Myslíte si, že máte ve sporu se zaměstnavatelem pravdu zaručeně vy a ne on? Nemusí to být tak jednoznačné. U soudu uspěje ten, kdo svá tvrzení podloží lepšími důkazy. Tím může být pracovní smlouva, výpověď, dohoda o ukončení poměru, výplatnice, ale i korespondence se zaměstnavatelem či svědectví kolegů. Platí, že každý, kdo něco tvrdí, musí to sám dokázat. „Čím méně máte důkazů, tím menší je naděje na úspěch,“ shrnuje advokátka Jindra Pavlová.
Kdo ve sporu prohraje, musí zaplatit náklady řízení i náhrady všech výdajů vítězné straně. Většinou jde o desetitisíce.
Výsledek je vždy nejistý
Podle čeho poznat, kdy se vyplatí jít k soudu a kdy je to příliš velké riziko? „Říci, zda bude zaměstnanec ve sporu úspěšný, je obtížné téměř vždy. Je to tedy pokaždé určitý risk, samozřejmě někdy větší, jindy menší,“ říká pražský advokát Dominik Brůha. „Schopný advokát, který se zabývá pracovním právem, by ale měl umět odhadnout, kdy je spor zjevně neodůvodněný, a kdy má naopak zaměstnanec slušnou šanci.“
Větší pravděpodobnost výhry je třeba u výpovědi, která neodpovídá důvodům vypočteným v zákoníku práce, nebo u nevyplacené mzdy podle výměru.
Advokáta vyberte dobře
Nechat na advokátovi rozhodnutí, zda jít do sporu, nemusí riziko snížit. I neúspěšný klient je zákazníkem, který za jeho služby platí. Radu, jak se zorientovat, dává advokátka Jindra Pavlová: „Pokud advokát zaměstnance povzbuzuje k podání žaloby, a on má pochybnosti, měl by od něj jako laik žádat podrobný rozbor případného sporu a odůvodnění, proč si myslí, že u soudu uspěje.“ Advokát musí popsat, o co se bude soud zajímat a jaké důkazy byste mu měli předložit. „Naprostá většina advokátů takový rozbor poskytne a v případě nejistého výsledku žalobu nedoporučí,“ tvrdí Pavlová.
Docent Zdeněk Kühn z pražské právnické fakulty upozorňuje na to, že povzbuzování k žalobě v beznadějných sporech odporuje profesní etice advokáta. Klient, který spor prohraje jen kvůli špatné radě, se může bránit. „Pokud by třeba existovala jasná judikatura Nejvyššího soudu, která by žalobu předem odsuzovala jako neúspěšnou, může klient od advokáta požadovat škodu, kterou mu způsobil svou nedbalostí,“ popisuje Kühn. Právník pak nejenže nedostane odměnu, ale zaplatí i soudní poplatky a náklady řízení.
Dvě rady lepší než prohra
Jindra Pavlová dává konkrétní návod, jak se s pomocí advokáta rozhodnout, zda do sporu jít. „Nejprve přemýšlejte o rozumném kompromisu, o mimosoudním vyrovnání,“ radí Pavlová. Upozornit zaměstnavatele, že porušil vaše práva, je třeba ještě dříve, než začnete uvažovat o žalobě.
Pokud se nepodaří vyřešit spor smírně ani s advokátem, požádejte ho o posouzení, zda máte šanci uspět v soudním řízení. „V případě pochybností se obraťte na dalšího právníka. Výdaje za dvě konzultace mohou být levnější než prohra u soudu,“ pokračuje Pavlová.
Doporučuje také předem si porovnat, kolik můžete v případě vítězství vysoudit, a kolik naopak budete muset zaplatit, pokud neuspějete. Ujasněte si, kvůli jaké částce se vám vlastně vyplatí riskovat. Soudní spor se může protáhnout v odvolacích řízeních, která jeho cenu ještě navýší.
Poražený placení neujde
I když ve sporu prohrajete, může vám soud v některých případech placení nákladů druhé straně odpustit. Spoléhat na to však nelze. „Mělo by k tomu docházet jen výjimečně, jsou-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele,“ říká Zdeněk Kühn. „Soud má přihlédnout k okolnostem kauzy. Důvodem může být třeba její nejasnost a to, že o obdobné věci nebylo ještě nikdy rozhodnuto.“
Kühn připomíná, že soudy by měly brát v potaz také finanční situaci žalobce i žalovaného a otázku dobrých mravů. Třeba pokud žalovaný uspěje, ale soud jeho jednání hodnotí jako nemravné. Jak této možnosti české soudy využívají? „Je to opravdu spíše výjimka,“ říká advokát Dominik Brůha. „Setkal jsem se například s tím, že zdravotně postižená osoba závislá na částečném invalidním důchodu musela platit náklady řízení přes dvacet tisíc korun. Záleží tedy vždy na posouzení každé konkrétní situace.“
 |
PODNIKÁTE A HLEDÁTE INFORMACE pro vaše finance? Navštivte podnikani.idnes.cz |
