Pouhé zaškrábání v krku už není podle Sdružení praktických lékařů důvod, proč zaměstnaní lidé běží do ordinace svého doktora.
„Pacienti přicházejí, až když mají vysoké horečky a nejsou schopni zvládnout nemoc sami. Zatímco dříve jsme měli průběžně 30 až 40 pacientů v pracovní neschopnosti, dnes jich mám na neschopence zhruba pět. Jsou to přitom většinou dlouhodobě nemocní, například pacienti po infarktu,“ říká Irena Kudrnovská, mluvčí Sdružení praktických lékařů.
Manažeři stonají stále jen minimálně
Za letošní první čtvrtletí evidovala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) razantní meziroční úbytek prostonaných dnů i pokles pracovních neschopností. „V prvním čtvrtletí 2010 jsme prostonali 17 milionů dnů, což je o pětinu méně než ve stejném období loňského roku 2009. Dočasných pracovních neschopností ubylo o 21 procent,“ říká Alena Fraňková, specialistka ČSSZ.
Někteří zaměstnavatelé upozorňují, že úbytek pracovních neschopností není u všech profesí stejný. „Nejvyšší nemocnost zaznamenáváme u manuálních pozic a prodavačů. Nemocnost u manažerských a administrativních pozic je minimální,“ uvádí Lukáš Hora ze společnosti Ahold, která provozuje obchodní řetězec Albert a zaměstnává přes 14 tisíc pracovníků.
Podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) se nemocnost v Česku už přibližuje unijnímu standardu. „Současná úroveň nemocnosti v České republice je však stále vyšší než na Slovensku,“ upozorňuje mluvčí MPSV Štěpánka Filipová.
Na nemocenské šetří stát miliardy korun
Čísla, která eviduje Česká správa sociálního zabezpečení, potvrzují, že se kvůli změnám ve výplatě nemocenských dávek podstatně omezilo jejich zneužívání.
Loni porušilo léčebný režim například 4 108 lidí, což je v porovnání s rokem 2005 pokles zhruba o 7 tisíc případů. V letošním prvním čtvrtletí zatím kvůli porušení léčebného režimu přišlo o nemocenské dávky 621 lidí (více čtěte v článku zde).
| Kolik lidí porušilo léčebný režim | |
|---|---|
| Rok | Počet případů |
| 2010 | 621* |
| 2009 | 4 108 |
| 2008 | 6 851 |
| 2007 | 10 312 |
| 2006 | 9 521 |
| 2005 | 11 066 |
| Zdroj: ČSSZ, * údaj za 1. čtvrtletí 2010 | |
V porovnání s předchozími lety stát na nemocenských dávkách výrazně šetří.
Pro srovnání: loni Česká správa sociálního zabezpečení vyplatila lidem na neschopence 18,2 miliardy korun, zatímco v předchozích letech stát vyplácel na nemocenských dávkách ročně 25 až 28 miliard korun.
| Příjmy a výdaje nemocenského pojištění (v miliardách korun) | |||
|---|---|---|---|
| Rok 2010 | Platby na nemocenské pojištění | Výdaje na nemocenské dávky | Schodek |
| leden až březen | 5,744 | 6,021 | 0,277 |
| leden až duben | 7,769 | 7,942 | 0,173 |
| Zdroj: MPSV | |||
Příjmy z nemocenského pojištění přesto nestačí pokrývat celkové výdaje. Schodek za 1. čtvrtletí 2010 činil podle informací ministerstva práce a sociálních věcí 277 milionů korun.
Proč nemocenská kasa vykazuje schodekVýběr pojistného ovlivňují podle ministerstva práce a sociálních věcí tři faktory: |
Přecházení nemocí se může prodražit
Praktičtí lékaři přitom varují, že zaznamenávají případy, kdy pacienti odmítají pracovní neschopenku i tehdy, kdy je potřeba zůstat doma v klidu, například při léčbě antibiotiky.
„Důvody, proč tak lidé jednají, jsou zřejmé. Nemocenská je nižší než výplata a lidé mají také obavu ze ztráty zaměstnání. Přecházet nemoc není řešením, protože i z relativně nevinné choroby se může stát vážné onemocnění, které často vyžaduje delší a náročnější léčbu,“ říká mluvčí VZP Jiří Rod.
„Při nedostatečné léčbě respiračních onemocnění hrozí například pneumonie a bronchopneumonie. Tato zánětlivá onemocnění plic jsou častou příčinou úmrtí i u mladých lidí,“ upozorňuje ředitel zdravotní péče pojišťovny Média Pavel Kubíček.
Zdravotní volno se stává benefitem
Někteří zaměstnavatelé zavedli pro případ krátkodobé nemoci benefit v podobě pracovního volna s náhradou mzdy. „Máme zájem na tom, aby dovolená sloužila pro naše zaměstnance především k odpočinku a regeneraci sil,“ říká mluvčí VZP, která svým zaměstnancům poskytuje částečnou náhradu mzdy za tři dny nemoci.
Zaměstnanci Komerční banky si mohou během kalendářního roku vybrat dva dny volna. Třídenní placené volno mají například i pracovníci Pražské energetiky. A kupříkladu České spořitelna, která zaměstnává zhruba 11 tisíc zaměstnanců, umožňuje dokonce čerpat pět dnů zdravotního volna. Navíc mají její zaměstnanci i o týden prodlouženou dovolenou.
Jak řešíte krátkodobou nemoc?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 25. června 2010. Anketa je uzavřena.
