Dejme tomu, že auto je pojištěno na 250 000 korun. Ukradnou ho v době, kdy už klient zaplatil leasingové společnosti 140 000 korun. Pojišťovna zahájí prověřování celého případu a po několika týdnech, během nichž klient stále posílá splátky, zašle leasingové společnosti 180 000 korun.
Ostatní peníze pohltí takzvaná amortizace. Leasingová společnost si z oněch 180 tisíc ponechá zisk, se kterým za dobu trvání celé leasingové smlouvy počítala, případně smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy. Zbytek pošle klientovi. Třeba jen 60 tisíc.
Při nepříznivé kombinaci faktorů, které hrají roli (výše akontace, doba trvání leasingové smlouvy, stáří a opotřebení auta, spoluúčast
na pojistném plnění), se může stát, že má klient leasingové společnosti peníze dokonce doplatit.
U úvěru je situace o něco veselejší. Auto je klientovo, a tak pojišťovna pošle peníze přímo jemu. Klient jednorázově doplatí úvěr a žádný úrok „navíc“ platit nemusí.
