Z prodejů, které zahrnují také vytěsnění, představují jejich příjmy bezmála 54 tisíc, příjmy z dividend pak tvoří dalších přibližně 5 tisíc. Jak sám pan Ivan říká, věnuje této činnosti „pouze pozornost, kterou vyžaduje (občasné sledování osudů společností, vyplácení dividend, přeměny zaknihovaných akcií společností na listinné atd.).“ Navíc v současné době ještě vlastní akcie v hodnotě přes sedm tisíc korun.
Zdaleka ne všichni kupónoví investoři však jsou spokojeni a mnoho lidí se cítí kupónovou privatizací doslova okradeno.O tom, že kupónová privatizace je obrovský podvod na lidech, se začalo mluvit již v jejích začátcích. Všechny kritické hlasy však byly přehlušeny nadšením většiny, podpořené masivní reklamní kampaní ve druhé vlně, v níž investiční fondy slibovaly neskutečné zisky prakticky bez toho, abychom museli hnout prstem. Investiční fondy tak sice zafungovaly jako „startér“ zájmu lidí o kupónovou privatizaci, na druhé straně ale znamenaly také pohromu. Právě investiční fondy se totiž největší měrou podílely na tunelování a rabování, které vedlo ke škodám až do výše kolem 50-ti miliard korun.
KUPTE SI POZEMEK NA MĚSÍCIPotvrzuje to i případ pana Stanislava, který ani neví, kde se jeho kupónová knížka nachází. Je si sice jist, že investoval vhodně, ale žádné potvrzení o tom, kde jeho knížka je, nebo kam byly kupóny investovány, nemá. A i když to bude pro někoho překvapením, je v současnosti ještě mnoho investorů, vlastníků kupónových knížek, kteří prakticky dodnes neví, kam vlastně investovali a kolik peněž jim kupónová knížka vlastně vynesla (podle statistiky ČNB vlastní v ČR kupónovou knížku i po třinácti letech od ukončení kupónové privatizace stále ještě 10 % lidí.).
Mnozí z nich se to ani nedozví, jelikož dnes mají majoritní vlastníci společností (vlastnící alespoň 90 % všech akcií) možnost malé akcionáře vytěsnit a odkoupit jejich akcie bez jejich souhlasu. Vlastníci kupónové knížky se tak o své investici, respektive o její hodnotě, dovědí až v případě, že jejich akcie byly prodány majoritnímu akcionáři (často za dosti nevýhodných podmínek). Na důvěřivosti některých občanů vydělávají také podvodníci, kteří nabízejí neznalým a pohodlným investorům možnost odkoupení akcií, většinou jim však nabídnou cenu, která je hluboko pod skutečnou tržní cenou, za níž by ji mohl investor normálně prodat.
Další skupinou jsou ti, kteří se sice zpočátku snažili své peníze uložit co nejvýhodněji bez „pomoci“ investičních fondů, ale samotné společnosti svou netransparentní informační politikou, mlžením, přeměnou na listinné akcie, nebo prostě likvidací ukončily svou činnost a investoři tak své investice považují za ztracené. Často také samotné společnosti odkoupily podíly jednotlivých vlastníků akcií s tím, že převzetím peněz souhlasí s prodejem.
Bohužel, také investoři jako je pan Stanislav, se s penězi z kupónové privatizace patrně mohou rozloučit. Tím, že knížku odevzdali, došlo nejspíš k jejímu prodeji (pokud by si při předávání přečetli smlouvu, asi by se to tam dočetli) a peníze jsou nenávratně pryč.
Ne ve všech případech to ale musí být tak černé. Každý, kdo investoval bez toho, aby svou knížku odevzdal a podepsal něco, čemu nerozuměl, by měl mít doma alespoň jeden výpis ze Střediska cenných papírů (SCP). Na základě tohoto výpisu (společně s dokladem o totožnosti), si každý jeho majitel může na pobočce SCP, nebo RM-Systému zjistit aktuální stav své „investice“.
KUPÓNOVKA V ČÍSLECHSamotná kupónová knížka je zbytečná a bez výpisu a čísla účtu je bezcenná. Je možné předložit aktuální výpis z účtu (resp. poslední, který jste dostali), ale postačí také nejstarší, například z roku 1993. V případě, že byly akcie proměněny na listinné, bude zapotřebí kontaktovat samotnou akciovou společnost, protože na účtu SCP již nejsou vedeny. Problémem může být případ, kdy společnost při přeměně CP vyzvala investora k jejich převzetí a ten si je v daném termínu nevyzvedl. V tom případě je společnost mohla prohlásit za neplatné a nové akcie mohla vydražit.
Pokud jme tedy zjistili, že vlastníme nějaké cenné papíry v zaknihované formě a jsou vedeny v SCP, je nutné zjistit si jejich cenu pro případ, že bychom je chtěli prodat. Pokud jsou kótovány na burze, nebo na RM-Systému, neměl by být problém, v závislosti na likviditě, zjistit jejich tržní cenu a prodat je prostřednictvím obchodníka s cennými papíry čili brokerské firmy (na burze), nebo přímo na RM-Systému. Pokud zjistíte, že jste vlastníkem takových akcií, je velká pravděpodobnost, že vás jejich současná hodnota příjemně překvapí. Za několik posledních let totiž mnoho titulů obchodovaných na burze a RM-Systému výrazně posilovalo a přineslo svým majitelům výrazné zisky.
Dobrou zprávou pro mnohé investory je, že před více než rokem a půl byl v rámci RM-Systému otevřen volný trh, na němž se obchodují akcie společností, které byly v minulosti již staženy z trhu. Jejich případné zpeněžení je tak mnohem jednodušší. Emitenti na volném trhu nemusí splňovat přísné podmínky jako na oficiálních trzích a jejich počet se může postupem času zvyšovat.
Pokud akcie nejsou obchodovány na regulovaných trzích, bude zjištění aktuální ceny a prodej trochu obtížnější (nulová likvidita, nezájem ze strany investorů), ale není třeba se vzdávat. Pokud samotná firma nevyhlásí veřejný odkup akcií (to je nejjednodušší způsob, ale spoléhat se na něj nedá, protože k němu nemusí vůbec dojít), je možné kontaktovat brokerskou firmu, která vám může pomoci při zprostředkování prodeje za rozumnou cenu. Je možné podat si inzerát v některém finančním periodiku, na který může reagovat případný zájemce, nebo vlastník akcií.
Pokud se společnost dostala do likvidace, má majitel akcií nárok na likvidační zůstatek a likvidátor by měl akcionáře kontaktovat (zaknihované CP), případně se o likvidační zůstatek musí akcionář přihlásit sám, na základě výzvy likvidátora v tisku (listinné CP). V případě vyhlášení konkurzu se mohou vlastníci akcií s penězi prakticky rozloučit, protože přednost ve vyrovnání mají věřitelé a po jejich vyplacení již zpravidla žádný majetek ve společnosti nezůstane.
Mnoho investorů vložilo prostředky do investičního fondu. Ty však byly, společně s uzavřenými podílovými fondy, přeměněny na otevřené podílové fondy. Cenu podílových listů snadno zjistíte na internetu nebo v periodikách. Předat je lze jednoduše investiční společnosti, která fond obhospodařuje a je povinná podílové listy odkoupit za aktuální tržní cenu.
Velká část fondů byla ale v průběhu času zrušena, mohly být sloučeny s jinými fondy, případně byl na ně vyhlášen konkurz. Všechny tyto změny by měly být oznámeny vlastníkovi. Pokud ale máte problém se dozvědět bližší informace o podílových listech fondu, jejichž jste majitelem, můžete se obrátit na Sekci regulace a dohledu nad kapitálovým trhem ČNB (bývalá Komise pro cenné papíry). Budete však muset znát přesný název fondu nebo emitenta, případně identifikační číslo cenného papíru (ISIN).
