* Odešla jste z pozice generální ředitelky společnosti Global Express, po nějaké době tutéž funkci zastáváte v Sodexho. Čeká vás ještě vyšší meta, než je generální ředitelka?
Nemám stanoveny žádné mety. Nevím, jaká překvapení a změny mi život přinese. Práce mě hlavně musí bavit a být i mým koníčkem.
* Studovala jste v Ostravě. Proč jste šla do Prahy?
V Ostravě jsem i pracovala -v pobočce Ernst & Young jsem působila dva roky. Další profesní růst v ostravské kanceláři nebyl možný. A tak jsem využila příležitosti přesunout se do pražské kanceláře, kde možnost vzestupu byla. Mé rozhodování ovlivnily i změny v soukromém životě. Nevylučuji ale, že se do ostravského regionu nebudu chtít jednou opět vrátit.
* Souhlasíte, že ženy-šéfové pletou do vedení lidí emoce?
Tak s tím rozhodně nesouhlasím. Mnoho žen dokáže své emoce ovládat. A mají některé vlastnosti, které mužům chybějí a které přispívají k úspěšnému „šéfování“.
* Zvykli si čeští muži na to, že i žena dělá kariéru?
Podle toho, co pozoruji ve svém okolí, musím říct, že zdaleka ne všichni. Já ale měla štěstí a jednoho takového muže potkala.
* Pracovala jste pro rakouskou společnost, nyní pro francouzskou - je to v něčem jiné než dělat pro českou společnost?
Ano, je to rozdíl. Firmu ovlivňuje aktivní účast zahraničních manažerů, kteří s sebou přinášejí svou vlastní kulturu. Očekává se od nás větší profesionalita a disciplína. Českou firmu, kterou jsem poznala, přestože nebyla malá a byla ve svém oboru lídrem, bych označila jako společnost s rodinnou atmosférou.
