora. Uvádí se, že konzervativní investor by měl dluhopisovým podílovým fondům přenechat mezi 30 až 50 procenty investice, v balancovaném portfoliu by měl podíl dluhopisových fondů činit 45 až 65 procent a v dynamickém portfoliu, kde je největší váha soustředěna na akcie, opět 30 až 50 procent (studie BNP Paribas).
Hodnotit dluhopisové fondy můžeme z několika hledisek. Můžeme porovnávat investici do podílového fondu a do samotných dluhopisů a investice mezi jednotlivými typy podílových fondů. Pro drobného investora, který chce využívat charakteristiky dluhopisů ke zhodnocování majetku nebo k diverzifikaci je investice do podílového fondu výhodná z několika důvodů. Oproti nákupu dluhopisů, jejichž nominální hodnoty se pohybují v řádech desítek či stovek tisíc, je minimální investice do dluhopisových fondů na úrovni 1000 až 5000 Kč. Když nakoupíte podílové listy dluhopisového fondu nakoupíte portfolio i několika stovek různých dluhopisů, čímž výrazně snížíte specifické riziko jednotlivých dluhopisů. Jako u každé investice do podílového fondu dostáváte za správcovský poplatek, který platíte manažerům fondu, i profesionální správu využívající analytické zázemí investiční společnosti. Možnost prodeje podílových listů v čase do tří dnů a daňové výhody při držení podílových listů déle než šest měsíců platí také u všech fondů.
Porovnání s ostatními fondy bylo již několikrát zmíněno, a sice vyšší výnos, avšak nižší likvidita a vyšší riziko než u peněžních fondů a naopak menší volatilita oproti akciovým fondům, které dlouhodobě (horizont 10 až 15 let) vždy generovaly nejvyšší výnosy.
Na investorovi tak zbývá pouze rozhodnutí, do jakého typu dluhopisového fondu vloží své prostředky: do globálních, teritoriálních, sektorových, střednědobých či dlouhodobých, do fondů s vysokou kvalitou investic nebo do fondů „high yield“.
Současný trend, kdy rostou aktiva spravovaná dluhopisovými fondy, situaci na českém trhu dluhopisových fondů i zahraniční fondy, poplatky a výnosy jednotlivých fondů popisuje druhá část, ve které mimo jiné objasníme slova z nadpisu o perspektivě dluhopisových fondů.
>>2. část: Domácí a zahraniční dluhopisové fondy<<
Investujete do podílových fondů. Převedli jste své vklady v bance do dluhopisových fondů? Myslíte si, že dluhopisové fondy mají v České republice budoucnost? Těšíme se na vaše názory a zkušenosti.
