Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Leadership: v personalistice běžně používané slovo, ale co vlastně znamená

  • 11
Leadership je jedním z téměř nekonečné řady termínů, kterým se mnozí "ohánějí", ale ne vždy mají jasno o jejich obsahu. Podle Miroslava Fochta se leadership navíc drží na předních příčkách mezi slovy, která jsou zprofanovaná. Částečně je to dáno i tím, že neexistuje jeho jednotná definice.

Slovy Martina M. Chemerse, bývá leadership popisován jako "proces sociálního vlivu, jehož prostřednictvím je člověk schopen zajistit si pomoc a podporu druhých k dosažení společného úkolu".

Miroslav Focht jej na základě svých bohatých zkušeností doplňuje: "Moje chápání leadershipu, k němuž jsem dospěl po 20 letech práce, spočívá v interakci strategie, vize a prostředí, v němž dochází k realizaci vize prostřednictvím prováděcích plánů a scénáře. Leadership bez strategie je charisma: chybí mu substance. Leadership bez aktivní participace dalších lidí nevede k výsledku."

Tuto myšlenku dále v porovnání leadershipu a managementu rozvíjí František Mika, prezident České společnosti pro rozvoj lidských zdrojů: "Lídr přichází s něčím novým, získává pro to ostatní a učí je svému přístupu. Manažer těží ze současných možností, lídr z budoucích příležitostí."

Leadership v období krize

Podle Miroslava Fochta by krize neměla být důvodem ke změně strategické vize. V některých typech byznysu to sice může být nutné; k úpravě strategie je však nutné přistupovat s rozvahou: strategii totiž nelze měnit každých 14 dnů nebo půlroku bez ohledu na okolní faktory, mezi něž v první řadě patří ekonomická situace a tržní prostředí. Svou roli však sehrává také politická situace – nejen ve státě, ale zejména uvnitř společnosti, sociální faktory a technologické aspekty. V období recese se pak přidává co nejreálnější odhad nadcházejících měsíců, nikoli však v podobě spekulací.

Strategie se tedy netvoří od stolu, ale v širším ekonomicko-sociálním kontextu a s ohledem na odlišení se od konkurence. V případě, že tomu tak není, nemusela by být výsledkem udržitelnost, resp. rozvoj firmy, ale ztráta důvěry ze strany zaměstnanců i pozice na trhu.

Při jakékoli revizi strategie a vize společnosti je nejzásadnější komunikace změn směrem k zaměstnancům, či snad až – slovy Miroslava Fochta – "showbyznys" okolo, aby strategie nebyla vnímána technokraticky, ale naopak dokázala lidi na jakékoli úrovni nadchnout a oni měli zájem ji naplňovat a předávat dál.

Jak by měl vypadat správný lídr?

Miroslav Focht představuje několik základních charakteristik takového člověka: silná osobnost s orientací na výsledek, která komunikuje jasnou vizi a cíle, dává prostor pro chyby a vítá diskusi i zpětnou vazbu, nezavádí byrokracii, naopak dává svobodu a podporuje diverzitu. K tomu všemu se ještě  přidává myšlení "out of box" a vstřícnost k experimentům. V této souvislosti stojí za zmínku jeden z výroků Petera Druckera: "Kdykoli vidíte úspěšnou firmu, někdo v minulosti udělal odvážné rozhodnutí."

K dokreslení komplexnosti leadershipu dodejme, že skutečný lídr, který za sebou nechá pozitivní odkaz, má podle Miroslava Fochta "jasný etický rámec, hluboké hodnoty nezávislé na aktuální situaci a vysokou morální integritu."

kdo je miroslav focht?

Miroslav Focht vedl projekt výstavby a založení továrny s 350 lidmi v operačním a design středisku; firma jako první v ČR získala certifikát Investor in People.

V minulosti řídil projekty restrukturalizace firem pro společnost Integrated Control Systems USA, byl viceprezidentem a operačním ředitelem pro střední a východní Evropu a členem evropského představenstva

Je absolventem mezinárodních kurzů na téma leadershipu, strategického leadershipu, koučování a strategického řízení.