Šicí stroj vám koupil váš přítel, když jste čekala druhé dítě, abyste mu ušila výbavičku. Kdy vás poprvé napadlo, že byste v oboru mohla začít podnikat?
Když jsem ušila první kousek, řekla jsem si, že ho zkusím nabídnout na internetu, aby se mi alespoň částečně vrátilo to, co jsem dala do nákupu látek. Líbila se mi myšlenka, že si budu moci kupovat látky pro svou potřebu a nic mě to nebude stát.
A vyšlo to?
Zlom nastal zhruba po třech měsících, co jsem začala šít. To už jsem také věděla, že to díky narůstajícím objednávkám nezvládnu sama a budu muset najít další švadlenu, která mi pomůže. Tehdy jsem si uvědomila, že se v tomto oboru dá podnikat a živit se jím. Až zpětně mi došlo, že vše začalo v pátek třináctého a že to asi tak nešťastný den nebude.
Jak se dá skloubit rozjezd podnikání s péčí o novorozence?
Přiznám se, že je to hodně náročné. Když jsem začala podnikat, pochopila jsem, že nestačí pracovat osm hodin denně jako v zaměstnání. Člověk musí pracovat pořád. Nebýt přítele, který mě podporoval, asi bych to nezvládla. On byl ten, který se věnoval synovi podstatně více než já a umožnil mi dostat firmu tam, kde je dnes.
Co byste doporučila ženám na mateřské, které by chtěly začít podnikat?
Určitě to, že se nemají nechat odradit od svého snu. Je důležité si věřit a když se člověk dostane do situace, která není dvakrát záviděníhodná, tak to musí brát tak, že ten moment je má něčemu naučit. Důležitá je také sebedisciplína. Pamatuji si moc dobře chvíle, kdy jsem chtěla být se svými dětmi o víkendu, ale musela jsem pracovat. Pro sebe jsem si to obhájila tím, že jim budu moci dopřát v životě víc, že jim pomohu nastartovat lepší život.
Lucie Jánošíková (33 let)
|
Dříve jste pracovala v bankovnictví a nemáte žádné vzdělání v textilním průmyslu. Narazila jste někdy na to, že to může být nevýhoda? Jak těžké je osvojit si znalost technologií?
Já to považuji jako svou výhodu, protože se nedržím pravidel, která jsou daná. Často to zkouším jinak a přesto se doberu stejného výsledku. Slovo „nejde“ ve svém slovníku nemám. A i když to z dílny slyším poměrně dost často, dokážu přijít a ukázat, že vše jde, jen se musí chtít.
Váš tým je téměř ryze ženský, zaměstnáváte především matky. Je to spíše náhoda či spojitost s oborem nebo cíleně nabízíte práce právě ženám?
V minulosti jsem zkoušela zaměstnat i muže, každopádně vím, že já nemohu šéfovat mužské populaci. Nebo spíš málokterý muž zvládne, abych mu šéfovala já. Myslím si totiž, že ženská síla je neuvěřitelná a muži si hodně snaží svou práci ulehčit. To mi vadí, takže jsem veškeré své pokusy zaměstnat muže vzdala. Raději zaměstnám maminky, které si váží práce a dokážou i nemožné.
Jakou největší výzvu jste musela od založení své značky v roce 2017 překonat? Dvakrát jste stála před krachem…
Skloubit pracovní život s osobním. Firmu vlastním s přítelem a přiznám se, že když jsem stála před krachem firmy, hrozilo, že se mi rozpadne i vztah. Navíc jedním z našich zaměstnanců je přítelova maminka a ani v této oblasti to nebylo vždy jednoduché. Museli jsme se všichni učit tomu, že je třeba rozlišovat pracovní a osobní úrovně. Naštěstí jsme se to naučili a věřím, že to nejhorší máme za sebou.
Co považujete za největší milník ve svém podnikání?
Proběhl celkem nedávno. Pochopila jsem, že ke svým zákazníkům nemohu přistupovat jako prodejce, ale spíš jako jejich kamarádka, která jim ve chvílích, kdy si neví rady, dokáže poradit a zařídit jim servis, který není v našich krajinách zatím ještě tak obvyklý.
Co jste pro udělala?
Přestala jsem používat své sociální sítě jako prodejní kanál a začala zde tvořit jakousi komunitu, kde matky radí matkám a sdílí své zkušenosti. Nově se na mých sociálních sítích dozvíte také užitečné rady ohledně mateřství. Chceme, aby si na našich stránkách maminky radily a inspirovaly se. Dostala jsem k tomu impuls od agentury, která nám řeší marketing a doufám, že to byl krok správným směrem.
Jste největším českým výrobce výbavičky pro děti a měsíčně spotřebujete až patnáct set kilogramů dutého vlákna. Kolik objednávek měsíčně vyřídíte?
Letošní rok zatím držíme v průměru tisíc objednávek měsíčně. Máme však rozpracováno několik dalších projektů a připravuji se, že v druhé polovině roku to bude jednou tolik.
Jaký je v současnosti největší trend v oboru? A vypozorovala jste za ty čtyři roky existence, že se mění?
Individualismus. Zákazník je čím dál náročnější. To, s čím byl zákazník spokojený, když jsem začínala, dnes nestačí a je to spíš podprůměr. V nabídce musím mít pořád něco navíc, co zákazníka osloví, co jinde nenašel. Naštěstí se mě múza drží pořád a když vše vyjde, jak má, tak druhá polovina roku bude pro nás velkou výzvou.
V čem?
Chystáme spoustu novinek a věcí, které v oboru dosud nejsou. Týká se to jak nových výrobků, tak hlavně služby, kterou pro zákazníka připravujeme. Víme, že naše výrobky jsou sice dražší, ale za to kvalitní a vydrží několik generací. Proto bychom rádi nabídli recyklaci našich produktů. Domnívám se, že tato služba nemá v Česku obdoby.
Váš sortiment se zaměřuje především na různé doplňky do postýlek, kočárků, pokojíčků. Neplánujete nějaké nové kategorie?
Já bych plánovala strašně moc ráda, ale bohužel den má jen čtyřiadvacet hodin. V letošním roce jsem si dala za cíl nabídnout zákazníkovi širší nabídku. I takovou, kterou já osobně nedokážu vyrobit.
Jak si to máme vysvětlit?
Spojila jsem se s dalšími firmami, jejichž produkty zařadíme do naší nabídky. Zákazník si tak bude moci vybrat z širší nabídky. Věřím, že ocení nákup za jedno poštovné: Pokud bude spokojen s naší značkou, dá na mé doporučení a vyzkouší tak i jiné výrobce.
Na Facebooku a Instagramu máte dohromady téměř 90 tisíc fanoušků a sledujících. Jakou roli hrají v prodeji sociální sítě?
Naprosto klíčovou. V dnešní době to bez sociálních sítí nejde a za většinu objednávek vděčíme právě jim. I moje první zrealizovaná objednávka byla přes Facebook a ten je i dnes naším hlavním prodejním kanálem. I přesto, že máme prodejní web, pořád k nám dorazí víc než padesát procent objednávek přes sociální sítě. Ono je to i tím, že naše cílová skupina jsou ženy, které si rády povídají a mají lepší pocit, když svůj výběr mohou konzultovat ještě s někým dalším.
Inspirujete se v zahraničí? Jak se liší byznys s dětskou výbavou u nás a za hranicemi?
No musím říci, že v tomto podnikání jsem se za hranicemi neinspirovala a troufnu si tvrdit, že by se za hranicemi inspirovali od nás. Přijde mi, že právě tady má doma každá druhá žena šicí stroj a mnoho z nich se pak snaží na rodičovské dovolené přivydělat si právě šitím výbaviček.
Takže jste zaměřena výhradně česky. Máte přehled, jak jsou na tom za hranicemi?
Za hranicemi také koupíte výrobky do postýlky, které vyrábíme, ale určitě ne v takovém rozsahu jako u nás. Pokud jde o export, teď třeba jednáme o spolupráci v Německu, kde skoro nikdo nešije. Výbavičku tam seženete, výběr je ale omezený.
Budete se věnovat svému podnikání i nadále? Můžete ze svého pohledu srovnat výhody a nevýhody poměru zaměstnaneckého a podnikání na vlastní triko?
Pokud se nic zásadního nezmění, tak budu pokračovat, dokud to půjde. Investovala jsem toho již tolik, že bych skončit prostě nemohla a musím říci, že k tomu občas nebylo daleko. Z hlediska srovnání je to velice odlišné. Když jsem začínala, tak jsem v podstatě dělala jen sama na sebe a musím říci, že to bylo v mnoha ohledech jednodušší. Vlastně ve všech ohledech. Pouze jsem měla omezené kapacity výroby a co jsem zvládla, to jsem zvládla.
A dnes?
Dnes jsem v pozici zaměstnavatele, kapacity jsou veliké díky mým zaměstnancům, ale neúměrně vzrostla zodpovědnost za chod firmy, zaměstnance, kvalitu výrobků a podobně. Dnes už to není o mně, ale o tom, aby byla práce pro všechny lidi ve firmě, abychom dodrželi termíny, abychom si udrželi první příčku v této specifické výrobě. Není to jednoduché, ale brzy budeme jako firma najíždět do první pětiletky a doufám, že ne do poslední.
Pomohla vám covid krize, když byly obchody zavřené?
Myslím, že nám spíše uškodila, a to i přes růst, který zaznamenáváme. Naše výroba přes kamenné obchody nefunguje a vše řešíme buď přes sociální sítě, nebo přes e-shop. Tím, jak se střídaly lockdowny s rozvolňováním, rostlo napětí a nejistota. Snižoval se i zájem o naši výrobu a stále je trochu cítit, že lidé neutrácejí tolik jako před krizí, protože se neví, co bude. Snažíme se ale jak můžeme, abychom firmu udrželi v růstu a krizi jsme překonali bez nějakých větších problémů.
Vyděláváte více, než když jste byla v bance?
S přítelem jsme si řekli, že budeme do firmy vracet většinu peněz, aby nám to pomohlo vyrůst co nejrychleji. V bance jsem byla zaměstnaná a každý měsíc jsem věděla, že mi dorazí na účet jistá suma. Tady to tak nefunguje a hlavně to tak nastavené nemám. V současnosti bych se v bance asi měla finančně lépe. Začátky jsou ale těžké a než se výsledky dostaví a budu se mít dlouhodobě lépe než jako zaměstnanec banky, tak to bude ještě chvíli trvat a jsem na to připravená.
Můžete prozradit, jaký máte obrat?
Za první kvartál letošního roku to je čtyři a půl milionu korun.
