Lidé chtějí radši vyšší plat než výhody

Pokud se zaměstnanci nedočkají odměny za své nadprůměrné výkony, raději příště sleví ze své iniciativy. Řídí se heslem: málo peněz - málo práce. Mohou-li, odejdou tam, kde se platí více. Po výhodách se ani nepídí.

V České republice si na zaměstnanecké výhody - benefity - některé firmy ještě stále teprve zvykají. Zatímco v USA loni jejich výše tvořila 30 procent příjmu zaměstnance, v Česku to bylo jen osm. Chtít z pozice řadového zaměstnance žádat o výhody je opravdu složité. Zaměstnavatelé a jejich personální oddělení se o benefity příliš nezajímají. Proč? Důvodů je hned několik.

Vyšší plat je lepší

"Zaměstnanci sami většinou dají přednost zvýšení výplaty než výhodám. A to zvlášť v odvětvích, kde je mzda pod celorepublikovým průměrem," říká Pavel Hulák z divize zaměstnaneckých výhod společnosti Fincentrum. "Ale když zaměstnavatel nechce změnit mzdové podmínky, měli by se snažit najít jinou cestu - cestu benefitů - ať individuálně nebo za pomoci odborů," dodává. Na benefity jsou v Česku nejvíce zvyklí tam, kde jsou spokojeni se svými platy: v peněžnictví, pojišťovnictví a telekomunikacích. Nejméně často se s výhodami setkáte ve školství a pohostinství. Podle průzkumu společnosti Benefity jsou na tom nejlépe lidé pracující v prosperujících firmách se zahraniční účastí. Zatímco tam loni získali zaměstnanci prostřednictvím výhod devět tisíc korun, celorepublikový průměr byl pět a půl tisíce.

Benefity v sobě skrývají jednu nevýhodu - rychle se na ně zvyká. "Lidé by proto měli opravdu dostat, co si zaslouží, a ne být odměňováni za odpracované hodiny, věk či roky praxe," říká Petr Čížek ze společnosti Benefity. Pro řadu firem je ale stále jednodušší zavést plošně běžné benefity pro všechny zaměstnance. Nemusí tak sledovat výkonnost konkrétních lidí, kteří by mohli být odměněni benefity podle svých potřeb.

Komplikují to i zákony

Nejsou peníze? Chtějte výhody. Jak žádat o výhody? Více ZDE.

Neochotě zaměstnavatelů zabývat se benefity nahrává nejasná legislativa. "Nesprávným ošetřením jednotlivých výhod se vystavují riziku, že jim bude doměřena daň z příjmů zaměstnavatele i zaměstnanců a sociálního a zdravotního pojištění," upozorňuje Petr Čížek. Radí, že je lepší kvůli sporným výhodám vyhledat pomoc daňového poradce.

Týká se to například benefitu využívání zdravotnických zařízení (chybí jejich definice) nebo vzdělávání zaměstnance. "Daňově uznatelné je prohloubení stávající kvalifikace. Naopak ještě méně výhodné než navýšení mzdy je získání vyšší kvalifikace za přispění zaměstnavatele," vysvětluje Čížek.

Výhodné spíše pro zaměstnavatele

Existují zaměstnavatelé, kteří se tváří štědře, a přitom dokážou proměnit zaměstnanecké výhody ve výhody vlastní. Bez ohledu na potřeby a přání zaměstnanců jim výběr benefitů prostě nadiktují. Anapříklad zástupci penzijního fondu či pojišťovny vyjednají exkluzivitu a pro sebe tak získají tučnou provizi.

"Bohužel je to častý jev a kazí trh. Takto se podbízejí fondy, které jsou kvalitativně níže," říká Pavel Hulák. Seriózní firmy jsou ve výběru benefitů demokratické. Než vůbec něco nabídnou, udělají průzkum toho, co by jejich zaměstnanci uvítali.


Top ten obvyklých výhod

1. Příspěvek na stravování
2. Pět dní dovolené navíc
3. Penzijní připojištění
4. Dny placeného volna navíc
5. Bezplatné poskytování nápojů na pracovišti
6. Účast na sportovních či kulturních akcích
7. Dary v případě pracovních a životních jubileí
8. Očkování proti chřipce
9. Výrobky zaměstnavatele za zvýhodněnou cenu
10. Soukromé využití služebního vozu

Kdo má a kdo nemá nárok dělat tajnosti se svými příjmy? Jaké jsou možnosti, jak zjistit majetkové poměry druhých? Povíme vám, jak je to v Česku ve srovnání s jinými zeměmi. Čtetě ZDE.