Zvyky investorů se v čase mění a Česká republika v tomto směru určitě není výjimkou. Zatímco ještě před několika lety lidé o investicích moc nepřemýšleli a většina prostředků skončila v bankách na termínovaných účtech, v současné době na sebe berou střadatelé větší zodpovědnost. Podíl termínovaných vkladů v bankách pomalu klesá a štafetu přebírají jiné, výnosnější alternativy.
Doslova hitem posledních tří let bylo stavební spoření, jehož tempo růstu však v minulém roce a na začátku roku letošního začalo mírně pokulhávat a jeho potenciál se zdá být vyčerpán. Dalším způsobem zhodnocení prostředků, který má do budoucna velmi velký potenciál, je penzijní připojištění. Jeho podíl je v celkovém měřítku vůči ostatním produktům stále ještě relativně malý, stále více lidí si však uvědomuje potřebu zajištění příjmu v důchodovém věku a rychle rostoucí objem peněz v tomto odvětví je toho důkazem.
Za první tři měsíce letošního roku rostly nejrychlejším tempem vklady do podílových fondů (+ 7 %) a pokračují tak v trendu nastoleném v minulém roce, kdy za dvanáct měsíců se majetek ve fondech bezmála o třetinu a jejich podíl na celkových úsporách domácností v ČR výrazně sílí.
V průběhu prvního čtvrtletí letošního roku přibylo do podílových fondů 14,5 mld. Kč, čímž se majetek ve fondech dostal až k hranici 240 mld. Kč. Z toho tvoří prostředky fondů společností sdružených v Asociaci fondů a asset managementu (AFAM) 141,9 mld. Kč (nárůst majetku o 6,7 mld. Kč) a do fondů společností Asociace pro kapitálový trh (AKAT) zatím střadatelé uložili 97,8 mld. Kč (přírůstek 8,1 mld. Kč). Meziroční růst tedy činil 58,5 mld. Kč. Nabídka podílových fondů v ČR se v prvním kvartálu rozšířila o 106 produktů a investorům je tak k dispozici přes 1200 podílových fondů. Nárůst počtu zaznamenávají především fondy zahraniční.
¨
Zdroj: AKAT, AFAM
Které fondy nejvíc táhnou?
Dobrou zprávou je, že domácí střadatelé se konečně začali osmělovat a více se soustřeďují na nákupy podílových listů akciových, smíšených, nebo fondů fondů. Domácím fondům (AFAM) v poslední době jasně kralují v oblíbenosti fondy fondů, do nichž investoři za první tři měsíce letos vložili přes 3 mld. Kč. Fondy fondů se začaly prosazovat po zavedení profilových fondů domácími investičními společnostmi. Ty navíc profilovým produktům velmi výrazně pomáhají svými marketingovými aktivitami, a tak se vlastně není čemu divit. Zejména pro nezkušené investory to není špatná volba.
Mezi fondy AKAT si ovšem jasné vedení udržují fondy zajištěné (za 1Q 06 +4,5 mld. Kč), které zase mohou fungovat jako odrazový můstek pro začínající investory v zahraničních měnách (ale nejen v nich, řada zajištěných fondů je dostupných také v CZK). Výhodou a lákadlem pro investory je skutečně široká nabídka a množství zajímavých novinek, jejichž největšími „zásobovači“ jsou zejména společnosti ČSOB/KBC (v CZK) a HSBC (USD, EUR, GBP,…). Výsledky některých vybraných fondů dokazují, že v posledních letech to nemusela být špatná volba, uvidí se ale, jak se zajištěným fondům bude dařit v období pádů akciových trhů.
Prakticky shodný přírůstek u fondů AKAT i AFAM (+1,8 mld. Kč) v prvním čtvrtletí zaznamenaly fondy smíšené. Zejména u domácích investorů tak po obdobích nezájmu ze strany investorů se tak těmto fondům dostává zvýšené, a nutno říct zasloužené, pozornosti. Smíšené fondy, kombinující vlastnosti rizikových a konzervativních produktů mohou být velmi dobrým řešením pro dlouhodobé investory, fungujíce jako spořící produkty.
Zvyknou si investoři na akcie?
Velkou oblibu si v posledních měsících získávají akciové podílové fondy. Růst jejich majetku úzce souvisí s optimistickou situací na akciových trzích, zejména ve střední a východní Evropě a jiných rozvíjejících se trzích, v posledních několika letech. Investoři si zkrátka uvědomili, že investováním do konzervativních a málo výnosných produktů ztrácejí mnohem víc, než když by krátkodobě klesaly výnosy dynamických fondů (akciových, některých smíšených).
Přestože je výkonnost akciových a dynamických smíšených fondů v posledních měsících kvůli vývoji na světových akciových trzích relativně nepříznivá, nejsou produkty s vyšší mírou rizika špatným řešením. Investoři si alespoň lépe uvědomí potřebu diverzifikace prostředků do více tříd aktiv. Z pohledu chování investorů je největším rizikem zanevření investorů na akcie právě v momentě, kdy se trhy dostanou na dno a začnou pomalu růst. Zejména investoři s dlouhým investičním horizontem ukládající prostředky pravidelně by si měli uvědomit, že nákup podílových listů za nízké ceny je pro ně z dlouhodobého hlediska výhodný.
Pokles zájmu pronásleduje fondy dluhopisové a zejména fondy peněžního trhu. Prvně jmenované sice ještě začátkem roku zaznamenaly mírné přírůstky, poslední měsíce ale ukazují silný pokles zájmů o dluhopisy jako konzervativní složku portfolia. Dluhopisovým fondům nenahrává ani zhoršená výkonnost, která je důsledkem růstu úrokových sazeb v USA, západní Evropě a také u nás.
Peněžní trh už není atraktivní
Ztrátou důvěry investorů nejvíce trpí fondy peněžního trhu, které jako jediné zaznamenaly v prvním čtvrtletí pokles majetku z důvodu zpětných odkupů. Fondy AFAM ztratily 474 mil. Kč, fondy AKAT pak 129 mil. Kč. Na jedné straně je odchod z peněžních fondů dosti logickým krokem, zejména když fondy v ročním vyjádření jen stěží překonávají inflaci a výnos na termínovaných vkladech. Na druhou stranu jsou ale v současné době, kdy akcie i dluhopisy nepředvádějí výkony hodné jejich pověsti, fondy peněžního trhu dobrou alternativou plnící zajišťující funkci v portfoliu. I přes momentální nepřízeň investorů však „peněžáky“ stále tvoří polovinu všeho majetku v podílových fondech.
Myslíte si, že podílové fondy budou v budoucnu lídrem na trhu investic? Který způsob zhodnocení peněz má podle vás do budoucna nejlepší perspektivy?