Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Leden nepotěší podnikatele a nemocné

  14:00aktualizováno  14:00
Minimální mzda vzroste o pět set korun, vzrostl také počet platových tříd, podle nichž budou nově placeni zdravotníci, učitelé, zaměstnanci obecních, krajských a státních úřadů. Více státu zaplatí podnikatelé a méně dostanou zaměstnanci, kteří ulehnou do postele na dva týdny.

Mění se placení státních zaměstnanců, kteří mají být od ledna odměňováni podle nových tarifních tabulek zahrnujících 16 platových tříd a 12 platových stupňů. Většina by si tak teoreticky mohla povýšit o jednu až dvě platové třídy nahoru. Záleží však na tom, jakou částku z rozpočtu organizace se vedoucím pracovníkům podaří získat, protože státní rozpočet byl ještě ke konci roku skoupý.

Šestnáct tříd a katalog prací

Šestnáctitřídní systém má být cestou, jak lépe ohodnotit kvalifikovanější zaměstnance. Lidé, kteří podle současného systému spadají do 11. třídy, však musí poskočit nejméně o dvě třídy výše, aby se to projevilo pozitivně na jejich platu. Zaměstnancům ze sedmé až desáté třídy stačí jednotřídní povýšení. Marie Fabiánová z odborového svazu státních orgánů a organizací pro ČTK uvedla, že v průměru činí posun o 1,5 až dvě třídy vzhůru. Ale podle informací ČTK v některých institucích nechávají vedoucí pracovníci zaměstnance na nižších pozicích ve stejné platové třídě, jejich plat tedy příští rok klesne. Naopak výše postavení pracovníci se mohou těšit na skok o tři i více tříd. "Někteří zaměstnanci jsou již nyní zařazeni do vyšší třídy, než do které patří. Pro nadřízeného je pak jednoduché je v ní nechat s odůvodněním, že do vyšší stejně nepatří. Díky tomu pak existuje prostor pro větší ohodnocení kvalifikovanějších pracovníků," tvrdí Fabiánová. Při rozhodnutí, zda zařadit zaměstnance do 13. nebo 14. třídy, vychází odpovědnému pracovníkovi vstříc i katalog prací. U každé z profesí dává katalog rozmezí platových tříd. Do nich budou na základě vzdělání a náročnosti práce zaměstnanci zařazeni.

Minimální mzda - 6700 korun

Minimální mzda vzroste o 500 na částku 6700 korun. Podnikatelé pro tento rok musí počítat s vyššími rozpočty na mzdové náklady. Každý člověk, který pracuje za minimální mzdu, je od 1. ledna dražší o 675 korun. O pět set korun více nalezne na výplatní pásce a 175 korun za něj odvedou na sociálním a zdravotním pojištění. Minimální mzdou se rozumí nejnižší peněžité plnění, které je povinen podle zákona poskytovat zaměstnavatel zaměstnanci za práci. Vztahuje se na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo v obdobném pracovním vztahu. Nerozlišuje se, jde-li o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou, o hlavní, vedlejší nebo souběžné pracovní poměry. Nárok na minimální mzdu vzniká v každém pracovním poměru samostatně. Nevztahuje se však na činnosti prováděné na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Minimální mzda platí jako jediná mzdová veličina pro zaměstnance v organizacích podnikatelské sféry, v nichž se uplatňuje kolektivní vyjednávání o mzdách. V jednotlivých kolektivních smlouvách lze dohodnout minimální mzdu vyšší, než uvádí nařízení vlády o minimální mzdě, a zpravidla je této možnosti využíváno.

Nemocenská dávka se krátí

Nemocenské se vypočítává z denního vyměřovacího základu, jinak řečeno z hrubého příjmu připadajícího na kalendářní den. "Dojde k určitému snížení výše nemocenského za prvních čtrnáct dnů pracovní neschopnosti," říká Monika Hladíková z ministerstva práce. Započítávání denního vyměřovacího základu do částky 480 korun se od Nového roku mění ze 100 na 90 procent, a to jen na dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti a potřeby ošetřování člena rodiny. Z částky nad 480 do 690 korun se počítá stále 60 procent a k částce 690 procent se nepřihlíží. Pouze pro peněžitou pomoc v mateřství je současný způsob redukce zachován. Sice se snižuje výše denního vyměřovacího základu nemocenské, ale zároveň prodlužuje takzvané rozhodné období, z něhož se základ vypočítává - ze současného jednoho čtvrtletí na celý kalendářní rok.

Podnikatelé zaplatí státu více

Drobní podnikatelé a živnostníci letos začnou odvádět státu více peněz, protože došlo ke zvýšení sociálního a zdravotního pojištění a současně i k zavedení nové minimální daně. Vyměřovací základ, z něhož se sociální a zdravotní pojištění a odvody z nich počítají, vzroste z pětatřiceti na čtyřicet procent ze zisku. Živnostníci, kteří vykážou ztrátu a dosud neplatí daň z příjmu, budou muset od roku 2005 zaplatit stejně vysokou daň jako zaměstnanec s polovinou průměrné mzdy. Každý z nich by pak měl státu zaplatit přinejmenším kolem 8430 korun ročně v případě, že neuplatní žádné odečitatelné položky.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Poradna: Mám být na mobilu, v pohotovosti. Kdy můžu říct šéfovi dost?

Zaměstnavatel mi nařídil držet pracovní pohotovost. Můžu to odmítnout, když se mi to nehodí? A dostanu peníze i za to, že nakonec do práce nepůjdu? Pokud jste...  celý článek

Ilustrační snímek
Srovnání generací: V čem jsou dnes mladí lidé jiní?

Zatímco generace X byla ráda, že má nějaké slušné zaměstnání, ta následující toužila hlavně po vysoké mzdě a kariérním postupu, pro což byla ochotná sedět v...  celý článek

Koncentrace virtuálních sídel v Praze.
Virtuální kanceláře: kdo je využívá a kdo zneužívá

Za pár set korun měsíčně mohou podnikatelé získat sídlo firmy v centru Prahy. Jenže tolik oblíbené virtuální kanceláře mohou někdy firmám ubrat na prestiži....  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Volební preference STEM: ANO posiluje, podpora ČSSD spadla pod 10 %
Volební preference STEM: ANO posiluje, podpora ČSSD spadla pod 10 %

Necelý týden před volbami dál posilují preference hnutí ANO. Raketový nárůst zaznamenala SPD. Rostou také Piráti. Naopa... celý článek

Grafton Recruitment Praha
Specialista podpory prodeje

Grafton Recruitment Praha
Plzeňský kraj
nabízený plat: 40 000 - 60 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.