Ten letos soukromě investoval přímo do mexické FIPS a totéž udělala i firma, kterou spoluvlastní – poradenské Fincentrum. „Podařilo se nám s bratrem prodat nějaké nemovitosti, a tak jsem hledal zajímavou investiční příležitost. Ekonom Pavel Kohout mi doporučil Mexiko a já si řekl, že i kdyby to nevyšlo, tak že už jsem v životě přišel o víc,“ říká o své investici Stuchlík.
Vedle něj investují do mikropůjček v Mexiku další dvě investiční společnosti: liberecký K2 Consulting a pražská Best Buy Investments. „Je pravda, že když jsem k projektu letos v květnu přistupoval, řada věcí nebyla vychytaná,“ popisuje první zkušenost Stuchlík. Například smlouva říkala, že úroky se budou připisovat v eurech, a chodily v dolarech. „Taky platit za jejich pravidelné měsíční připisování 150 korun českým bankám, vlastně jen za to, že mi přijde platba z Mexika, to je dost peněz pro malého investora. Ale to jsou všechno věci, které jsou teď už snad doladěné,“ říká.
Navíc je třeba si uvědomit, že jde o peníze významně závislé na kurzu. Koruna vůči dolaru a tím i mexickému pesu letos výrazně posílila, v pátek dokonce zlomila rekord. Po přepočtu na koruny může z výnosů okolo deseti procent zbýt jen sedm.
A kromě toho jsou Mexiko i další země, kde kvetou mikroúvěry pro chudé, exotické země. V roce 1994 byla v Mexiku bankovní krize, v osmdesátých letech prezident banky znárodnil. „Proto je ten trh poznamenaný a cizí banky sem nešly. Ale díky tomu je trh nepokrytý,“ říká Tomáš Hes, partner v mexickém FIPS i českém investičním portálu myElen.
Roztroušené investice
Aby se míra rizika rozložila, bude portál myElen nastavený jako dělo, které rozstřelí vložené peníze do více mikrofinančních institucí v Mexiku a postupně v dalších státech. Český investor bude navíc investovat přímo přes zahraniční mikroúvěrové společnosti, které majitelé portálu myElen prověří. To však také znamená, že investice není pojištěna jako vklad a nepodléhá dohledu ČNB.
Ze statistik mikrofinančních institucí však vyplývá, že návratnost půjček chudým je velmi vysoká: zhruba 98 procent. „Počítám s tím, že míra neplatičů bude přibližně stejná jako u rozumně vedeného komerčního bankovnictví,“ dodává spoluzakladatel projektu Pavel Kohout. Vůči českému investorovi přitom stojí celá mikrofinanční instituce: pokud tedy nesplácí „jeho“ indiánka, dostane peníze z výnosů ostatních půjček či na úkor zisku mexické společnosti.
„Nepůjčujeme na spotřební zboží,“ podotýká výkonná ředitelka projektu myElen Linda Hanyková. „To nejsou peníze na lepší televizory. Ty projekty jsou výrobní, lidem přinesou obživu a u něčeho, co živí vás a vaše děti, si rozmyslíte, jestli přestanete splácet,“ dodává.
Statistika platební morálky FIPS dokazuje, že ostuda u sousedů, kteří by za dlužníka museli splácet úvěr, je skutečně velkým bičem.
V regionu, kde žije kmen Chichiméků, je „styčným důstojníkem“ sdružení žen, které ručí za úvěr, soudkyně samosprávného indiánského soudu. A míra opožděných plateb je tu jen 0,2 procenta. „Když pominu dobrý pocit z toho, že někomu pomáhám, je to zajímavá alternativa k podílovým fondům nebo burze. Ale ani tady nic není zadarmo,“ shrnuje Stuchlík.
Úspěšný příběh
Marcelina Dionisio Velasco (39) se nikdy nezpozdila s jedinou splátkou, říká o ní Constantina Lopez, „úvěrářka“ mexické mikrofinanční organizace FIPS, v které mají podíly i čeští investoři. Díky tomu jí kolektiv osmi sousedek z mexické vesničky Guelavichinaga San Dionicio, které si navzájem ručí za mikroúvěry, schválil už třetí navýšenou půjčku. Z 1 500 se už dostala na pět tisíc pesos (asi 8 700 Kč) na padesátiprocentní úrok.
Díky mikroúvěru si mohla zařídit dílničku a začít vyrábět vlastní textil. Ví totiž, jaké vzory halenek a šatů na trhu nejlépe prodá. Začít efektivněji podnikat byla nutnost – opustil ji totiž manžel a spolu s matkou vychovává desetiletého syna. Zisk částečně investuje do nákupu ovcí, které vykrmuje a prodává na maso. Už jich má šest. Úvěr splácí týdně. Vracet peníze je problém, protože banka není ani v nejbližším městě – třicet kilometrů vzdáleném Ocotlánu. Posílá je tedy telegraficky přes notoricky nekvalitní telekom, který vlastní nejbohatší muž světa – Mexičan Slim Helú.
