Je úspěšná, zaměstnává jednu zdravotní sestru a tři lymfoterapeutky, počet klientů roste. Michaela Prosová je rozvedená, má dvě děti ve věku 12 a 15 let.
* Pustila jste se do podnikání jako samoživitelka se dvěma dětmi. Nebyl to risk?
Začátky nebyly jednoduché, protože podnikání ve zdravotnictví je problematické. Nechtěla jsem dělat estetickou dermatologii, ale pokračovat v oboru, ve kterém jsem měla praxi. Nevěděla jsem, zda se mnou podepíší zdravotní pojišťovny smlouvy. Ale lymfologie, tedy diagnostika a léčba otoků lymfatického původu, je mladý obor medicíny, o který je velký zájem. Mám smlouvy se všemi pojišťovnami a v soukromé praxi se mi celkem daří.
* Co pro vás bylo nejtěžší při zakládání soukromé praxe? Zaskočilo vás něco?
Předtím jsem hodně podporovala kariéru manžela-chirurga a nemyslela na svoji. K osamostatnění jsem potřebovala atestaci a další zkoušky, které jsem neměla, protože v té době jsem nic takového neplánovala. Tři měsíce jsem brečela a vzpamatovávala se z odchodu manžela, ale pak jsem se sebrala a začala jednat. Musela jsem se vyrovnat také s tím, že vedle psychického strádání trpí žena, která zůstane sama s dětmi, také materiálně. Že její ekonomický propad je dost často značný a právní zastání není zdaleka takové jako například v Německu či Americe.
* Kdo vám v té době nejvíc pomohl?
Určitě rodina. Rodiče, bratr, teta se strýcem, ti všichni mě podporovali, abych si vlastní praxi mohla založit. Byli mi velkou psychickou oporou, posilovali moje sebevědomí. Pracovala jsem tři dny v týdnu, mimoto studovala a připravovala se na zkoušky. S malou dcerou mi pomáhala maminka a hlídala ji také jedna studentka.
* S dětmi jste byla doma celkem pět let, vracela jste se do práce, když dceři byl jeden rok. Neměla jste pocit, že rodinu šidíte?
Věděla jsem, že chci vždycky skloubit rodinu a práci tak, aby ani jedna strana netrpěla. Byla jsem k tomu vedena v rodině, držíme pohromadě a hodně si ceníme rodinných hodnot. Pro mě osobně je rodina nadřazena kariéře, já jsem nikdy neměla potřebu křičet do světa emancipační hesla Neodsuzuji však nikoho, kdo naopak upřednostňuje zaměstnání.
* Jak dlouhý je váš pracovní týden?
Třicet dva hodin týdně se věnuji pacientům v kožní ambulanci. K tomu připočtěte administrativu, jednání s pojišťovnami, starost o běžný provoz ambulance. Zabývám se velmi progresivním oborem, takže je nutné se dále vzdělávat. Jezdím na kongresy, semináře a školení.
* Máte doma rozdělené domácí práce?
Všichni se zapojujeme podle možností, děti mají své povinnosti, snažím se je vychovávat k samostatnosti, odpovědnosti a radosti z činnosti, kterou právě dělají, ať už je to sport či školní povinnosti. U uklízení se mi to moc nedaří, to přiznávám. Využívám i různých služeb na úklid, mytí oken či koberců.
* Chybí vám nějaká služba?
Myslím, že ještě není dost kvalifikovaných hospodyní, které by pečovaly komplexně o domácnost. Spíše se dají podle mě objednat jednotlivé služby, navíc se na hospodyně pohlíží trochu s despektem, což rozhodně není na místě.
* Setkala jste se někdy s diskriminací, protože jste žena?
Nesetkala, v mém oboru je více žen než mužů a uplatňují se bez problémů. Neměla jsem ani potíže, když jsem byla zaměstnaná a chtěla třeba posunout na pozdější hodinu začátek ambulance, abych mohla rozvézt děti do školy.
* Mělo by se ženám pomoci, aby jich bylo víc ve vedení firem či politických stran?
Ženy, které se rozhodnou pro kariéru, by neměly mít na cestě vzhůru žádné překážky. Určitě patří do vedení firem, do politiky by mohly přinést více lidskosti, slušnosti. V mnoha oborech je zastoupení ženských a mužských postojů přínosné. Hlavním kritériem by vždycky měla být kvalifikace a schopnosti.
* Máte syna, co byste říkala tomu, kdyby zůstal doma s dítětem on a jeho partnerka se věnovala kariéře?
Pokud by to byla jeho volba, nic bych nenamítala. Vždy záleží na okolnostech. Myslím, že intenzivnější péče mužů o děti přinese oběma stranám silnější pouto a to určitě není na škodu. Více informací na téma rovné šance mezi ženami a muži najdete na www.sancepro.cz, kam také můžete zaslat svůj názor a zkušenosti. Webová stránka a celý projekt vznikl za podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR.
 |
Zákaz kouření na veřejných místech a v zařízeních společného stravování: Kde se zakazuje kouřit? Pozor na sankce, budou vysoké! |
