STOP v Hatích

STOP v Hatích - Rakušané vyjádřovali svůj nesouhlas se spuštěním jaderné elektrárny Temelín i na jihomoravském přechodu v Hatích, 22. září 2000 | foto: MAFA - Radek Miča

Majetek: Po záplavách vás sice pojistí, ale proti povodni ne

Kdo byl vyplaven a předtím pojištěn, dostane peníze. Tím nebude mít vyhráno. Po vyřízení celé pojistné události se může dočkat nemilého překvapení v podobě změny pojistné smlouvy.

Zatím to připouští jen Česká podnikatelská pojišťovna: „Pokud byla nemovitost postižena velkou vodou letos již podruhé za posledních 10 let, vyloučíme u smlouvy riziko záplavy v souvislosti s povodní. Pokud byla letošní pojistná událost první, přepracujeme smlouvu a navýšíme
pojistné.“

Není se co divit – pojistka má sloužit jako ochrana před finanční škodou způsobenou nějakou nahodilou událostí. A v místě, kde voda byla v krátké době víckrát, už o žádnou nahodilost nejde. Kdo chce mít i přes to dům v záplavové oblasti, bude muset nést riziko z velké vody sám. Ostatní pojišťovny tvrdí, že úvahy o vypovídání smluv či zvyšování plateb jsou předčasné. Zatím.

Nové smlouvy – větší omezení

Jinak tomu bude při uzavírání nových smluv. V místech, kam dosáhl živel, snadno nemovitost nepojistíte. Podle dosavadního průběhu zaplavení budou pojišťovny vybírat mezi následujícími třemi možnostmi:
- pojistku prodají, ale za zvýšenousazbu
- vyloučí pojistné nebezpečí povodeň či záplava
- pojistku vůbec neuzavřou

Podkladem k určení rizikovosti jsou povodňové mapy. Všechny pojišťovny používají stejné podklady. „Území se dělí do čtyř zón, s tím, že ve čtvrté – nejnebezpečnější – se riziko povodně nepojišťuje,“ objasňuje Marek Vích z pojišťovny Kooperativa. Kdo chce zjistit, v jaké zóně je jeho dům, uspěje na obecním úřadě, kde informaci zjistí z územního plánu. Nebo zajde do pojišťovny, kde konkrétní nemovitost prověří.

V patře buďte v pohodě

V klidu mohou zůstat majitelé bytů, které jsou sice v záplavové oblasti, ale protože jsou v patře, nebyly přímo zasaženy vodou. U pojistek bytu (pojištění nemovitosti) ani jeho vybavení (pojištění domácnosti) nedojde k žádným změnám. Pojišťovny však mohou i tak uvažovat o ukončení některých smluv. Třeba v okamžiku, kdy proplatí v souvislosti s povodněmi pojistnou událost v pátém patře činžovního bytu.

„Klientka třeba nahlásila v době povodní v roce 2002 jako pojistnou událost zkažené maso v mrazáku, který byl z důvodu výpadku proudu mimo provoz. Jeho hodnotu vyčíslila na 25 tisíc korun, s tím, že několik dní před povodněmi doplnila zásoby o pravou svíčkovou, lososa a pštrosí steaky,“ vzpomíná finanční poradce Tomáš Kučera. Pojišťovna tenkrát plnila poměrnou část a smlouvu hned poté vypověděla, protože celkem oprávněně uvážila, že klientka se na povodních snažila jen „přiživit“. A protože po každé pojistné události má právo na vypovězení smlouvy jak klient, tak pojišťovna, ústav ho využil.