Sbírání bankovek je pro řadu lidí koníčkem. Někteří se specializují na československé nebo české bankovky, jiní se zaměřují na papírová platidla ostatních států anebo jejich zájem uchvátí padělky, které vznikly v době oběhu bankovek. Notafilie otevírá sběratelům zajímavé obzory, často se velmi detailně seznamují s historií a uměním, které jsou s bankovkami spojeny.
Sběratelské kousky se nejčastěji obchodují ve veřejných dražbách, ale dochází i k individuálním prodejům nebo existují specializované obchody. O bankovky mají zájem i investoři. Hodnota některých exemplářů se totiž může vyšplhat až na milionové částky.
Jako například v současnosti nejdražší bankovka u nás. „Pětitisícovka z roku 1919 vstupuje 20. listopadu do dražby s vyvolávací cenou 1 milion korun. Po 26 letech mají sběratelé i širší veřejnost unikátní příležitost k zakoupení nejvzácnějšího československého platidla,“ uvádí Aleš Kohout, spolumajitel aukční společnosti Bankovky.com s. r. o., která bankovku draží pro svého klienta.
Naposledy se ve veřejné nabídce tato bankovka objevila v květnu 1994 a vydražila se za 280 000 Kč, dnes Aleš Kohout odhaduje, že v dražbě se její cena může vyšplhat až na čtyřnásobek.
Kvíz: Co víte o bankovkách? |
Červená pětitisícovka patří do sběratelsky nejvíce ceněné emise první republiky z roku 1919. Platidla byla vydávána vládou, nikoliv bankou, nejde tedy o bankovky, správný název je státovky. Většina státovek z této emise zobrazuje motivy Alfonse Muchy, proto jsou mezi sběrateli označovány jako tzv. muchovky. Motiv na pětitisícovce ale z dílny Alfonse Muchy nepochází. Na líci nese stejný motiv jako rakousko-uherská tisícikoruna z roku 1902, nenápadný secesní portrét manželky jednoho z autorů, paní Leflerové.
„V plánované dražbě bude kromě nejžádanější pětitisícové bankovky kompletní emise československých bankovek z 20. století, která jde do dražby vůbec poprvé. Jen vyvolávací cena všech položek sbírky přesahuje 3 miliony Kč,“ shrnuje Aleš Kohout.
