Lidé chtějí mít více peněz po ruce

  • 3
Mít peníze raději při ruce a nedržet je zbytečně na termínovaném vkladu, jehož výnos je stejně po odečtení inflace záporný. Takovou strategii volí stále více lidí. Na účtech s delší splatností jsou sice v bankách stále uloženy více než dvě třetiny úspor, ale každý rok se tento podíl o pár procent snižuje.

Vyplývá to z údajů České národní banky o vývoji vkladů, ale i nedávno zveřejněné analýzy ministerstva práce a sociálních věcí.

Loni v bankách přibylo na účtech domácností celkem 90 miliard korun, z čehož na běžné účty šla z této sumy více než jedna třetina. Jejich podíl se tak zvýšil na 25 procent, zatímco před čtyřmi lety byl o pět procent nižší.

Tento pohyb na účtech potvrzují i jednotlivé banky. "Poměr vkladů na běžných účtech k termínovaným vkladům se za loňský rok lehce zvýšil," říká Pavel Hejzlar z tiskového oddělení ČSOB, kde tvoří prostředky na běžných účtech zhruba jednu třetinu celkových úložek.

Snaha nevázat si vydělané peníze na dlouhodobých termínovaných účtech odráží vývoj ekonomiky i úrokových sazeb. V dobách slušného hospodářského růstu lidé obvykle nemají takové obavy z budoucnosti, dopřávají si více požitků, a proto méně spoří. Vkladů v bankách sice neubývá, ale peníze rychleji přitékají na běžné účty, ze kterých je lze bez sankcí kdykoli vybrat.

Druhým neméně významným faktorem je, že spořit se již několik let nevyplácí. "Úrokové sazby v bankách již dávno nejsou na takových úrovních, aby kdokoliv uvažoval o odložení svého nákupu s vidinou, že mezitím vydělá na zhodnocení úspor v bance," říká ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek.

Při úložce do sto tisíc korun je možné získat úrok nanejvýš 2,1 procenta, což je méně než z peněz ubere inflace. Domácnosti tak dnes spoří převážně proto, aby měly určitou finanční rezervu pro případ nečekaných výdajů.

Nižší úroky se zasloužily také o to, že se lidé začali více poohlížet po jiných formách spoření. Větší jsou investice do otevřených podílových fondů, stoupá podíl dlouhodobých úspor domácností v penzijních fondech a v životním pojištění.

"Odhadujeme, že podíl bankovních vkladů na celkových úsporách domácností stále ještě přesahuje 70 procent, zatímco v Evropské unii se pohybuje pod jednou polovinou," připomíná Sobíšek.

Loni si nejvíce v bankách naspořily bezdětné rodiny, u nichž rozdíl mezi vkladem a výběrem v průměru za měsíc přesáhl dva tisíce. Naopak domácnosti s minimálními příjmy vybíraly více, než se jim podařilo uložit, a podobně na tom byli důchodci i podnikatelé.

Míra úspor se měří i ve vztahu k příjmu, který mají lidé k dispozici, a ta loni stagnovala na 6,8 procenta. Ještě v roce 1999 se pohybovala nad osmi procenty.