Kdy vznikla myšlenka založit designérskou firmu?
Libor: S Ondrou jsme v minulosti pracovali pro stejného zaměstnavatele, ale nebylo to ono, chtěli jsme se rozvíjet a specializovat na určitou oblast grafického designu. Měli jsme oba na chod studia velmi podobný pohled a chuť pustit se do společného podnikání v nás zrála několik let. Před dvěma roky jsme založili společnou firmu.
Ondřej: Je to tak, vždy mě bavila práce se značkami, tvorba příběhů a identity. Z toho pohledu mi přišel nejzajímavější obalový design, kde se kombinují jednotlivé oblasti grafiky. Navíc v obalovém designu máte možnost oslovit spotřebitele a ovlivnit jejich rozhodnutí.
Zajímavé profeseV rubrice Práce a podnikání přinášíme rozhovory se zástupci zajímavých profesí.
Další příběhy čtěte zde. |
Můžete prozradit, jaké byly začátky?
Libor: Bylo a bude to ještě hodně náročné. A to i finančně. Museli jsme studio adekvátně vybavit. Do začátku jsme investovali vlastní úspory a zbytek si půjčili. Pořídili jsme to základní, co bylo pro práci potřeba, a na další výbavu jsme si zkrátka museli vydělat.
Ondřej: Náročné to bylo zejména psychicky. Sestavit tým bylo asi nejtěžší, stále hledáme talentované lidi z oboru, ale těch opravdu dobrých je velmi málo.
Jaké byly počáteční investice?
Libor: Studio jsme stavěli od základu. Ondrovi se podařilo nalézt prostorný dům, kde se cítíme dobře nejen my při práci, ale i klienti při jednáních. Dále nás čekaly investice především do softwarového a hardwarového vybavení, od samotných počítačů, špičkových monitorů s vysokou věrností barev až po foto ateliér, který má v naší profesi nezastupitelné místo. Studio jsme vybavovali postupně.
Dnešní svět je samá reklama, na co teď zákazníci v oblasti reklamy a marketingu slyší? Je těžké vymyslet něco, aby to běžného konzumenta opravdu zaujalo?
Ondřej: Společně s klientem hledáme cestu, jak co nejlépe oslovit cílového zákazníka a přenést na něj požadované emoce a charakter produktu. Je to o vzájemné spolupráci mezi klientem a studiem. Jsme takový soukromý krejčí, který si zákazníka vyslechne a následně mu poradí, co jeho značce přesně padne, aby byl s myšlenkou a designem ztotožněný.
Libor Schönwälder (34 let)
|
Určitě bude vypadat jinak obal pro špičkovou kosmetiku než sáček na mraženou zeleninu...
Libor: Na začátku je nutné podrobně se seznámit se samotným produktem, poznat jeho vlastnosti, kvality, silné i slabé stránky. Designér musí pochopit, komu je produkt určen, kdo je cílová skupina a co je pro tuto skupinu důležité. Dále je nutné podrobně zmapovat konkurenci a určit, vůči komu se chceme vyčlenit. Pak můžeme začít s kreativní částí, kdy společně v týmu hledáme nápaditou myšlenku na samotnou grafiku. Obal ale nesmí spotřebitele znejistit nebo zmást, v takovém případě k němu ztrácí důvěru.
Ondřej: Byť mají oba produkty obdobnou cílovou skupinu, pro každý obal platí jiné zákonitosti. Prémiová kosmetika bývá graficky takzvaně čistá, postavená na zajímavé typografii a doplněná o osobitý prvek, případně symbol. Obecně ale platí pravidlo, že čím méně grafiky, tím luxusnější dojem. Trendem je tedy minimalismus. U mražené zeleniny je situace zcela odlišná, obaly musí být výrazné, aby co nejrychleji mezi konkurencí upoutaly pozornost. Velký prostor dostávají fotografie, které fungují jako chuťový spouštěč nebo inspirace pro bezradnou manželku. Materiál je levná fólie, většinou bez jakýchkoliv technologií.
Ondřej Čtvrtek (35 let)
|
Jak se změnila designová kultura v Česku, v čem je posun?
Ondřej: Posunula se dobrým směrem, ale pořád jsme trošku pozadu. Lepší situace je v produktovém designu. Zde máme špičkové designéry, ale i tak jsou to spíše vlaštovky, než aby docházelo k plošné změně. Historicky u nás estetika šla stranou před funkčností. Lze samozřejmě nalézt i odvážné a zajímavé směry, ale je jich minimum, bohužel. Lidé jsou čím dál víc senzitivnější na design a chtějí se obklopovat tím, co se jim líbí a mít možnost se odlišit.
Libor: Často se setkávám s různými umělci, především mladými, a to napříč žánry, kteří mají odvahu, jsou nekonvenční, nápadití. Mám z nich dobrý pocit a jdeme správným směrem, jen bude ještě nějakou dobu trvat, než se v širším měřítku dostaneme na světovou úroveň.
Co musí úspěšný designer respektovat?
Ondřej: Někdy to chce určitou dávku odvahy na straně klienta, aby se nebál inovovat a přinášel osobitější pohled na produkt či značku. Samozřejmě je nutné držet se určitých pravidel. Pokud vytváříte obal na čokoládu, nemůže působit jako zubní pasta, nebo čisticí prostředek. Většinu zboží lidé nakupují impulzivně a značná část nákupního rozhodnutí se odehrává v podvědomí.
Libor: Především musíme porozumět tomu, jak funguje byznys našeho partnera, co je pro něj důležité, jak vlastní značku vnímá a kam by ji rád směřoval. Pokud neznáme strategický záměr, těžko se nám hledá styl, jak se má značka prezentovat. Firmy se v řízení svých značek pomalu zlepšují. Je-li strategie značky jasná majitelům, dostáváme kvalitní zadání a z toho nakonec profituje hlavně klient.
Podle čeho se zákazník rozhoduje, když si nějaký výrobek kupuje? Je ovlivněn obalem, balením? Za co podle vás utrácí?
Libor: Rozhoduje samozřejmě obojí. Zde je důležité si říct, kdo je zákazník a jaké zboží právě kupuje. Obal samozřejmě prodává. To platí pořád a zákazník si nekupuje jen samotný výrobek, ale především značku, ke které má kladný vztah, vnímá její hodnoty, je pro něj srozumitelná a ztotožňuje se s ní. V poslední době zákazníci častěji experimentují, mají odvahu vyzkoušet nové věci, ale i tak se většinou vrátí ke své osvědčené značce. V tom směru jsme hodně konzervativní.
„Porušením dogmat lze vytvořit nový trend,“ vysvětluje Ondřej.
Ondřej: Obaly jsou často podrobovány testování na spotřebitelském vzorku, kde zjistíme například maximální cenovou hladinu daného produktu, kterou je spotřebitel ochotný za určitý produkt, potažmo design obalu utratit. U některých projektů používáme eye trackingovou technologii. Tato metoda ukáže, jak obal čteme, jak oči po obalu putují a kde stráví delší či kratší dobu. Když víme, co je pro spotřebitele důležité, můžeme klíčové benefity produktu umístit do dobře viditelných ploch a ovlivnit tak rozhodování ve prospěch toho konkrétního produktu.
Co ale dělat, když je obal přitažlivý a obsah nestojí za nic?
Libor: Obal by samozřejmě neměl lhát. Jeho úloha, kromě ochrany produktu, je především reprezentativní. Obal musí být atraktivní a lákat spotřebitele k nákupu. Nicméně pokud se v produktu zklamu, už se k němu nevrátím.
V dnešní době plné diletantů a všeumělů musíte narážet i na zcela děsivé požadavky zákazníků. Co v takovém případě děláte?
Libor: Záleží, jaké má dotyčný zkušenosti a co jej k tomu vede. Jít proti proudu nemusí být nutně špatné, záleží, jak postavíte celou značku a zda bude dávat lidem smysl. Lidé musí především získat k produktům důvěru. Pokud jde o šílená zadání, která nedávají pražádný smysl. Jsem rád, že se k nám už nedostávají.
Jak byste ohodnotili současný design v Česku?
Ondřej: Je tady vidět obrovský kus práce od 90. let. Neříkám, že jsme najednou designová velmoc, ale ten posun u tak malé země je znát. Design u nás zobecněl a stal se součástí životního stylu, lidé se rádi obklopují hezkými věcmi.
Jakých chyb se designéři nejčastěji dopouštějí?
Libor: Chyb se nedopouštějí až tak designéři, jako marketéři, například nekonkrétním zadáním. Když se obrátíte na špičkové studio, dostanete vždy dobrý výsledek. Musíte jen vědět, čeho chcete dosáhnout.
Co všechno jste museli udělat pro to, abyste si našli své dobré místo pod českým sluncem?
Libor: Vybudovat portfolio zajímavých referencí, ukázat druhé straně, že si práci pro ně zasloužíme, že problematice rozumíme a poskytneme zákazníkům kvalitní službu, která bude mít přínos. Dostat se k zajímavým projektům bylo velmi náročné, ale podařilo se to.
Ondřej: Mnohokrát jsme prohráli, mnohokrát to zkusili znovu.
Dejme tomu, že si u vás někdo zadá obal na běžnou zubní pastu. Na kolik ho to vyjde?
Libor: Zubní pastu jsme ještě nedesignovali, nicméně cena naší práce je poměrně vysoká, je potřeba však brát na zřetel velikost cílové skupiny a její spotřebu. Cena proto reflektuje více faktorů, například počet produktů v dané řadě nebo trh, kde se prodávají.
Ondřej: Naši zákazníci už dobře vědí, že kvalitní design může velmi příznivě ovlivnit celkový prodej a daná investice se jim tak několikanásobně vrátí.
Může se hoditBuďte úspěšní! Nastartujte svoji kariéru na jobDNES.cz. Vybírejte z aktuální nabídky volných pracovních míst. |
Pro koho pracujete? Kolik firem je vašimi stálými klienty?
Libor: Primárně pracujeme pro zákazníky z oblasti potravin a nápojů. Zkušenosti máme i s farmacií, stavební chemií nebo designy jízdních kol a sportovních potřeb. Stálá klientela je komplikovaný termín, klienti se vracejí v různých cyklech a s různou částí portfolia. Bavíme se ale o vyšších desítkách klientů.
Oslovují vás i firmy ze zahraničí?
Libor: Pracujeme stále více pro slovenské zákazníky, vytvářeli jsme například kolekci vinět, dárkové balení prémiového alkoholu, nebo designy sleeve etiket, které kopírují tvar obalu a umožní nám využít celou plochu, například pro limonády. Aktuálně na Slovensku řešíme redesign kompletního portfolia jedné značky masného průmyslu. Zahraničních projektů jsou prozatím jednotky oproti desítkám u nás.
Ondřej: Snad to nezakřiknu, ale začíná se nám dařit i v Polsku.
Můžete prozradit, jaký je váš roční obrat?
Libor: Obrat za loňský rok překročil deset milionů korun.
Dělali jste už něco, co se vymykalo běžným zakázkám?
Ondřej: Aktuálně pracujeme na vizuálním stylu jedné z nejstarších pohřebních služeb v zemi. Jednoduše, naše práce je velmi rozmanitá, od designu kol, přes alkohol po brambůrky.
Libor: Nenudíme se. Jsme velmi vytíženi.
Jaká je konkurence v této oblasti v Česku?
Libor: V Česku a na Slovensku je několik velmi schopných studií. Pokud bychom měli nasadit měřítko světové kvality, bavili bychom se zhruba o pěti firmách, což je pro oba trhy velmi málo. I to je důvod, proč se některé významné značky prezentují žalostně.
Ondřej: Někteří nám byli inspirací a máme vůči jejich práci respekt. Jsou tady dobrá studia.
Co byste vzkázali českému odběrateli?
Ondřej: Aby byl více odvážný, nebál se zkoušet nové produkty a nebál se experimentovat.
