Ta sazby pro jednotlivé objemy motorů zvýšila takřka jen o inflaci. U nejběžnějších automobilů ve třídě do 1350 ccm jako jsou favorit nebo felicia to činilo 156 korun. Další navýšení sazeb, které může ze zákona činit dalších 30 procent, pak bylo v režii samotných pojišťoven, které vesměs argumentují dluhy z povinného ručení minulých let a velkým nárůstem pojistného plnění v loňském roce.Po demonopolizaci trhu s povinným ručením v lednu 2000 a vzniku konkurenčního prostředí se sazby jednotlivých pojišťoven lišily jen o koruny, což bylo způsobeno zejména bojem o zákazníky a rozdělováním trhu.
Skutečné rozdíly v pojistném tak přinese zřejmě až uvolnění k 30. červnu 2002, reálně až začátek roku 2003. Jednotlivé pojišťovny v Česku zdražily v rozmezí od 5 do 25 procent. U většiny z nich nejvíce vzrostlo povinné ručení u aut s nejnižšíma nejvyšším obsahem válců. Platí rovněž, že pojišťovací ústavy se nesmějí se základními sazbami dostat pod úroveň minimálního pojistného, které stanovila Česká kancelář pojistitelů (ČKP). S jedinou výjimkou, kterou je pětiprocentní bonus.
I přes bonusy motorista zaplatí víc
Většina pojišťoven na trhu využívá bonusů, umožňujích zvýhodnit řidiče, který v minulém pojistném období nezpůsobil nehodu. Obvykle pětiprocentní zvýhodnění za jeden rok tedy narostlo pro příští rok už na deset procent. Například u České pojišťovny tak majitel felicie loni zaplatil i se započtením bonusu 2548 korun. Pro příští rok už s desetiprocentním bonusem ČP pojistí stejné auto za 2799 korun. Kooperativa šla cestou bonusu ve výši deseti procent, takže dva roky nebourající řidič ušetří až dvacet procent proti smolnému kolegovi.
Aby se však vešla do povoleného limitu pojistného, musí vycházet z vyšší základní sazby. Běžnou felicii pojistí motorista pro rok 2002 za 2744 korun (i s 20% zvýhodněním), letos to bylo s desetiprocentní slevou 2548 korun. "Naproti tomu nejvíc zaplatí řidiči, kteří způsobili škodu, a to až maximální povolené pojistné, které je 30 procent nad minimálními sazbami," vysvětluje ředitel Kooperativy Vladimír Mráz.
Motoristy, kteří v posledních dvou letech bourali, potěší zpráva, že v případě změny pojišťovny se na ně hledí jako na "čisté" klienty a nejsou zatíženi znevýhodněnou sazbou. Naopak řidiči s bezškodním průběhem pojištění o své bonusy změnou pojišťovny nepřijdou. "Musí ale předložit potvrzení od předchozí pojišťovny," říká mluvčí Allianz Kateřina Piro.
Změnit pojišťovnu jen do poloviny listopadu
Pokud se majiteli auta nelíbí výše sazby nebo například přístup pojišťovny, může ji bezproblémů změnit. Avšak chce-li vypovědět smlouvu končící posledního prosince (což platí pro naprostou většinu smluv) musí to dát pojišťovně písemně na vědomí vzhledem k výpovědní lhůtě nejpozději do 20. listopadu. Pojistné podmínky totiž obsahují větu o automatické obnovení pojistky na další období.
O změně pojišťovny se diskutovalo i v souvislosti se způsobem, jak ušetřit. Kdo vloni (r. 2000) koupil nové či jeté vozidlo a při sjednávání povinného ručení se dal přesvědčit, aby pojistné uhradil s přesahem do letošního roku, dostal se další rok pod minimální sazby, stanovené ČKP. Pojišťovny pak dopisem tyto motoristy vyzvaly, aby rozdíly v sazbách doplatili. Právníci se nedokázali shodnout na tom, zda takovými kroky pojišťovny porušují uzavřené smlouvy či nikoliv. Pojišťovny tvrdí, že jsou povinny doúčtovat klientům rozdíl mezi pojistným dohodnutým pro pojistné smlouvy uzavřené v roce 2000 a minimálním pojistným platným pro rok 2001.
"Pokud ve smlouvě výslovně není uvedeno, že se výše pojistného může během jejího trvání měnit, jsou žádosti o doplatek pojistného jednostranným porušením smluv ze strany pojišťoven," míní automobilový expert Milan Hosák. Odborníci pojišťovnám radí, aby byly kulantní a rozdíly v pojistném doplatily ze svých zdrojů. Většina motoristů se však riziku sporu vystavit nechtěla a částky doplatila.
Pojišťovny lákají dárky a výhodami
Kromě standartních lákadel, kterými se snaží zlákat motoristy, přišly letos pojišťovny s některými novinkami. Například Česká pojišťovna nabízí úvěrovou kartu nebo Kooperativa slevy na benzin u vybrané sítě čerpacích stanic. Majitelé vozů si mohou rovněž připojistit přední sklo.
Většina ústavů nabízí ve větší či menší míře klientům takzvané asistenční služby. Ty mohou být dalším důležitým faktorem pro výběr pojištění. Nejčastěji zahrnují uhrazení nákladů na technickou pomoc (opravu, odtah, uschování, atd.), ubytování v nouzi, náhradní dopravu, půjčku, apod. Jednotlivé pojišťovny se odlišují v rozsahu, územní platnosti (zda i v zahraničí a v jakém rozsahu), v limitech plnění, dále i v tom, komu je určena!
Některé pojišťovny mohou poskytovat asistenční služby jen pro poškozeného a pro pojištěného již ne. Jiné pojišťovny nabízejí tyto služby i pro pojištěného v případě nezaviněné havárii či poruše vozu. Důležité jsou rovněž limity plnění. Lze se setkat i s nabídkou pouhého přivolání asistenční služby a náklady si musí hradit pojištěný sám. Širší rozsah asistenčních služeb je zpravidla nabízen u vyšších variant.
Leccos pojišťovnám ukládá zákon
Mnohý řidič neví, že po nezaviněné nehodě má nárok na náhradní auto a na náhradu ušlého zisku. Vyplývá to z občanského zákoníku a zákona o odpovědnosti z provozu vozidla. Praxe potvrzuje, že pojišťovny o svých povinnostech vůči motoristům dobře vědí, ovšem leccos ze služeb neposkytují automaticky, nýbrž jen řidičům, kteří své nároky znají a uplatňují.
Například proplacení nájemného za náhradní vůz pro dny opravy či pro čas potřebný k pořízení stejného nebo podobného vozidla pojišťovny většinou uplatňují hlavně u podnikatelů. "Občanský zákoník a zákon o odpovědnosti z provozu vozidla však lidi nerozlišují. Stejně hledí na podnikatele jako na člověka zaměstnaného, studenta či důchodce," upozorňuje Milan Hosák, vedoucí znalecké a expertizní skupiny DEKRA Ústavu silniční a městské dopravy v Praze.
Majitel nezaviněně poškozeného vozidla má rovněž nárok na to, aby mu ušlý zisk nahradila pojišťovna viníka nehody. Pojišťovny tuto povinnost opět mnohdy zužují jen na podnikatele, a to někdy ještě na podnikatele v zisku, byť nelze pochybovat o tom, že o leccos mohl kvůli nezaviněné dopravní nehodě přijít i člověk pracující za mzdu.
"Většinou jde o ztrátu zisku soukromého podnikatele, který utrpěl zranění při dopravní nehodě nebo má poškozené speciální vozidlo, které nelze nahradit jiným srovnatelným," sdělil před časem deníku MF DNES Michal Urban z České pojišťovny. Zákon je však širší. Nejenže se neomezuje na podnikatele, ale také garantuje náhradu za vše, "co poškozenému ušlo". Motorista to musí prokázat. A bude-li mít v pojišťovně problémy, měl by se obrátit na nezávislého experta - znalce v oboru.
Nezaplatit může znamenat ztrátu peněz i řidičáku
Ten, kdo jezdí s nepojištěným vozem, hodně riskuje. V případě, že způsobí dopravní nehodu, uhradí za něho škodu Česká kancelář pojistitelů - ale ta ji potom vymáhá na nepojištěném řidiči-viníkovi. Ta přitom může dosáhnout i milionových hodnot. Člověk může při jízdě automobilem způsobit například havárii vozu s nákladem drahého zboží, a navíc také zranit nebo usmrtit další osoby. "Je třeba si uvědomit, že výše škod může být zvláště při zranění osob opravdu značná. Přitom v případě soudní pře je možné dlužníkovi, který škody nezaplatí, soudní cestou i zabavit majetek," upozorňuje výkonný ředitel ČKP Jakub Hradec.
Nepojištěný řidič může navíc při přistižení dostat pokutu až dvacet tisíc korun od okresního úřadu. Přitom může přijít o řidičský průkaz až na jeden rok. Nemalé starosti si motorista způsobí i když přestane splácet pojistné nebo se opozdí. V takovém případě dostane upomínku a pokud ani potom do třiceti dnů nezaplatí, je vyřazen ze seznamu pojištěných.
Navíc nepojištěné řidiče neodhalí jen policejní kontrola, ale i jednoduché porovnání seznamu pojištěnců ČKP a evidence vozidel ministerstva vnitra.
 Více než hodinu blokovala dopravu na dálnici D1 ve směru na Prahu dopravní nehoda tří automobilů a přívěsného vozíku. (11. září 2001) |
