Od počátku tohoto roku má každý zaměstnavatel s více než 25 pracovníky povinnost dát práci alespoň čtyřem procentům lidí se ZPS. Zaměstnavatelé mohou nahradit zaměstnávání handicapovaných pracovníků odebíráním výrobků od firem zaměstnávajících více než 50 procent takových pracovníků, nově od chráněných dílen provozovaných občanským sdružením, státem registrovanou církví, náboženskou společností, církevní právnickou osobou nebo obecně prospěšnou společností nebo zadáváním výrobních programů těmto subjektům. (seznam takových firem je k dispozici na internetové adrese www.mpsv.cz)
Jaké hrozí sankce
Pokud zaměstnavatelé nařízení zákona nenaplní, pocítí to finančně výrazněji než doposud. Za každého občana se ZPS, o kterého zaměstnavatel nesplní povinný podíl, bude muset odvést 1,5 násobku průměrné mzdy, zatímco dosud to bylo jen 0,5 násobku. Dosavadní výše odvodu do státního rozpočtu výrazně nemotivovala zaměstnavatele k zaměstnávání občanů se ZPS, což se projevilo i na jejich takřka neměnném počtu mezi uchazeči o zaměstnání, evidovanými na úřadech prá- ce. Pokud zaměstnavatel nesplnil svou povinnost za loňský rok, je povinen odvést do státního rozpočtu nejpozději do 31. ledna 2002 odvod, jehož výše činí za každého občana se ZPS, o kterého nesplnil povinný podíl, 0,5 násobku průměrné mzdy za 1. až 3. čtvrtletí roku, v němž nebyl povinný podíl naplněn. Protože průměrná mzda za toto období činila 14 144 korun, bude zaměstnavatel odvádět za každého handicapovaného o kterého nesplnil povinný podíl, částku 7 072 korun. Zároveň musí do 15. února 2002 písemně oznámit úřadu práce plnění povinného podílu za rok 2001. Nesplnění povinnosti zaměstnávat osoby se ZPS ve výši povinného podílu je posuzováno jako každé jiné porušení pracovněprávních předpisů a úřady práce je mohou sankcionovat.
Zaměstnavatelé mohou využít daňového zvýhodnění
Zaměstnávání zdravotně oslabených osob je podporováno jednak formou daňového zvýhodnění, jednak systémem dotací ze státního rozpočtu a návratných finančních výpomocí. Zaměstnavatel si může za každého zaměstnaného pracovníka se ZPS snížit daňový základ o 18 000 korun ročně, za pracovníka s těžším zdravotním postižením pak o 60 000 korun ročně. Pokud se pro takového občana zřídí společensky účelné pracovní místo, může získat od úřadu práce návratnou finanční výpomoc, příspěvek na mzdu, dotaci na úhradu úroků z úvěrů nebo jinou účelově určenou dotaci. Výše dotace (kromě dotace na mzdové náklady) nebo návratné finanční výpomoci může činit na jedno takto zřízené pracovní místo nejvýše 80 000 korun. Další motivací je možnost získat od úřadu práce příspěvek na zřízení chráněného pracoviště či chráněné dílny, a to až do výše 100 000 korun na jedno pracovní místo, a kromě toho příspěvek na úhradu provozních nákladů do výše až 40 000 korun ročně na jednoho občana s handicapem. Novelou zákona o zaměstnanosti byla zaměstnavatelům s více než 50 procenty zaměstnanců se ZPS přiznána částečná kompenzace zvýšených nákladů souvisejících s jejich zaměstnáváním. Těmto zaměstnavatelům budou úřady práce poskytovat měsíční příspěvek ve výši 0,35 násobku průměrné mzdy za každého zaměstnaného občana se zdravotním handicapem a zvýhodněni jsou také při účasti ve veřejné soutěži na získání státních zakázek.
Problém je v evidenci
V praxi se stává, že občané se ZPS mnohdy z obavy ztráty zaměstnání nenahlásí zaměstnavateli změněnou pracovní schopnost a ten je o změně pracovní schopnosti svého zaměstnance častokrát informován až při rozvazování pracovního poměru. Z důvodu neinformovanosti si tak zaměstnavatel svého zaměstnance se ZPS nezapočítá do povinného podílu. Rovněž se stává, že zaměstnavatel, i přes součinnost s úřadem práce, neobsadí na místo vytipované pro občana se ZPS uchazeče o zaměstnání, protože vhodný uchazeč o zaměstnání na úřadu práce není veden, a přesto musí odvést odvod do státního rozpočtu. Kromě spolupráce s úřadem práce a využití jeho evidence mohou jak zaměstnavatelé, tak občané se ZPS využít internetovou stránku http://www.prace.cz. Tam lze uvést nabídky práce pro lidi se ZPS, popřípadě využít nabídky těchto osob. Povinnost zaměstnávat občany se zdravotním handicapem se podle zákona o zaměstnanosti nevztahuje na zaměstnávání občanů v zařízení ozbrojených sil a ozbrojených sborů a na pracovní místa obsazovaná volbou nebo jmenováním, popřípadě ustanovením do funkce. Rovněž se nevztahuje na zaměstnavatele, který zaměstnává příslušníky Hasičského záchranného sboru České republiky, pokud jde o zaměstnávání těchto příslušníků. Počet zaměstnanců, ze kterého zaměstnavatelé stanoví svůj podíl, takto vyjmuté zaměstnance nezahrnuje.
Jaké hrozí sankce
Pokud zaměstnavatelé nařízení zákona nenaplní, pocítí to finančně výrazněji než doposud. Za každého občana se ZPS, o kterého zaměstnavatel nesplní povinný podíl, bude muset odvést 1,5 násobku průměrné mzdy, zatímco dosud to bylo jen 0,5 násobku. Dosavadní výše odvodu do státního rozpočtu výrazně nemotivovala zaměstnavatele k zaměstnávání občanů se ZPS, což se projevilo i na jejich takřka neměnném počtu mezi uchazeči o zaměstnání, evidovanými na úřadech prá- ce. Pokud zaměstnavatel nesplnil svou povinnost za loňský rok, je povinen odvést do státního rozpočtu nejpozději do 31. ledna 2002 odvod, jehož výše činí za každého občana se ZPS, o kterého nesplnil povinný podíl, 0,5 násobku průměrné mzdy za 1. až 3. čtvrtletí roku, v němž nebyl povinný podíl naplněn. Protože průměrná mzda za toto období činila 14 144 korun, bude zaměstnavatel odvádět za každého handicapovaného o kterého nesplnil povinný podíl, částku 7 072 korun. Zároveň musí do 15. února 2002 písemně oznámit úřadu práce plnění povinného podílu za rok 2001. Nesplnění povinnosti zaměstnávat osoby se ZPS ve výši povinného podílu je posuzováno jako každé jiné porušení pracovněprávních předpisů a úřady práce je mohou sankcionovat.
Zaměstnavatelé mohou využít daňového zvýhodnění
Zaměstnávání zdravotně oslabených osob je podporováno jednak formou daňového zvýhodnění, jednak systémem dotací ze státního rozpočtu a návratných finančních výpomocí. Zaměstnavatel si může za každého zaměstnaného pracovníka se ZPS snížit daňový základ o 18 000 korun ročně, za pracovníka s těžším zdravotním postižením pak o 60 000 korun ročně. Pokud se pro takového občana zřídí společensky účelné pracovní místo, může získat od úřadu práce návratnou finanční výpomoc, příspěvek na mzdu, dotaci na úhradu úroků z úvěrů nebo jinou účelově určenou dotaci. Výše dotace (kromě dotace na mzdové náklady) nebo návratné finanční výpomoci může činit na jedno takto zřízené pracovní místo nejvýše 80 000 korun. Další motivací je možnost získat od úřadu práce příspěvek na zřízení chráněného pracoviště či chráněné dílny, a to až do výše 100 000 korun na jedno pracovní místo, a kromě toho příspěvek na úhradu provozních nákladů do výše až 40 000 korun ročně na jednoho občana s handicapem. Novelou zákona o zaměstnanosti byla zaměstnavatelům s více než 50 procenty zaměstnanců se ZPS přiznána částečná kompenzace zvýšených nákladů souvisejících s jejich zaměstnáváním. Těmto zaměstnavatelům budou úřady práce poskytovat měsíční příspěvek ve výši 0,35 násobku průměrné mzdy za každého zaměstnaného občana se zdravotním handicapem a zvýhodněni jsou také při účasti ve veřejné soutěži na získání státních zakázek.
Problém je v evidenci
V praxi se stává, že občané se ZPS mnohdy z obavy ztráty zaměstnání nenahlásí zaměstnavateli změněnou pracovní schopnost a ten je o změně pracovní schopnosti svého zaměstnance častokrát informován až při rozvazování pracovního poměru. Z důvodu neinformovanosti si tak zaměstnavatel svého zaměstnance se ZPS nezapočítá do povinného podílu. Rovněž se stává, že zaměstnavatel, i přes součinnost s úřadem práce, neobsadí na místo vytipované pro občana se ZPS uchazeče o zaměstnání, protože vhodný uchazeč o zaměstnání na úřadu práce není veden, a přesto musí odvést odvod do státního rozpočtu. Kromě spolupráce s úřadem práce a využití jeho evidence mohou jak zaměstnavatelé, tak občané se ZPS využít internetovou stránku http://www.prace.cz. Tam lze uvést nabídky práce pro lidi se ZPS, popřípadě využít nabídky těchto osob. Povinnost zaměstnávat občany se zdravotním handicapem se podle zákona o zaměstnanosti nevztahuje na zaměstnávání občanů v zařízení ozbrojených sil a ozbrojených sborů a na pracovní místa obsazovaná volbou nebo jmenováním, popřípadě ustanovením do funkce. Rovněž se nevztahuje na zaměstnavatele, který zaměstnává příslušníky Hasičského záchranného sboru České republiky, pokud jde o zaměstnávání těchto příslušníků. Počet zaměstnanců, ze kterého zaměstnavatelé stanoví svůj podíl, takto vyjmuté zaměstnance nezahrnuje.
