Jak jste se vlastně dostala k výrobě dřevěných razítek?
Už od školních let mě razítkování a tvoření strašně bavilo. Ráda jsem vyřezávala bramborová razítka, různě je obtiskávala, vyráběla jsem i razítka ze školní gumy nebo razítka s použitím linorytových štočků. Nápad dělat opravdu kvalitní razítka laserem s využitím linorytových obrázků přišel v roce 2010 a od té doby se této činnosti intenzivně věnuji.
Vím, že jste už ilustrovala i mnoho knížek. Jak jste se dostala k této činnosti?
Ono to všechno spolu souvisí. Odmala jsem toužila stát se ilustrátorkou. Ráda jsem kreslila a milovala knížky, zejména ty obrázkové. I proto jsem asi vystudovala obor ilustrace a grafika na vyšší odborné škole grafické. Svou první knížku jsem ilustrovala těsně po ukončení této školy. Postupně jsem zjišťovala, že nejvíc mi sedne technika linorytu, takže i knížky z posledních let jsou provedené touto technikou.
Kdy jste se rozhodla, že budete v těchto oborech podnikat?
Živnostenský list jsem si založila v roce 2006, do kolonky předmět podnikání jsem tehdy vepsala Grafické a kresličské práce. Zpočátku jsem se živila převážně počítačovou grafikou, a pokud jsem dělala ilustrace, tak to bylo spíš pro potěšení než činnost, která by mě mohla uživit.
V čem se vaše razítka liší od těch ostatních?
Od ostatních se liší tím, že všechny motivy jsou vlastnoručně zpracované technikou linorytu, ale samotný štoček je vyrobený laserem, což znamená, že otisk je vždy přesný. Jde tedy o produkt, který nese charakteristické znaky ručně rytého obrázku, zároveň se jedná o kvalitní razítko, které může mít velmi jemné detaily a které je možné opatřovat jednoduše textem podle individuálních potřeb zákazníka.
Když jste začínala, co všechno jste si musela pořídit, na kolik vyšly vstupní investice?
Podkladem je linoryt, tedy klasický černobílý obrázek. Ten si oskenuji, v počítači převedu do vektorů, a pokud je potřeba, opatřím jej textem. Tímto způsobem jsou přichystané podklady pro laserovou výrobu. Laser pak štoček vygravíruje, ten přilepím na dřevěné držátko a nakonec zkontroluji správnost otisku.
Ještě při studiu na grafické škole jsem měla předpotopní počítač půjčený od bráchy, obrázky jsem skenovala ve škole a na internet chodila do knihovny. Když jsem se rozhodla, že to budu dělat jako profesionál, musela jsem koupit především kvalitní počítač, grafický software a vhodné fonty, což jsou typy písma. Do všech těchto základních věcí jsem investovala postupně. Bylo to před dvaceti lety a vyšlo mě to asi na sto tisíc korun, což bylo tehdy hodně peněz. Naštěstí jsem tehdy bydlela u rodičů a nemusela k tomu platit vysoký nájem. Další věci jako digitální foťák nebo tiskárnu jsem dokupovala postupně.
Je k výrobě razítek potřeba nějaké speciální dřevo nebo materiál?
O technickou stránku výroby se do detailu naštěstí nemusím starat a ani by to časově nebylo v mých silách. Od samého začátku spolupracuji se spolehlivou firmou, která mi s výrobou pomáhá. Ušetřím tím spoustu času a mohu se tak věnovat čistě výtvarné stránce. Musím ale dodat, že každé razítko osobně zkouším, abych zákazníkům zaručila kvalitu. Mám zvyk, že pokaždé balím razítko do papírového sáčku, který jím potisknu. Je to pro mě taková finální kontrola zboží.
Lída Kejmarová (39 let)
|
Kolik razítek jste už prodala, máte nějaké cílové zákazníky?
K mé velké radosti je o razítka stále zájem. S jistotou mohu říct, že jsem jich už prodala tisíce. Jen na Fléru se jich prodalo pět tisíc. Většina mých zákazníků jsou ženy, které také nějakým způsobem tvoří. Často vyrábím razítka s jejich logem, kdy je potřeba jen data trochu doladit, vychytat možné technické problémy s gravírováním a doplnit nějaký další text.
Kdo další je vaším typickým zákazníkem?
Další skupinou jsou milovníci knih, ženy i muži, kteří chtějí razítko s nápisem „ex libris“ a svým jménem. Tato razítka si tisknou na přední nebo zadní strany knížek, aby se jim někam nezatoulaly, když je někomu půjčí. Další kategorií jsou svatební razítka, kterými mohou svatebčané označit oznámení, pozvánky, zápichy a mnoho dalších drobností. Prostě takové osobní razítko by měl mít každý, ušetří tím spoustu času, navíc vtiskne tomu, co razítkuje, určitou osobitost a styl.
Kdy jste tady prodala své první razítko?
Bylo to na prodejním portálu Flér. Spíše ze zvědavosti jsem tam vystavila asi tři motivy razítek a velmi rychle, v řádu dní, se prodala. Dost mě to překvapilo, a tak jsem začala o prodeji uvažovat jako o reálné budoucí možnosti přivýdělku. Postupně jsem zjistila, kde jsou v tomto směru „díry na trhu“ a začala se soustředit na individualizovanou výrobu razítek.
Na zmíněném portálu máte svá razítka rozdělená do mnoha kategorií, třeba podle starověkých států jako Mezopotámie či Egypt. Proč?
To souvisí s mým zájmem o dějiny umění, razítka tam mám seřazená i podle inspirace. Některá razítka jsou přímo inspirovaná uměním oblastí starověké Mezopotámie či Egypta. K těmto výtvarným inspiracím asi také nějak podvědomě tíhnu, fascinují mě totiž starověké kultury.
Máte tam i jiné motivy, třeba zvířata, ale také například pletení. To spolu moc neladí. Nebo ano?
Řada motivů, které mám vystavené, souvisí čistě s poptávkou, které se snažím vyhovět. Mnoho mých zákaznic plete, háčkuje nebo šije a své výrobky potřebují nějak označit. A razítko jim slouží jako vizitka s kontaktními údaji či poděkování za nákup. Pokud jde o švadlenky, tak dělám dokonce razítka se symboly praní. Velký zájem je také o nejrůznější zvířátka nebo rostliny.
Dělala jste už nějaké opravdu speciální razítko?
Nejrůznějších speciálních požadavků jsem řešila opravdu hodně, ale vždy mám radost, když je podkladem dětská kresba. Pokud jde o nějakou ne zrovna běžnou tématiku, tak kdysi po mně chtěla jedna zákaznice návrh razítka pro svého otce, který prý sbírá věci s tématikou dámského přirození. Lámala jsem si tehdy hlavu nad tím, co tam vlastně dám. Naštěstí z toho sešlo, už ani nevím proč.
Máte dvě malé dcerky, jak to všechno zvládáte?
Mám to štěstí, že svou práci mohu dělat z domova. Vše musím samozřejmě přizpůsobit dcerám. Přesto své tvorbě věnuji hodně času. Řekla bych, že mám malinko sklony k workoholismu, každou volnou chvíli se snažím vyplnit nějakou činností, která souvisí s mým podnikáním. Ne vždy se ale jedná o tvoření jako takové, musím také komunikovat se zákazníky, dělat administrativu a v neposlední řadě balit a odesílat zboží. Po prázdninách, kdy půjde mladší dcera do školky, se po šesti letech na rodičovské znovu nadechnu a ponořím se do práce naplno.
Máte nějaké plány, na co se mohou vaši zákazníci těšit?
Ano, plánů mám hodně. Především pomalu začínám přemýšlet o dalších produktech, kterými bych rozšířila svou nabídku. Aktuálně je to keramika, plátěné tašky, bločky, pohlednice a drobný dárkový sortiment s mým autorským potiskem. Konečně bych letos chtěla spustit také svůj vlastní e-shop.
Uživí vás vůbec tato práce?
Mým cílem nikdy nebylo mít obrovské zisky. Pro mě je to prostředek, jak realizovat svůj koníček v celoživotní systematickou činnost, která mi dává smysl. Doufám, že se mi jednou podaří založit poctivou rodinnou firmu. S manželem a dětmi vedeme spokojený a celkem skromný život a většinu toho, co vydělám, investuji do pozvolného budování a rozvoje své značky „design21“.
