Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Limity práce přesčas

  10:00aktualizováno  10:00
Ve smlouvě mám stanovenu výši mzdy i případné práce přesčas. Zaměstnavatel mi proto zakazuje vykazovat přesčasové hodiny. Mám odpracováno přes 200 hodin přesčas. Vztahuje se na mne limit 150 hodin přesčasů v roce?

Práci přesčas definuje zákoník práce v § 96 odst. 1. Je to práce konaná na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu, vyplývající z jejího předem stanoveného rozvržení, nebo práce konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Pojem "souhlas zaměstnavatele" znamená, že zaměstnavatel sice nepřikáže práci přesčas, ale ví, že zaměstnanec přesčas pracuje. Dále se zde stanoví, že práce přesčas nesmí činit u zaměstnance více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce.

Z tohoto ustanovení vyplývá, že zaměstnavatel může nařídit odpracování maximálně 150 hodin v kalendářním roce. To je maximum, které smí být v pracovní smlouvě započítáno do stanovené mzdy. U vás tak zaměstnavatel neučinil, čímž pochybil. Úřady práce nebo inspekce bezpečnosti práce jsou oprávněny a povinny kontrolovat dodržování uvedených předpisů i správnou evidenci odpracovaných přesčasových hodin, i když jsou tyto hodiny započítány do mzdy a zaměstnavatel je neplatí. Pouze přesčasová práce, za niž zaměstnavatel poskytl zaměstnanci náhradní volno, se do stanoveného limitu nezapočítává. Mnoho zaměstnavatelů předpisy o práci přesčas obchází tím, že zaměstnancům přesčasovou práci přímo nenařizují.

Vytvářejí však v podniku takové klima, že ji zaměstnanci raději sami konají. Potřebuje-li zaměstnavatel, aby zaměstnanec odpracoval další přesčasové hodiny nad rámec limitu 150 hodin, pak se s ním na tom může dohodnout, ale nesmí jejich odpracování nařídit. Zaměstnanec tak může v rámci kalendářního roku odpracovat maximálně 416 hodin přesčas. Toto vyplývá z příslušných úmluv Mezinárodní organizace práce, které naše republika akceptovala, aby zaměstnavatelé nemohli beztrestně zneužívat svého postavení a nařízením odpracování vysokého počtu přesčasových hodin neohrožovali zdravotní stav zaměstnanců.

 



Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jakub Pok založil v roce 2009 Školu paměti, kde nyní působí jako lektor....
Umí naučit lidi, jak vylepšovat paměť. A mají s tím obrovský úspěch

Manželé Jakub a Lucie Pokovi se seznámili během studií a už deset let je spojuje i úspěšné podnikání. Do jejich Školy paměti se hlásí stovky lidí a Jakub dnes...  celý článek

Emil Škoda
Slavný Emil Škoda mlátil zaměstnance holí, když zpomalili v tempu

Emil Škoda patří k nejslavnějším českým podnikatelům. Díky své mimořádné pracovitosti, vizi a nadání pro obchod vytvořil podnik, který neměl v Evropě 19....  celý článek

Ilustrační snímek
V cizině pracují tisíce Čechů. Jak musí řešit daně, odvody a penzi

Stále více Čechů odjíždí za prací do zahraničí. Jsou to lékaři, úspěšní manažeři, čerství absolventi, ale i řemeslníci, dělníci a lidé využívající sezonní...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Výdělek v cizině a daňové odvody
Výdělek v cizině a daňové odvody

Řada lidí pracuje během roku v zahraničí, v některých případech i dlouhodobě. Jak je to v takových případech s placením... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.