Pro firmu jsou loajální zaměstnanci přínosem. Ti, kteří necítí sounáležitost s firmou, u níž jsou zaměstnáni, jí mohou hodně uškodit. Často přenášejí svoji práci na kolegy, chybí jim nadšení. Když vyprávějí o svém zaměstnání, jsou přehnaně kritičtí, vybírají si situace a příklady, které by spíš měly zůstat zavřené za zdmi kanceláří.
„Kamarád mě zásoboval takovými pracovními historkami, že jsem se divil, jak může pro takovou společnost pracovat,“ říká produkční pražské reklamní agentury Radek Brabenec. Všechno bylo špatně, šéf byl nekompetentní a firma fungovala jen ze setrvačnosti. „Za rok jsem měl příležitost s touto firmou spolupracovat a skutečnost byla úplně jiná,“ popisuje Brabenec.
Výhodou je, pokud zaměstnanec firemní cíle přijímá kladně a ztotožňuje se s nimi. Jednoduše žije prací. Problémy řeší aktivně, nečeká na příkazy nadřízených, je iniciativní. S úkoly se snaží vyrovnat podle svého nejlepšího vědomí. Z hlediska řízení společnosti je takový pracovník ideální. Není třeba jej řídit, stačí mu pouze ukazovat směr.
Možná, že oddaný pracovník je i ten, který firmu neopouští ani v nepříznivém období. Ale třeba v ní zůstává jen proto, že je nerozhodný, nevěří si a bojí se nejistoty. „Proto ani celoživotní práci pro jednoho zaměstnavatele nelze dnes brát jako jediné měřítko loajality,“ říká Petr Vaněk, který se zabývá psychologickým a personálním poradenstvím.
Není nám jedno, že pro nás pracujete
Míra sounáležitosti s firmou je totiž přímo závislá na míře splněných očekávání zaměstnance. Každý z nás přichází do nového zaměstnání s určitými představami. Při jejich střetu s realitou se začíná vyvíjet vztah zaměstnance ke společnosti -buď se posiluje, nebo oslabuje.
Existuje mnoho způsobů, jak vztah zaměstnance ke společnosti přímo ovlivňovat. Manažeři by měli především plnit své sliby a měřit každému stejným metrem. Zajímat se o pracovní i osobní problémy podřízených, ptát se jich na názory, zjišťovat, zda je možné činnost oddělení zlepšit. Je důležité, aby představitelé firmy dali lidem najevo, že jim není jedno, kdo pro ně pracuje.
Hrozby a zákazy nepomohou
Jsou však i další možnosti, jak v rámci firmy posílit motivaci zaměstnanců. Kromě finančních prémií mohou dostávat třeba příspěvek na penzijní připojištění, stravenky, příspěvek na ošatné či mobilní telefon.
Jak poznat loajální zaměstnance? Třeba podle toho, že chtějí ve firmě setrvat, doporučují ji jiným jako vhodnou pro práci, pracují, jak nejlépe mohou i bez speciálních pobídek a více, než jim předepisuje pracovní smlouva. Nemívají osobní problémy, a pokud se objeví konflikt, jeho příčinou bývá většinou věcná neshoda, a nikoli vztahy na pracovišti. Pracují kvalitně a jsou vděční, že působí v dobré firmě. Mají prostor se uplatnit a nemusí pouze plnit příkazy nadřízených. Oddanost vůči zaměstnavateli si však v žádném případě nelze vynutit. „Je to jako s láskou, tu taky nemůžete nařídit. V případě sankcí si lidé budou dávat jen větší pozor. ,Láska‘ k firmě pak určitě ještě více poklesne,“ tvrdí Vaněk. Nepomůže ani často uplatňovaná metoda cukru a biče, při níž se střídají pochvaly s výhrůžkami.
Loajální pracovník
-
přijímá za své cíle firmy
-
aktivně plní úkoly
-
pracovní problémy nepřenáší na kolegy
-
pracuje naplno i bez zvláštních pobídek
-
mluví o svém zaměstnavateli dobře na veřejnosti
-
neřeší v práci osobní záležitosti
-
neopuští firmu ani v nepříznivém období
-
je ochoten pracovat přesčas
 |
