Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Letní studentské brigády: dejte si pozor na smlouvy i daně

aktualizováno 
Studentský život je čím dál nákladnější, každá koruna je proto dobrá. S takovou vidinou se pouštějí mnozí studenti do shánění letní brigády. Nejenže už začátkem prázdnin mohou být lepší brigády přebrané a sehnat práci je problém, ale i když se to podaří, není vyhráno. Každý rok se řada studentů znovu a znovu přesvědčuje o tom, že pracovněprávní vztahy jsou hodně spletité. Zvlášť poté, co například naivně přistoupí na ústní dohodu nebo začnou pracovat, aniž mají v ruce pracovní smlouvu. To, co se slíbí ústně, těžko se dokazuje, zvlášť když to slyší jen dvoje uši.
Pár studentů pražského gymnázia s radostí přistoupilo na nabídku společnosti Blue & Yellow psát na internetový server profily sportovců. O podrobnosti se nezajímali, stačilo jim, že za jeden profil budou inkasovat tři sta korun. Kdy? O to se nestarali stejně jako o pracovní smlouvu. Sportovní profily je možné si na internetu přečíst už tři měsíce, studenti nemají dodnes v ruce ani smlouvy, ani peníze. Zaměstnavatel se zpočátku vymlouval na administrativní problémy, pak sliboval, že brzy vše vyřeší a dnes? Studenti se s penězi pomalu loučí, ale majitel serveru Pavel Sýkora tvrdí: Je to nedorozumnění, do konce července budou studenti výplaty mít." Co by si měli zapamatovat, aby se příště podobným problémům vyhli?

Ústní dohodu raději ne!

Pro některé zaměstnavatele je jednodušší dohodnout se o podmínkách práce ústně. Tak lze pracovní smlouvu uzavřít maximálně na měsíc, stejně by však měla mít náležitosti písemné smlouvy - brigádník by se měl vždy dozvědět, jakou práci bude vykonávat, kde a odkdy. "I u ústní dohody je potřeba, aby s jejím obsahem souhlasily obě strany, i tak je však obtížné dokazovat, co bylo dohodnuto, pokud jedna strana dohodu neplní," říká právník Libor Hůla. Výhodnější je podle právníka Hůly uzavřít na brigádu písemně pracovní poměr na dobu určitou či dohodu o provedení práce či pracovní činnosti. "Smlouvu by měl mít brigádník v ruce už při nástupu do práce a zcela přesně vědět, co bude dělat a za kolik," vysvětluje Hůla. Pokud písemně uzavřená smlouva obsahuje všechny náležitosti a zaměstnavatel ji nedodrží, má možnost si brigádník stěžovat na kontrolním odboru úřadu práce, případně se soudit.

A co daně?

Pozor by měli studenti dát na nabídku hrubého výdělku. Mnozí zaměstnavatelé nabízejí hrubou mzdu s tím, že o daně se má postarat student sám. "Jednou jsem takhle získal práci sice za sto korun na hodinu, později se ale ukázalo, že si ve firmě představovali, že výdělek zdaním sám," říká student Jiří Šticha. Danění by ale mělo být starostí zaměstnavatele či zprostředkovatelské agentury. "Studenti se o danění svých příjmů nemusejí starat," potvrzuje Tomáš Harviš z agentury Index Plus. Podle zákona o dani z příjmu má každý občan nárok na nezdanitelnou částku ve výši 38 040 korun za rok a studenti připravující se soustavně na své budoucí zaměstnání navíc ještě na částku 11 400 korun, dohromady tedy 49 440 korun za rok. Měsíčně si tedy student nejlépe na dohodu o provedení práce může ideálně vydělat bez zdanění až 4120 korun (hrubá mzda se zde rovná čisté mzdě). Podmínkou pro využití "studentské" nezdanitelné částky je věk do 26 let, respektive do 28 let při prezenčním doktorském studiu. Agentuře či zaměstnavateli musí student také doložit potvrzení o studiu. Výdělek nad 49 440 korun ročně již podléhá dani ve výši nejméně 15 procent. Po skončení kalendářního roku může student požádat u posledního zaměstnavatele v termínu od prvního pracovního dne následujícího roku do 15.února o provedení ročního zúčtování daně či sám podat do 31. března daňové přiznání. Pokud jeho celkový příjem z hrubých mezd nepřekročí částku 49 440 korun, sražená daň mu je po 31. březnu vrácena. S platbami na sociální a zdravotním pojištění si nemusí student do 26 let dělat starosti, pokud pracuje na dohodu o provedení práce. Ta smí být uzavřena maximálně na 100 hodin. "Když student uzavře hlavní či vedlejší pracovní poměr či dohodu o pracovní činnosti, musí za něj zaměstnavatel zdravotní a sociální pojištění odvádět," vysvětluje účetní Marie Kovářová.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Srovnání: kdy má podnikatel zůstat OSVČ a kdy se mu vyplatí společnost

Asociace malých a středních podniků a živnostníků srovnala z právního a daňového pohledu, co je pro podnikatele výhodnější - zda nést titul osoby samostatně...  celý článek

Ilustrační snímek
Poradna: Proč si zřizovat soukromou datovou schránku a na co dát pozor

Stále více lidí uvažuje o zřízení osobní datové schránky, aby mohli pohodlněji komunikovat se státními orgány. Jaké jsou výhody a nevýhody datové schránky, to...  celý článek

Ilustrační snímek
Tradiční benefity netáhnou, lidé chtějí příspěvek na bydlení nebo relax

Minimální nezaměstnanost a boj o uchazeče, který vedou firmy napříč obory, se odráží i v nabídce nefinančních benefitů. Objevují se bonusy, o kterých ještě...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Výsledky voleb 2017: Sněmovna omládla a má vyšší podíl žen
Výsledky voleb 2017: Sněmovna omládla a má vyšší podíl žen

21. října 2017 Český statistický úřad zpracoval ve 23:30 hodin konečné výsledky voleb do Poslanecké sněmovny. Mandát zí... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.